Přehled tisku

0:00
/
0:00

Elektřina zřejmě brzy v Česku zdraží. Tvrdí to dominantní výrobce elektřiny, energetická společnost ČEZ. Cena za elektřinu se do čtyř let může zvýšit až o 30 procent, píše dnešní Mladá fronta Dnes s odvoláním na náměstka ministra průmyslu Martina Pecinu. Zdražení se přitom dotkne všech, podniků i domácností. Pecina jako důvod uvedl, že se musejí postavit nové elektrárny. V České republice jsou podle údajů ČEZ velkoobchodní ceny elektřiny ve srovnání s okolními státy nejnižší. Na Slovensku jsou vyšší o deset procent, v Polsku o 15 procent, Německu a Rakousku o 18 procent, v Maďarsku o 22 procent.

Dnešní noviny komentují například kroky premiéra Jiřího Paroubka na poli zdravotnictví. Jak píší Lidové noviny, pověst buldozeru české politiky si chce ministerský předseda Jiří Paroubek upevnit i svým postupem na půdě mimořádně nejisté: ve zdravotnictví. Paroubkovým posledním krokem na této půdě byl výrok, že v budoucnu by mohla v Česku působit jen jediná zdravotní pojišťovna. Stát může neposlušné a "brblající" pojišťovny zrušit, píše list. "Stát přece může všechno. Tak raději nebrblejte a držte krok," nabádá ironicky zdravotní pojišťovny autor komentáře.


V Česku po zamítavých referendech o euroústavě ve Francii a Nizozemsku převažují odpůrci evropské konstituce. Euroústavu nyní odmítá 29 procent Čechů, pro její schválení je 19 procent lidí. Víc než čtvrtině lidí je osud euroústavy lhostejný, čtvrtina Čechů si zase myslí, že schvalování ústavy je za současné situace zbytečné. Vyplývá to z průzkumu agentury SC&C, který zveřejnila Mladá fronta Dnes. "Euroústava by nyní v Česku při hlasování v referendu neprošla a ještě by k němu přišlo jen velmi malé množství voličů," komentovala výsledky průzkumu Jana Hamanová. Euroústava nyní nemá většinovou podporu u příznivců žádné ze stran zastoupených ve sněmovně. Ještě před odmítavými plebiscity ve Francii a Nizozemsku v Česku převažovali příznivci evropské konstituce.


Prezident Václav Klaus, často označovaný za euroskeptika, obdržel mezinárodní cenu za svůj přínos k evropské integraci. Jak píší Lidové noviny, stal se dokonce vůbec prvním držitelem této ceny, vypsané spolkovou zemí Dolní Rakousy. Tvrdý odpůrce současné verze ústavy Evropské unie zvítězil mezi mnoha jinými kandidáty z celé Evropy. Cena, kterou chtějí Dolnorakušané udělovat každý rok, je určena lidem, kteří významnou měrou přispěli i integračnímu procesu a spolupráci regionů v rámci unie. Mluvčí prezidenta Václav Hájek považuje ocenění za důkaz, že Klausovi je v Česku neprávem přidělena nálepka euroskeptika, ačkoliv v zahraničí jsou jeho názory vnímány často zcela rozdílně. Na rozdíl od Česka je nyní Václav Klaus v mnoha evropských zemích vnímán jako člověk, který dokázal velmi jasnozřivě předpovědět politický vývoj v EU, tvrdí Hájek.


Elektřina zřejmě brzy v Česku zdraží. Tvrdí to dominantní výrobce elektřiny, energetická společnost ČEZ. Cena za elektřinu se do čtyř let může zvýšit až o 30 procent, píše dnešní Mladá fronta Dnes s odvoláním na náměstka ministra průmyslu Martina Pecinu. Zdražení se přitom dotkne všech, podniků i domácností. Pecina jako důvod uvedl, že se musejí postavit nové elektrárny. V České republice jsou podle údajů ČEZ velkoobchodní ceny elektřiny ve srovnání s okolními státy nejnižší. Na Slovensku jsou vyšší o deset procent, v Polsku o 15 procent, Německu a Rakousku o 18 procent, v Maďarsku o 22 procent.


