Přírodní rarita střední Evropy. Mandloňový sad v Hustopečích se obalil do květu

Bílé, narůžovělé až růžové květy vonící po medu. Přesně takové jsou teď k vidění na mandloních v unikátním sadu v Hustopečích u Břeclavi. Mandloně totiž patří mezi první posly jara a kvetou ze všech stromů nejdříve. V Hustopečích má jejich pěstování více než sedmdesátiletou historii. Podle odborníků jde o přírodní raritu, jaká nemá ve střední Evropě obdoby.

Mandloňový sad v Hustopečích na Břeclavsku je unikátem. Je totiž největší nejen u nás, ale i v celé střední Evropě|Foto: Drahoslav Ramík, ČTK

Mandloně pocházejí z Asie a vyžadují teplo, v Evropě se tak pěstují hlavně ve Středomoří. Daří se jim ale také na jižní Moravě, konkrétně v Hustopečích, které svou polohou patří mezi nejteplejší místa v Česku a místní klima se nejvíce podobá tomu středomořskému.

Podle některých odborníků jsou dokonce hustopečské kopce se svým suchým a teplým podnebím nejvíc podobné íránským horám, které jsou považovány za možnou pravlast mandloně. V době největšího rozmachu rostlo v sadu v Hustopečích na 50 tisíc mandloní. Nic obdobného neexistovalo v celé střední Evropě.

„Na sever od střední Evropy a ve střední Evropě samotné nic takového není. Hustopeče mají příhodné klimatické podmínky. Sad byl založen v roce 1949 a postupně v 50. a 60. letech byl dosazován a rozšiřován. Jeho vlastníkem byla čokoládovna Zora Olomouc. Ta využívala hustopečské mandloně pro svoji veškerou cukrářskou výrobu. Potom mandloně převzala stejně jako Zoru Olomouc firma Nestlé. V té době se tady mandloně přestaly pěstovat, protože dovoz z jižních zemí vyšel laciněji. Takže pěstování mandloní v 90. letech zaniká,“ popsal situaci před dvanácti lety tehdejší starosta Hustopečí Luboš Kuchynka.

Rozhledna v mandloňovém sadu na Břeclavsku|Foto: Drahoslav Ramík, ČTK

Slavnosti mandloní

Město Hustopeče se ale rozhodlo středoevropskou raritu uchovat. Když v sadu z původních padesáti tisíců stromů zbyla necelá tisícovka, radnici se podařilo sad odkoupit. Bylo to v roce 2009. V současné době roste na ploše čtyřech hektarů zhruba 1 200 stromů. A v revitalizaci mandloňového sadu chce město dál pokračovat.

V roce 2012 nechala radnice na okraji sadu vybudovat rozhlednu 17 metrů vysokou rozhlednu, z jejíhož vrchu se nabízí krásný podhled na sad, zejména právě v březnu a dubnu, kdy pod ní rozkvétá narůžovělá záplava mandloňových květů.

Foto: Slavnosti mandloní a vína

Mandloně kvetou 14 dní a zajímavé je, že květy se na nich objevují dřív než listí. Město Hustopeče pořádá vždy v tomto období Slavnost mandloní a vína.

Lidé se mohou nejen kochat záplavou mandloňových květů při procházce nebo výhledem z Mandloňové rozhledny, ale třeba i ochutnat různé mandlové speciality jako například netradiční chuťovky z nakládaných hustopečských mandlí, mandlové paštiky, mandlové delikatesy, mandlové likéry, mandlovici nebo třeba mandlovou limonádu. Na Slavnosti každoročně zavítá na třicet tisíc návštěvníků.

Do mandloňových sadů s novým audioprůvodcem!

• Edit
• Smazat