Přehled týdeníků

Nyní spolu se Zdeňkou Kuchyňovou nahlédneme na stránky prestižních českých týdeníků.

Přehled týdeníků

V lednu 2003 skončí Václavu Havlovi druhé období ve funkci českého prezidenta. Dalo by se předpokládat, že otázka následníka bude součástí kampaně pro červnové parlamentní volby, ale nic takového se neděje: rozhodující politické strany nepředstavily žádného oficiálního kandidáta, píše týdeník Respekt a pokračuje: Místo toho se jejich vedení nechávají slyšet, že výběr nové hlavy státu "není na pořadu dne", případně že jde o příliš vážnou věc, než aby se stala tématem "předvolebních hrátek". V kampani se zásluhou Koalice objevil pouze návrh na přímou volbu prezidenta. Rovněž přímý mandát by měl posílit vážnost hlavy státu. Přesto zblízka je jasně vidět, že strany prestiž prezidentské instituce spíše snižují, soudít týdeník Respekt. Ať už má člověk jakýkoli názor na Václava Havla, nelze mu upřít, že svému úřadu dal specifickou podobu. Prokázal, že nejvyšší reprezentant státu nemusí být jen obligátním kladečem věnců, nýbrž postavou, která může účinně ovlivnit politické směřování země. Právě kvůli Havlovi (a s ohledem na předtotalitní tradici) přikládají lidé instituci prezidenta mnohem větší význam, než jí dává ústava. Už proto by měly strany oznámit, koho budou chtít na Pražský hrad dosadit. Pokud věc drží v tajnosti, vystavují se několikanásobnému podezření: buď nemají o kandidátovi jasno, nebo chtějí do funkce instalovat nějakého bázlivého, nekonfliktního a poslušného tvora, případně si ji nechávají v záloze pro jednání o podobě příští vlády. První alternativa zřejmě platí pro Koalici, ta třetí se zase zdá nejpravděpodobnější u sociální demokracie a Občanské demokratické strany; potvrzují ji ostatně čím dál častější informace, vycházející ze stranických sekretariátů, podle nichž se má prezidentem stát střídavě nacionalistický euroskeptik Václav Klaus (příliš kontroverzní pro koaliční vládu) nebo nevyzpytatelný a nevychovaný provokatér Miloš Zeman. Jestli se opravdu s něčím takovým počítá, pak není divu, že strany jméno kandidáta nemohou oznámit: nechtějí se diskreditovat a především čekají, jak volby dopadnou a která prezidentská varianta se ukáže jako příhodnější, konstatuje týdeník Respekt.

---

Helenu Fibingerovou namíchlo, že se její kamarádka, sociálně demokratická poslankyně Jana Volfová, dostala na kandidátce na Vysočině na nevolitelné místo. Objíždí s ní proto mítinky, rozdává kremrole a hlásá: Volte Janu! Porušuje tím zákon, píše časopis Týden. Bývalá mistryně světa ve vrhu koulí a nynější členka Rady České televize Helena Fibingerová podle listu ve Světlé nad Sázavou přispěchala k praporu sociální demokracie ladným krokem, na prsou se jí zakymácel masivní kříž, a spustila: "Volte Janu! Je to slušná politička. Já tu budu slavit stříbrnou svatbu a přijedu sem volit," vlichocovala se místním. Pak rozdávala své autogramy a vlastnoručně upečené kremrole. Jenže. Jenže je tu zákon o České televizi a ten jasně praví: Člen Rady České televize nesmí vystupovat jménem politických stran a působit v jejich prospěch. Ani kdyby šlo o nejlepší kamarádku. "Je to jasný střet zájmů a porušení zákona," řekla časopisu Týden právnička Helena Chaloupková. Tentýž názor mají i poslanci, kterým informace o kamarádské předvolební výpomoci vyrazila dech. "Je to výsměch nezávislosti Rady České televize. Fibingerová by měla okamžitě dobrovolně opustit funkci, nebo bychom ji měli odvolat," řekl listu poslanec za Unii svobody-Demokratickou unii Pavel Pešek. Také Volfové stranický kolega Stanislav Křeček neskrýval překvapení. Předseda Rady České televize Jan Mrzena však v chování své kolegyně střet zájmů nevidí. "Soukromé aktivity členů Rady nemonitoruji. Pakliže se to neprojevuje při přímých zasedáních Rady, za porušení zákona to nepovažuji," řekl časopisu Týden. Sama Fibingerová svou předvolební výpomoc za střet zájmů nepovažuje a dokonce plánuje vstup do politiky. Poslankyně Volfová, která se svou kamarádkou počítá jako se stínovou ministryní sportu do své vlády žen, říká: "Helenka vystupuje v můj prospěch, ne ve prospěch sociální demokracie." Bez ohledu na to, že její jméno figuruje na kandidátce sociální demokracie a hlasy pro ni jsou tedy i hlasy pro stranu, uzavírá časopis Týden.

---

Na jiném místě stejný list píše: Bečov nad Teplou patří k nejkrásnějším místům západních Čech. Od neděle je v místním zámku k vidění jedna z největších vzácností středověkého umění nacházející se na českém území - relikviář svatého Maura. Osudy této špičkové pozdně románské práce jsou samy o sobě pestré a dramatické. Vyrobena byla v 11. století v okruhu severofrancouzských zlatnických mistrů a určena byla pro benediktinský klášter ve Florennes, nyní v jihozápadní Belgii. Tomba, jejíž dubové tělo je pokryto stříbrným a zlatým tepaným plechem zdobeným emaily, filigrány, kříšťály a polodrahokamy, měla ukrývat ostatky svatého Maura, jednoho z patronů Francie, který v šestém století vybudoval první benediktinský klášter v tehdejší Galii. Jiný výklad připouští zasvěcení legendárnímu svatému Mauriciovi, jehož hrdinský příběh patřil k oblíbené středověké četbě. Schrána v sobě ukrývá ostatky prevděpodobně čtyř osob, včetně kostí ženských a dětských, kromě toho zbytky textilií, část kožené boty a materiál rostlinného původu. Sedm let byl relikviář uchováván v opatství kláštěra. Po bouřích francouzské revoluce a mnohých peripetiích relikviář od opatství odkoupil rod Beaufortů, který v roce 1813 také zakoupil panství Bečov. Relikviář byl jedním z exponátů světové výstavy v Bruselu 1888, poté jej pán Alfréd de Beaufort převezl do západních Čech. Poslední z tohoto rodu se ale zapletl s nacisty a před koncem války relikviář zakopal na neznámé místo. Truhla dlouhá 138 a půl, široká 42 a vysoká 64 a půl centimetrů byla nezvětsná až do listopadu 1985, kdy ji víceméně náhodou odkryli kriminalisté v zásypu hradní kaple. Její žalostný stav vyžadoval důkladnou rekonstrukci. Oprava začala v roce 1993 a přišla celkově na dvacet milionů korun. Od neděle se nachází v bečovské zámecké kapli ve speciálně upravené místnosti s pancéřovými okny a počítačem sledovanou klimatizací, píše časopis Týden.