Probíhá čtvrtý ročník Příběhů bezpráví

Foto: ČTK

Projekt Příběhy bezpráví pořádaný společností Člověk v tísni přibližuje prostřednictvím filmových projekcí a následných debat žákům základních a středních škol dějiny poválečného Československa.

Letos probíhá už čtvrtý ročník projektu Příběhy bezpráví. Jeho ředitel Karel Strachota, prozradil, čím se liší od těch předcházejících.

"Novinkou letošního roku je, že my jsme poprvé zařadili filmy, které vznikly ještě před rokem 1989, máme jeden film z roku 1968 a jeden z roku 1969, jsou to filmy, které byly z cenzorských důvodů strčené nadlouho do trezoru. Máme radost, že škol se do letošního ročníku zařadilo stejně jako do loňského, ale výrazně přibylo škol, které si od nás v průběhu celého roku objednávají filmy a další doprovodné materiály. Příběhy bezpráví tak už nejsou jen jednorázová akce, ale materiály od nás používají pedagogové běžně v průběhu celého roku ve výuce."

Nemění se to, že každá škola, která se do projektu přihlásí a uspořádá projekci filmu a následnou debatu s hostem, jeden film podle vlastního výběru zdarma.

Podle Karla Strachoty není pravda, že by se dnes mladí lidé o československé poválečné dějiny nezajímali. Problém je v tom, že i když se někteří učitelé tématu věnují, na většině škol končí výuka dějepisu druhou světovou válkou. Právě tuto mezeru se projekt Příběhy bezpráví snaží zaplnit.

Příběhy bezpráví - cesta ke svobodě, foto: ČTK
"Ten náš projekt má samozřejmě svoje limity. Školy, které se zapojí do našeho projektu, tak se zapojí proto, že je tam pan ředitel, nebo pan učitel či paní učitelka, kteří si k tomu tématu nějakou cestu našli a tohle berou jako možnost, jak jej otevřít. Na řadu škol se my nedostaneme a pokud nepřijde nějaký zásah ze strany kompetentních vzdělávacích institucí, ministerstva a podobně, tak se toho na těchto školách příliš nezmění."

Příběhy bezpráví - cesta ke svobodě, foto: ČTK
Součástí projektu je nejen promítání filmů a besedy s pamětníky, ale také řada doprovodných akcí. Jednou z nich je také výstava na Václavském náměstí s názvem Příběhy bezpráví - cesta ke svobodě. I tady došlo oproti dřívějším ročníkům ke změně.

"My jsme se letos k tomu postavili trošku jinak. V předchozích letech jsme se snažili přiblížit příběhy lidí, kteří se stali vězni, ocitli se za mřížemi a zdmi lágrů jen proto, že se narodili v nějaké rodině, že něčemu věřili, že měli nějaký majetek, ale v podstatě nic proti režimu aktivně neudělali."

Letos výstava představí osudy lidí, kteří se režimu aktivně postavili, ať už spolupracovali se zahraničními rozvědkami, sbírali podpisy na petice, rozšiřovali ilegální letáky nebo působili v ozbrojených skupinách.