Problémy české vědy a výzkumu

Propojenost vědy a výzkumu s podnikáním zdůrazňoval ve čtvrtek premiér Mirek Topolánek na pražské mezinárodní konferenci Věda a budoucnost Evropy, na níž se sešli přední vědci, průmyslníci a politici. Hovořil o posílení vědy a výzkumu na českých vysokých školách, vytváření výzkumných univerzit a center excelentního výzkumu. Jak je na tom česká věda z hlediska jejího financování a propojení s průmyslem?

Martin Jahn

Česká republika podle premiéra Topolánka postupně ztrácí výhodu nízkých nákladů a musí ji nahrazovat kvalitou. Alfou a omegou české ekonomiky proto bude zvyšování kvality vysokých škol a výzkumu a vývoje. Ke zjištění současného stavu vědy a výzkumu v České republice je podle premiéra nutné provést "přísný mezinárodní audit". Jak řekl České televizi, problematické je zatím propojení vědy a firem:

"Pokud firmy samy nebudou chtít, tak je nejsme schopni nějak přinutit, aby podporovaly české vysoké školy, český výzkum na českých vysokých školách."

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn je ale přesvědčen, že se začíná blýskat na lepší časy:

"Přichází čas, kdy české firmy a i zahraniční firmy, které u nás působí, budou mít větší zájem o investice do vývoje i o spolupráci s univerzitami a s výzkumnými ústavy."

Sami vědci přiznávají, že úroveň české vědy je lehce pozadu za evropskou. Pomoci by mohla podpora státu, která je podle předsedy Akademie věd Václava Pačesa stále nízká:

"Rostou výdaje na vědu, ale nerostou tak, abychom skutečně ten podíl z národního produktu věnovali takový, jaký by měl být. Dokonce mám pocit, že jsme vázáni jakýmisi evropskými úmluvami, že to dosáhne až jednoho procenta. Jsem si jist, že kdyby k tomu došlo, tak bychom zase zrychlili ten náš vědecký nástup."

Někteří vědci říkají, že zhruba 22 miliard korun, které ročně stát dává na vědu a výzkum je poměrně dost, ale polovina z toho se utratí špatně. A co o tom soudí místopředseda Rady pro výzkum a vývoj Vladimír Viklický:

"Peněz dost na vědu není nikdy, vždy je možné dát tam více peněz. Na druhou stranu systém rozdělování peněz není u nás nejlepší. To si uvědomuje Rada, která už několik let navrhuje určitou reformu. Například první krok je, že nemůže být 22 poskytovatelů, tedy těch, co rozdávají peníze, musí jich být podstatně méně. Na druhou stranu jeden by nebylo to nejlepší, ale nemělo by jich být v žádném případě víc než sedm."

Foto: Evropská komise

Zásadní ale také je, aby se současně dělal rozbor efektivity využívání investic do výzkumu a vývoje. Důvodů, proč zatím nefunguje dobře propojení vědy a výzkumu s průmyslem, vidí Vladimír Viklický více:

"První takový problém je, že u nás řada průmyslových podniků prošla transformací, a teprve nyní se začíná zabývat také svým vlastním vývojem. Teprve teď tam vzniká zájem o spolupráci, uvolňují se finanční prostředky a hledají spolupracující pracoviště. To je první věc. Druhý dost důležitý bod je, že jako bychom měli dvě češtiny: jednu, kterou používají vědci, a druhou, kterou používá průmysl. Velice často se nejsou schopni domluvit."

Vláda bude podle premiéra Topolánka iniciovat změnu zákonů tak, aby usnadnila čerpání prostředků pro vědu a výzkum z evropských zdrojů a aby motivovala pro podporu vědy soukromý sektor.