Program ve hvězdách

r_2100x1400_radio_praha.png

Úplně ve stínu událostí kolem zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky proběhla minulou sobotu celostátní konference sociální demokracie, která měla projednat nový program strany pro první dekádu nadcházejícího milénia. Konference však nakonec žádné závěry nepřijala, a jak uvádí Zdeněk Vališ, spíše sondovala poměr sil mezi kandidáty na budoucího předsedu strany.

Od nového programu se očekává, že dá jasnou odpověď na otázku, zda největší česká levicová strana zůstane na platformě tradiční sociální demokracie nebo se přihlásí k tzv. třetí cestě s novými ideovými východisky a učiní sociálnědemokratické hodnoty přitažlivější pro dnešní generaci voličů. Jinými slovy to znamená, že sociální demokracie se nevyhne ostré diskusi o podobě modelu společnosti a světa, jaký by měla strana hájit a prosazovat. Budou třeba sociální demokraté prosazovat ideu hospodářského růstu, ať to stojí, co to stojí, nebo se nedvojmyslně postaví za ideu trvale udržitelného rozvoje, který pojímá ekonomický růst v souvislosti s ochranou životního prostředí? Veřejnost bude rovněž zajímat, jak se strana postaví k paternalistické koncepci sociálního státu pečujícího o občana od kolébky do hrobu. A má sociální demokracie nadále vůbec přistupovat ke státu jako dominujícímu subjektu tvorby politiky? Nebo se jednoznačně postaví za ideu otevřené občanské společnosti? To vše je zatím ve hvězdách.

Víkendová konference strany, která měla k těmto otázkám alespoň zaujmout postoj a schválit podklady, nakonec zformování dlouhodobého programu přehodila až na stranický sjezd. To ovšem není zase tak velké překvapení. Na sjezdu, který se bude konat za půl roku, se totiž bude volit nástupce po Miloši Zemanovi. A souvislost mezi dlouhodobým stranickým programem a novým předsedou je hodně zřetelná.

Ve hře jsou v podstatě jen dva vážní kandidáti. Oba jsou místopředsedy strany a oba jsou v současné vládě. Vladimír Špidla coby ministr práce a sociálních věcí reprezentuje podle mínění pozorovatelů levé stranické křídlo. Bližší mu je zřejmě koncepce tradiční sociální demokracie a podporu prý může očekávat především od stoupenců dosavadního předsedy Miloše Zemana. Ministr vnitra Stanislav Gross je zase občas přirovnáván k britskému Tony Blairovi a idea tzv. třetí cesty mu, jak se zdá, není cizí. Ke Grossovi by tedy měli tíhnout hlavně mladší členové strany a různí Zemanovi kritici. Někteří pozorovatelé nicméně soudí, že takto vykreslený obrázek obou kandidátů je možná poněkud schematický, popřípadě, že je dosti obtížné prognózovat, který z obou mužů získá nakonec palmu vítězství.

Víkendová konference sociální demokracie se sice konala za zavřenými dveřmi, ale přesto prosákly na veřejnost informace o atmosféře, která panovala v sále. Snad poprvé prý nehrál během jednání prim Miloš Zeman, ale právě oba kandidáti na předsedu. A oba zanechali svými vystoupeními u delegátů velmi dobrý dojem. Komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov, odborník na sociální demokracii, napsal, že jak Špidla, tak Gross působili moderním dojmem. To je ovšem dosti vágní termín. V každém případě údajně všechny zaujal projev Vladimíra Špidly, v němž položil důraz na sociální hodnoty strany, a ve Stanislavu Grossovi zase viděli delegáti člověka, který vcelku bravurně zvládl roli ministra vnitra během pražských událostí z minulého týdne. Ačkoli se mělo na konferenci hovořit o programových věcech, mnohý z přítomných asi v duchu zvažoval, komu z obou kandidátů na předsedu dá hlas na sjezdu. Klíčovou otázkou ovšem stále zůstává, jaký návrh dlouhodobého programu strany bude vlastně sjezdu předložen ke schválení. Nebo snad budou předloženy návrhy dva a vybere se ten, který bude více vyhovovat novému předsedovi?