Policie bude zřejmě prošetřovat také další státní dotaci, kterou ministr zemědělství Petr Zgarba zajistil pro obec Lípa-Petrkov na Havlíčkobrodsku, píše Mladá fronta Dnes. Exstarostka obce Jana Borkovcová řekla, že Zgarba chtěl v roce 2003 v tichosti zařídit 20 milionů na opravy a sám určil stavební firmu. Policie již Zgarbu prověřuje kvůli dotaci, kterou pro obec, v níž žije, zařídil loni. Podle tisku loni zařídil Zgarba pro obec dotaci na rekonstrukci inženýrských sítí a část peněz měla být použita na kanalizaci k pozemkům, kde chce jeho rodina údajně provozovat lázně. Zgarba však porušení zákona popřel a prohlásil, že se vzdá funkce, pokud se mu nějaké prokáže. Dokumenty ke všem dotacím, které Zgarba zajišťoval, si minulý týden podle tisku odvezla policie. Starostka Borkovcová rezignovala na funkci poté, co nechtěla přijmout pro místní část obce dotaci na výstavbu kanalizace, čistírny odpadních vod a chodníků z obav, že by nebyla správně čerpána a Lípa by ji musela vrátit.


Armáda provozuje dva domovy pro válečné veterány, podle předpisů v nich ale smějí žít jen "zdraví" lidé, píší Lidové noviny. Obyvatelem domova je mimo jiné generálmajor Rudolf Pernický. Teď těsně před devadesátými narozeninami bojuje se zákonem o válečných veteránech, který má za diskriminační. Z domova se má po třech a půl letech odstěhovat. Jeden z hrdinů II. světové války totiž už nesplňuje jednu ze základních podmínek pro pobyt v domově, stanovenou zákonem a vyhláškou ministerstva obrany: dobrý zdravotní stav. Pernický je přitom na svůj věk vitální. Spolupracuje například s Českým rozhlasem a různými historiky na přípravě dokumentů o protinacistickém odboji. Spolu s Pernickým dostali nedávno na základě nové vyhlášky ze zdravotních důvodů výpověď i další tři veteráni z II. světové války. Podle pracovníků ministerstva nemá toto zařízení statut poskytovatele sociální péče. Aby armáda své veterány, odsunované z domova, umístila, hospice či léčebny "uplácí". Jak uvádí Josef Prokeš ředitel odboru mimoresortní spolupráce, zařízení, které veterány přijme, je armáda schopna platit za jednoho klienta deset až patnáct tisíc měsíčně.


Dvacet pět majitelů lesů či rybníků, kteří jsou kvůli ochraně přírody omezeni v hospodaření, žádá po státu odškodné. Vlastníci chtějí po státu celkově asi 150 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí však na kompenzace, o které podle nového zákona mohou lidé žádat letos vůbec poprvé, nemá peníze. Poslanci totiž na vyplácení náhrad finance z rozpočtu neuvolnili, informují Hospodářské noviny. Mezi žadateli o odškodnění jsou zástupci šlechtických rodů, soukromí zemědělci, rybáři i obce. Ministerstvo však dosud nevypracovalo vyhlášku, která určí konkrétní výši odškodného. Někteří žadatelé o kompenzace namítají, že současný systém není dobrý. Například podle ředitele správy olomouckých lesů Romana Šimka by měl systém fungovat na základě pobídek. Pracovníci ochrany přírody by měli sami vlastníkům nabízet konkrétní částky za zachování konkrétní lokality.


Lidé si myslí, že jsou chudší, než opravdu jsou, uvádí titulek deníku Právo. Téměř pětina českých občanů - 17 procent - nevychází se svými příjmy a považuje se proto za chudé. Výše jejich příjmu tomu ale neodpovídá. Za skutečně chudé je v Česku statisticky považováno jen 8 procent občanů. Vyplývá to z prvních výsledků projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Monitorování chudoby. Sociologové vidí jako hlavní příčiny většího pocitu chudoby v Česku to, že po období nivelizovaných příjmů dochází k prudkému nárůstu diferenciace mezd, pohybu životních nákladů, zejména v oblasti bydlení a tlaku na spotřebu. Tím se pocity lidí spojené s nižšími příjmy jen posilují. Přes 13 procent osob není schopno platit v termínu za bydlení (v EU je to 8 procent). Zhruba polovina nemůže jíst obden maso, kupovat si nové oblečení nebo si dovolit týdenní dolenou mimo domov. Obdobných hodnot dosahuje v Evropě jen Řecko a Portugalsko.


Šílenství kolem druhé české superstar v neděli skončilo. Většina z více než milionu hlasujících diváků rozhodla o tom, že druhou českou superstar se stal sedmadvacetiletý Vlastimil Horváth. Dokázal tak porazit druhého finalistu Petra Bendeho, ale i dalších 8300 lidí, kteří se vedle nich do soutěže přihlásili. Horváth, který před soutěží pracoval jako skladník, nakonec od diváků získal 73 procent všech hlasů. Jeho vítězství oslavovala v hale celá dvanáctka finalistů, která se později chystala pokračovat v oslavách v noční Praze.