Přehled týdeníků

Časopis Týden píše o problémech soužití Čechů a Němců v obci Nečtiny, které byly před válkou vesměs německé. Dnes tu žije kolem deseti přibližně osmdesátiletých babiček, vdov po neodsunutých Němcích a místostarosta František Bayer, také český Němec. Problémy podle místních působí agilní předseda Svazu Němců regionu Chebska Richard Šulko, jehož aktivity jsou podle nich občas necitlivé. Šulko, jehož dědeček byl antifašista, zase cítí kolem sebe závist, malost a xenofobii. Usiluje o vzkříšení kultury svých předků. Nadšeně sbírá trosky nářečí, písniček, tanců...

Časopis Týden píše o problémech soužití Čechů a Němců v obci Nečtiny, které byly před válkou vesměs německé. Dnes tu žije kolem deseti přibližně osmdesátiletých babiček, vdov po neodsunutých Němcích a místostarosta František Bayer, také český Němec. Problémy podle místních působí agilní předseda Svazu Němců regionu Chebska Richard Šulko, jehož aktivity jsou podle nich občas necitlivé. Šulko, jehož dědeček byl antifašista, zase cítí kolem sebe závist, malost a xenofobii. Usiluje o vzkříšení kultury svých předků. Nadšeně sbírá trosky nářečí, písniček, tanců. Restauroval i kroj, jehož součástí jsou, bohužel, bílé podkolenky. Když jeho kroužek tančil v kroji na pouti, jakýsi bývalý voják, ho chtěl inzultovat. Kroužek mu až příliš připomínal bojůvku henleinovců, která ho kdysi zbila. Šulko, kterému je dvaačtyřicet takové jemnosti nevnímá. "Cizí nám tleskali, domácí se od nás odvraceli", stěžuje si. Místní rozpálil doběla i tím, že po vzájemné dohodě čte farář evangelium nejen česky, nýbrž také německy. Starosta Jiří Křemenák se snaží sousedské vztahy vybalancovat, ale občas je to úkol nelehký. Vypadá to, že kdykoliv chtějí Češi s Němci v Nečtinách něco podniknout, okamžitě se vyrojí ďáblíci starých křivd a nasypou do soukolí zrnka písku.


Na jiném místě píše Týden o placení nadstandardní zdravotnické péče. Tyto služby se dají platit dvojím způsobem: buď penězi, anebo vajíčky, čerstvou zeleninou či sousedskou výpomocí. Právě toto "věcné plnění" dodnes funguje na venkově. Je to jednoduché: já lékaři odnaproti opravím střechu a on mi pomůže i mimo ordinanční hodiny. To je také jedním z důvodů, proč by si na zvýšení osobního standardu ve zdravotnictví byl ochoten připlatit jen zhruba každý třetí z nás. Zato se však podstatně zvedla částka, kterou by byli tito lidé ochotni zaplatit. Zatímco sociální demokraté a komunisté prosazují rovný přístup ke zdravotní péči, ODS a Koalice zastávají názor, že by lidé měli kromě garantované zdravotní péče mít i možnost koupit si za své peníze to, chtějí. Jedině tak se podle nich dá vymýtit korupce, jev běžně známý ze zdravotnické sféry. S úplatky, ať už u lékařů v ordinacích nebo přímo v nemocnicích, se setkalo dokonce třiatřicet procent lidí. Zcela běžně berou lékaři nelegálně peníze za to, aby mohli pacientům poskytnout třeba lepší sádru nebo oční čočku, než jaké hradí zdravotní pojišťovna. Poslanci z řad ČSSD a lidovců totiž i letos v zimě odmítli schválit vypuštění paragrafu, který zakazuje připlatit si za nadstandardní péči. Sami lékaři už před hlasováním upozorňovali, že paragraf nahrává korupčnímu prostředí. V nejbližších dnech se problematika ocitne u Ústavního soudu, dodává Týden.


Z jihu Čech se ozývá. "My krumlovskou divadelní točnu zbourat nenecháme, a když na to přijde, budeme ji bránit vlastními těly!" Takto neposlušně odpovídá náměstkyně primátora Českých Budějovic Vlasta Bohdalová stranickému kolegovi, ministru kultury Pavlu Dostálovi. A stejný hlas zní napříč celým politickým spektrem jihočeského regionu. Jak píše časopis Reflex, otáčivé hlediště v českokrumlovském zámeckém parku se stává před volbami politickou kartou. Zápletka je jednoduchá. Památkářům se divadelní točna nelíbila už za minulého režimu. Ministerstvo kultury dvakrát provoz hlediště dočasně prodloužilo. Další výjimku udělit odmítá a trvá na tom, že do konce roku 2002 musí být unikátní hlediště odstraněno. Protože, jak řekl ministr Dostál, příští rok navštíví ČR komisař UNESCO a do té doby musí točna ze zahrady zmizet. Jinak podle Dostálových slov hrozí Českému Krumlovu vyškrtnutí ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, což zní nevěrohodně a lehce demagogicky. Není sporu o tom, že hlediště, vyhlížející jako kousek tribuny, je tu jako pěst na oko. Ovšem za letní noci a proti nasvícenému letohrádku či parkovým zákoutím to skýtá skvělý divadelní zážitek. První krumlovská točna byla subtilní, jen pro 60 diváků a zahájila provoz v červnu 1958. Hlediště vzniklé o tři roky později se otáčelo s již 400 osobami a dosloužilo v roce 1988. Poslední verze je v provozu od roku 1993 a pojme 600 lidí. Jezdí sem tisíce zájezdů ročně a když se řekne Krumlov, ozvěnou zní točna. V Krumlově vznikla skupina recesistů, která požaduje odstranit nejen točnu, ale rovnou celý zámek, aby mohl být zachráněn unikátní skalní masív. Existuje však ještě jedna petice, nikoliv žertovná. V ní svým podpisem už přes dvacet tisíc občanů lidí žádá zachování otáčivého hlediště. Jejich argumenty jsou stejně pádné a srozumitelné jako odmítavé postoje památkářů či ministerstva. Rýsuje se však jedna možnost. Na konci zámecké zahrady se rozprostírá volné prostranství, ladem ležící bývalá zahradní školka. Po zakoupení tohoto pozemku městem by bylo možné sem točnu přemístit. eskokrumlovská radnice už prý v tom podniká jisté kroky, dodává Reflex.