První vlaštovka

r_2100x1400_radio_praha.png

České soudnictví vstoupilo po minulém pátku do nové etapy. Poprvé v historii České republiky se soudu podařilo prokázat obvinění a potrestat osoby, které takzvaně vytunelovaly jeden velký investiční fond. Teprve budoucnost, jak uvádí Zdeněk Vališ, ale ukáže, zda nešlo jen o první vlaštovku, která jaro nedělá.

Největší dokázaná loupež na českém akciovém trhu ve výší jedné a čtvrt miliardy korun je potrestána. Za vyvádění peněz z C.S. fondů na soukromé účty do zahraničí byli po čtyřech letech vyšetřování odsouzeni čtyři lidé k pěti až deseti letům vězení. Obžalovaní sice po celou dobu procesu tvrdili, že sice transakci realizovali, ale netušili přitom, že jde o podvod. Nakonec se ale před soudem usvědčovali navzájem.

Nejmírnější trest dostal někdejší předseda představenstva společnosti C.S. Fond, kterému v době transakce bylo jednadvacet let. Před časem se na něj obrátili nějací Rusové a nabídli mu možnost si vydělat. Chtěli jen jeho podpisový vzor a řekli, že bude zastupovat jednu ruskou firmu v představenstvu jiní firmy. Mladík nabídku za úplatu přijal. V představenstvu C.S.Fondů seděl dva dny, během nichž došlo k podvodnému obchodu. Ony dva dny mu nyní vynesly pět let ve vězení, i když soud přihlédl k tomu, že v jeho případě šlo spíše o nastrčenou figurku, než o konstruktéra podvodu.

Slovo tunelář, které v češtině během posledních let zdomácnělo a kterým čeština obohatila svět o jeho nový význam, má tedy první konkrétní tváře. V podstatě znamená tunelování převádění majetku banky, fondů, ale třeba i nejrůznějších podniků na spřízněné osoby nebo firmy. Děje se tak samozřejmě pomocí podvodných finančních schémat.

V posledních dnech zaznělo například i podezření, že chaos, který vznikl a asi ještě nějakou dobu potrvá v České televizi, by se rovněž dal využít k jejímu tunelování. Vždyť jde o spravované majetky v hodnotě desítek až stovek miliónů korun.

Při tunelování jsou poškozeni akcionáři, klienti i věřitelé tunelované společnosti. V kauze C.S. fondů se z ukradených peněz vrátilo pouze 120 miliónů korun. Zbytek zmizel zřejmě už nenávratně na soukromých účtech v zahraničí. Sama soudkyně kauzy připustila, že potrestáni byli jen koncoví hráči celého podvodu. Není žádným tajemstvím, že v kauze figuruje řada jiných osob z firem, které by mohly leccos zajímavého vysvětlit. Před soud se nedostal třeba nikdo z firmy Crassus, přes kterou se C.S. Fondy dostaly do rukou Rusům.

Mimochodem firmu Crassus zakládal advokát Marián Čalfa, někdejší polistopadový československý premiér. Přímo do očí ale bije fakt, že při podivných finančních transakcích zcela selhali pracovníci analytického útvaru ministerstva financí. Pravě tento útvar má prověřovat převody i mnohem menších částek peněz do zahraničí. A v případě C.S.Fondů šlo o enormně vysokou částku. Přitom jisté podezření z nelegálnosti transakce prý existovalo. Stačilo tedy převod peněz až do vyjasnění okolností pozastavit. Nestalo se tak.

Pozorovatelé si přirozeně kladou otázku, zda pátečním soudním verdiktem skutečně končí epocha, která by se dala charakterizovat už okřídleným výrokem Václava Klause ze začátku devadesátých let, že on nezná pojem špinavé peníze. Popřípadě výrokem někdejšího šéfa Fondu národního majetku Tomáše Ježka, že při přípravě transformace československé ekonomiky museli ekonomové prchat před právníky, protože ti by celou transformaci jen zdržovali. Což nakonec vyústilo v téměř všeobecné přesvědčení, že česká justice všechny velké podvody toleruje.

Odhalování a zavírání tunelářů není jistě tak snadné, jak si představoval Miloš Zeman, když ve své předvolební kampani sliboval akci čisté ruce. Velké krádeže totiž nepáchají prosťáčkové, kteří by za sebou zanechávaly hromadu usvědčujících důkazů. Se spoustou složitých finančních operací, které navenek vyvolávají dojem legálních úkonů, se navíc čeští policisté i justice setkávali poprvé v životě. Při vyšetřování chyběli zkušení odborníci. Ale chyběla i odvaha vzít na sebe tíži rozhodnutí obvinit někoho a rozhodnout o vině a nevině. A nelze vyloučit, že možná leckdy a leckde chyběla i politická vůle dát průchod spravedlnosti. Státním orgánům trvalo léta, než dovedly první velký případ tunelování do konce. Jde ale o slibný signál, že se učí. Teprve další měsíce a roky však ukáží, zda s první vlaštovkou přišlo i jaro. A také, zda se slovem tunel bude spojován opět pouze jeho původní význam.