Přehled tisku

Francie
0:00
/
0:00

Češi považují za nejsympatičtější země Slovensko a Francii. Pokud by si lidé měli zvolit místo, kde by chtěli žít po odchodu z Česka, vybrali by si rovněž Slovensko a Francii. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Mladou frontu Dnes, jehož výsledky list uveřejnil. Na škále sympatií od nuly do sta získala někdejší východní část Československa 61 bodů. Francii Češi ohodnotili průměrnou známkou 58, Španělsko číslem 54, Itálie získala známku 53 a Británie 52 bodů. Naopak jako nesympatické lidé vnímají Rusko a Čínu.

Na pamětní desce věnované památce komunisty popraveného generála Heliodora Píky jsou také jména vojáků, kteří spolupracovali s totalitní tajnou službou. Deska nedávno odhalená na budově generálního štábu v Praze obsahuje jména Klaudia Šatany a Jaromíra Nechanského, kteří podle historiků spolupracovali s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou. Píše to Mladá fronta Dnes. Deska připomíná Píku a další vojáky, které komunistický režim odsoudil ve vykonstruovaných soudních procesech a poté popravil. Někteří popravení však podle historiků spolupracovali s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou. Největší spory vyvolávají právě Nechanský a Šatana, píše list. "Major Nechanský se po válce stal agentem obranného zpravodajství. Donášel na americké i britské diplomaty. Do kriminálu poslal několik protikomunistických skupin, o nichž věděl jen omezený okruh lidí. A byl za to placen," upozornil historik Zdeněk Vališ a požaduje, aby armáda Nechanského jméno z desky odstranila. "Požádám vojenské historiky o analýzu Nechanského příběhu," reagoval náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka. Také Píkův syn chce, aby se minulost sporných obětí komunismu vyjasnila. Štefka se hájí tím, že jména na desce posuzovala vojenská sekce Konfederace politických vězňů. Historik Vališ však považuje podklady konfederace za nekvalifikované.


Změnami, které plánuje ODS po případném převzetí moci po volbách v příštím roce, by státní pokladna přišla maximálně o 30 miliard korun. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes to zmínil předseda ODS Mirek Topolánek. Plány ODS vycházejí ze zavedení rovné 15procentní daně. Náklady na reformu ale budou podle šéfa ODS ve skutečnosti nižší. Změny podle Topolánka totiž povedou k vyšší zaměstnanosti, k růstu ekonomiky, k odbourání šedé ekonomiky, k vyšším investicím a větší ochotě platit daně. "Naším cílem musí být snížit nezaměstnanost na úroveň, na níž byla, když jsme vládu opouštěli. To byla polovina," uvedl Topolánek. Letos se míra nezaměstnanosti pohybuje kolem devíti procent. Přiznal, že snížení nezaměstnanosti "nějakou dobu potrvá", ale na druhou stranu to uspoří v rozpočtu 30 miliard korun na dávkách v nezaměstnanosti a ušlých daních. Topolánek také nevyloučil možnost privatizace energetické společnosti ČEZ. Odbory ale soudí, že ekonomické plány ODS v čele s rovnou daní by zruinovaly státní rozpočet a vnesly mezi Čechy chudobu. Zavedení všech reforem občanských demokratů by prý zvýšilo roční schodek veřejných rozpočtů až o 137 miliard korun.


Společnosti krátce po schválení příslušného zákona ohlašují záměr vytěsnit drobné akcionáře. V nejbližších čtyřech týdnech je naplánováno 23 valných hromad s tímto programem. Informují o tom Hospodářské noviny s tím, že podniky chtějí tímto krokem ušetřit. Čtyři dceřiné společnosti hodlá "vyčistit" také polostátní energetická společnost ČEZ, tři majitel Českých přístavů Miloslav Černý. Stejný záměr má i OKD. Za jednu akcii dají Zdeněk Bakala a ostatní majitelé vytěsňovaným akcionářům 1010 korun. Menšinoví akcionáři hrozí žalobami. Upozorňují především na problematickou práci znalců, kteří určují ceny akcií. Vyvlastnění umožňuje novela obchodního zákoníku. Ta byla v pátek 1. července, první den platnosti, novelizována na návrh poslance ODS Vladimíra Doležala, předkladatele původního zákona.


Bývalý sociálnědemokratický premiér Miloš Zeman navštíví příští týden předsedu vlády Jiřího Paroubka (ČSSD). Neformální setkání se uskuteční v Paroubkově chalupě v Jizerských horách. "Půjde o přátelské setkání, kdy budeme mluvit nejen o politice, ale i o životě," uvedl Paroubek v deníku Právo. Také Zeman řekl, že jde o čistě soukromou návštěvu. Schůzky se zúčastní i Zemanova manželka Ivana a Paroubkova žena Zuzana. Zeman hodlá Paroubka obdarovat svou knihou Jak jsem se mýlil v politice. Paroubek setkání se Zemanem avizuje již delší dobu. Před časem expremiérovi nabídl, aby při parlamentních volbách v roce 2006 vedl některou z krajských kandidátek ČSSD. Zeman to však odmítl. Jeho názor na předešlé sociálnědemokratické premiéry Vladimíra Špidlu a Stanislava Grosse byl kritický. O Paroubkovi se naproti tomu Zeman, který tráví důchod na Vysočině a v politice se výrazně neangažuje, vyjadřuje mnohem vstřícněji.


