Přehled týdeníků

r_2100x1400_radio_praha.png

Nyní spolu se Zdeňkou Kuchyňovou nahlédneme na stránky prestižních českých týdeníků.

Další a další zprávy posilují podezření, že část peněz, které Rusko uvolnilo na úhradu dluhu České republice, byla použita pro korupci na nejvyšších místech, píše týdeník Respekt a pokračuje: To je hlavní důvod, proč by pražská i moskevská vláda měly bez vytáček přiznat všechno o tom, jak transakce proběhla. Už se ví, že Rusko stomiliardový dluh vypořádalo rozpočtovým výdajem ve výši 51,3 miliardy korun. Do českého rozpočtu doputovalo přes řadu prostředníků 20,4 miliardy korun. Proto se také neví, kam se poděl rozdíl. Například britské Financial Times nebo ruské Vědomosti, které se způsobem splacení dluhu zabývají, minulý týden tento fakt zhodnotily jednoduše - cesta byla složitá proto, aby kdosi potají vydělal. Vláda tvrdí, že Rusko zaplatilo za dluh dvacet tři procent. Při přepočtu to vychází na 575 milionů dolarů. Do pokladny šlo, podle dostupných informací, ale o čtyřicet milionů méně. Na české straně byla tedy zřejmě vyplacena provize ve výši přibližně 1,5 miliardy korun. Kolik dostala zprostředkovatelská firma Falkon Capital a jestli nezbylo i na provizi pro místní politiky, se tak můžeme jen dohadovat. Jen česká vláda nebo Falkon to mohou vysvětlit. "Kolik peněz kde skončilo, nedokáže asi už nikdo vypátrat," říká ruský ekonom Vitalij Žarkin. Soudy možná českou vládu donutí některé smlouvy zveřejnit. Ve smlouvách ale není popsáno zdaleka všechno. Obě strany by proto měly zpřístupnit údaje o všech účetních a finančních transakcích, které uskutečnily s padesáti miliardami náležejícími daňovým poplatníkům, soudí v závěru týdeník Respekt.


V humorném tónu komentuje časopis Týden jisté tahanice kolem vyhlášení termínu letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Píše: Podle hradních zvědů chtěl Václav Havel uspořádat volby nikoli v květnu, nýbrž již v polovině února! Prezident se nechal v zákulisí slyšet: "Nevím, zda vím, co je zázrak, ale zázrak, existuje-li, by se mohl udát nejspíše jaksi v únoru." Chtěl napomoci čtyřkoalici. Hlavě státu leželo na srdci, aby se čtyřka nerozpadla ještě před volbami. Odtržen od lidu z podhradí, trávě čas v přímořských sídlech či lánských honitbách, analyzoval Havel chybně. Dnes víme, že by ani únor nebyl pro čtyřkoalici vítězný. Prezidentův rival Václav Klaus u lidí vzbudil obrovskou lítost, když se nedávno veřejně vyznal: "Jsem v tragické situaci člověka, který přestal kupovat týdeník Nové knihy nebo měsíčník Přehled kulturních pořadů v Praze, což považuji za obrovskou životní újmu." Kdo by takové utrpení oslyšel a nedal předsedovi ODS hlas? Jeho kumpána Zemana, který konečně vykázal Rakušáky a Sudeťáky do jejich mezí, občanstvo též miluje. "Ať žije führer!" křičí pivaři, jakmile se Miloš objeví v bedně. Havel při schůzce se Zemanem o termínu voleb podlehl hrubému nátlaku. Premiér začal sezení přátelsky: "Jedině úplný, nechci říct esesák a idiot, by mohl volby uspořádat jindy než v červnu." Havel se zajíkavě otázal proč. "Každé školní dítě," odvětil Miloš, "není-li stiženo měknutím mozku, ví, že můj přítel Václav devatenáctého června slaví jednašedesáté narozeniny." Po devadesáti minutách byl prý Havel ochoten volby posunout na červen 2003, ale Zeman mu řekl: "Každý průměrně inteligentní blb ví, že to už bych si je vyhlásil sám." Výsledek sezení byl nakonec dvojí. Volby budou 14. a 15. června a vstupenka na Hrad podraží ze 120 na 220 korun. Že by Havel se Zemanem vymysleli, z čeho hradit prezidentskou penzi? - uzavírá komentátor časopisu Týden.


Když se v lednu udrží teplota řadu dní na deseti a více stupních Celsia nad nulou, mluví odborníci o zcela výjimečném jevu. Jak ale dokládá dávná historie, s globálním oteplováním nemá netradiční průběh zimy vůbec nic společného, uvádí časopis Týden. Od roku 1775 meteorologové napočítali dohromady jednadvacet lednových dní, kdy se rtuť teploměru dostala nad plus třináct stupňů Celsia. Čtyři z toho připadají na letošek, kdy na celém území České republiky padal jeden teplotní rekord za druhým: České Budějovice naměřily v polovině minulého týdne 16,1, Praha 15,3 a Kopisty dokonce 17 stupňů Celsia. Přitom ještě před třemi týdny bylo na Moravě skoro třicet pod nulou. Netradiční průběh zimy zmátl přírodu. Probouzejí se tradiční zimní spáči, jako jsou ježci, jezevci či medvědi, rozkvétají první jarní květiny, začaly růst houby. "Takhle dlouhé a nezvykle teplé období uprostřed zimy je velice výjimečné," říká Lubomír Coufal, vedoucí odboru klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu. Meteorologové potvrzují, že se počasí za posledních dvanáct let znatelně změnilo. S názorem některých ekologů, že za změny počasí může globální oteplování, však většinou nesouhlasí. "Klima se vyvíjí nejen v řádu desítek či dvacítek let, ale i stovek. Protože se počasí a denní teploty měří poměrně krátkou dobu, většinou od začátku devatenáctého století, nemáme s čím srovnávat," soudí Lubomír Coufal, který se zdráhá odhadnout další vývoj počasí. Krátkodobá předpověď pouze hovoří o tom, že se ve druhé dekádě února ochladí, velké mrazy by však ještě neměly udeřit. "Z toho, že je nyní teplo, ale nemůžeme usuzovat, že bude třeba chladné jaro nebo že v létě přijdou velká vedra," řekl časopisu Týden meteorolog Coufal.