Přesčasy příčinou žalob
Policii, ale i ostatním bezpečnostním složkám státu, tedy hasičům a vězeňské službě, hrozí stovky žalob kvůli přesčasům odslouženým zdarma. Případnou lavinu může způsobit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z konce září, který posuzoval, kdy je možné neplacené přesčasy nařídit. Nelze totiž tímto způsobem nahrazovat chybějící pracovníky. U policie by k řešení mohla přispět nová organizační struktura, kterou v pondělí představil její šéf.
"Pokud by příslušník neuposlechl a na ten přesčas nenastoupil, následoval rozkaz, který bohužel nemohl odmítnout. Pokud by ho odmítl, byl by popotahován. Všichni příslušníci, kteří do současné doby, je to šest let, se nějakým způsobem chtěli bránit, byli označeni za problémové, a bohužel se jim služební funkcionář věnoval více, kontrolní činnost byla na ně více zaměřena. Většinou to tyto příslušníky přestalo bavit a odešli."
Nařídit neplacené přesčasy velitelé mohou jen ve výjimečných, zákonem stanovených případech, říká předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Buřič:
Příslušníci bezpečnostních složek musí odsloužit zdarma ročně až 150 hodin přesčasů. Policisté tak mohou žádat doplacení nejen mzdy za zdarma odsloužené přesčasy, ale i peníze, o které kvůli tomu přišli, vysvětlil advokát Unie bezpečnostních složek Martin Prosser:
"Pokud tyto hodiny byly nařízeny buďto v posledních třech letech, nebo v posledním roce, tedy to, co je důležité pro výpočet odchodného. Tam se vychází z toho, jaký příjem měli za poslední tři roky, respektive rok, podle toho, který z nich je vyšší. V daném případě pokud odcházel příslušník, tak nejen že nedostal ty konkrétní hodiny, které odpracoval, zaplaceny, ale byl pokrácen i na tom odchodném. A třetí aspekt, kde se to projevuje, jsou i výsluhy."
Policisté jsou připraveni se dále soudit kvůli nařizování přesčasů, pokud vedení nezačne respektovat verdikt Nejvyššího správního soudu. Teď díky němu mají ve svých sporech naději, soudí Zdeněk Buřič:
"V tuto chvíli jsme připraveni pokračovat v těchto soudních řízeních, pokud služební funkcionáři nezačnou tento nález Nejvyššího správního soudu, respektive rozhodnutí krajského soudu, respektovat."
K částečnému řešení problému by u policie mohla přispět nová organizační struktura, kterou prezentoval policejní prezident Martin Červíček, i když její prvotní účel byl poněkud jiný. Jak sám řekl, policie by měla v příštím roce pracovat líp, protože z kanceláří se do ulic přesune 600 lidí. Počet vedoucích pracovníků se má snížit o pětinu, zatímco celkový balík peněz, který bude mít policie k dispozici, zůstane stejný jako letos. Martin Červíček tvrdí, že důvodem ke změnám není snaha ušetřit:
Změny už schválil ministr vnitra Jan Kubice. Spokojen je zejména se skutečností, že několik set pracovníků policie z kanceláří bude muset navléknout uniformu:
"Týká se to dopravní policie, kriminální policie, pořádkové policie. Přirozeně, jestliže pan policejní prezident řekl, že se to bude týkat více než 600 lidí, tak se to projeví."
Celkový počet policistů má přitom pro příští rok být zhruba stejný jako letos.
Předseda Nezávislého odborového svazu policie Milan Štěpánek je s novou koncepcí spokojený:
"Pozitivní na tom je, že se mění struktura uvnitř, nemění se žádným plošným způsobem, ale ubírá se něco málo na řízení. A že nebyly postiženy nové menší kraje, kde v předchozí době hrozilo plošné škrtnutí mnohdy obsazených tabulek."
Počet řídících pracovníků klesne o 17 procent, na policejním prezidiu ubude 113 míst.