Foto: ČTK
Jedenáct mrtvých. Taková je bilance jediného dne, svátečního úterý na českých silnicích. Jak píše Právo, mnoho Čechů si navíc dovolenou naplánovanou na pondělí vytvořilo díky státním svátkům jakýsi pětidenní supervíkend. Ten jako celek přinesl dokonce 20 zmařených životů. Těžko říci, co je na vině takového počtu mrtvých. Převděpodobně řidiči, kteří obvykle nevyjíždějí, vyrazili na svátky. Navíc se hodně lidí vracelo unavených z dovolených a prodloužených víkendů, řekl Právu pracovník Centra dopravních informací. Tragickou statistiku ovlivnila hlavně úterní nehoda, která se stala u Moravské Třebové na Svitavsku. Srazil se tu nákladní vůz a osobní vůz, ve kterém zemřela pětičlenná rodina.


Češi žijí rok od roku déle, píše Mladá fronta Dnes. Ještě v roce 1920 měli naději, že se dožijí 49 let, nyní je to už o třicet roků víc. Letošní novorozenci se tak mohou těšit na dlouhý život. Děvčata mají naději, že se v průměru dožijí 79 let a chlapci 73 let. Naznačují to statistické údaje. Půjde-li to tak dál, pokoří člověk už v roce 2070 hranici 120 let. Pokud by se objevil například lék na rakovinu, tato hranice by se přiblížila dříve. Právě nádorová onemocnění stejně jako choroby srdce a cév patří nyní k nejčastějším příčinám úmrtí. Přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Luboš Petružela osobně vidí hranici smysluplného lidského života kolem devadesáti až sto let.


Francie
Češi považují za nejsympatičtější země Slovensko a Francii. Pokud by si lidé měli zvolit místo, kde by chtěli žít po odchodu z Česka, vybrali by si rovněž Slovensko a Francii. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Mladou frontu Dnes, jehož výsledky list uveřejnil. Na škále sympatií od nuly do sta získala někdejší východní část Československa 61 bodů. Francii Češi ohodnotili průměrnou známkou 58, Španělsko číslem 54, Itálie získala známku 53 a Británie 52 bodů. Naopak jako nesympatické lidé vnímají Rusko a Čínu. Jen o něco málo lepší hodnocení než tyto dvě země získaly Spojené státy, uvedl list. "Lidé preferují to, že by se tam domluvili, a pak, že je to tam nejvíce podobné životu doma," řekl Jaroslav Hadrava z agentury Median. Češi dávají přednost světu, který důvěrně znají, před tím neznámým, přestože ten by mohl být i lepší. Češi chtějí, aby svět byl jako Česko, shrnuje výsledky výzkumu list.


Deník Právo se vrací ke státním svátkům a jejich místě v životě Čechů. "Zajímá u nás ještě někoho historie vlastního národa a státu?" táže se list a upozorňuje na oklešťování výuky dějepisu na školách. Podle komentátora listu není třeba spojovat státní svátky s konkrétními osobnostmi a událostmi. "Vždyť naprosté většině občanů by stačilo, aby parlament vyhlásil jistý počet dnů za dny pracovního volna a roztrousil je po jarních a letních týdnech," uvažuje list a všímá si vzápětí svátku Jana Husa a "nepravdivých" obrazů historických osobností v moderní české společnosti.


Foto: ČTK
Volba Londýna olympijským městem pro rok 2012 zřejmě ovlivní šance Prahy na uspořádání OH o čtyři roky později, píší Lidové noviny. Mezinárodní olympijský výbor bude mít tendenci přidělit pořadatelství pro rok 2016 některé mimoevropské zemi. Dvakrát po sobě se dostala Evropa Hry naposledy v roce 1952. Projekt příprav olympijské kandidatury Prahy to ale podle pražského primátora Pavla Béma neohrozí. Připomněl, že on sám je spíše příznivcem opatrnější varianty s kandidaturou pro rok 2020. Náklady na uspořádání her v Praze analytikové odhadují na 135 miliard korun. Největší položku činí výdaje na nová sportoviště a zajištění bezpečnosti. Další stovky miliard by stála nutná modernizace dopravních sítí v celé republice. Přesto by měli pořadatelé podle studie na akci vydělat a olympiáda přinést ekonomický rozmach.