Původní česká plemena se chovají především kvůli genům

Proudy návštěvníků na letošním agrosalonu Země živitelka směřovaly do expozice ovcí a koz. Proč? Tamní exempláře totiž získaly v kategorii živočišná výroba Zlatý klas, nejvyšší ocenění. Čím jsou ale tyto ovce a kozy tak zajímavé, to na agrosalonu zjišťoval Zdeněk Vališ.

Zlatý klas byl udělen za kolekci plemen, zařazených do genových zdrojů.

"To znamená původní valaška, šumavská ovce a koza bílá krátkosrstá a hnědá koza krátkosrstá."

Vysvětlil Radiu Praha Antonín Vejčík, místopředseda Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR a odborný asistent na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. Jde o původní česká plemena, která jsou podle Antonína Vejčíka bohužel ohrožena. Jejich počet je až dramaticky nízký.

"Konkrétně původní valašky je v České republice v dospělé populaci 230 kusů. Je to velmi staré plemeno a byla by velká škoda, kdyby geny tohoto plemene zmizely."

Oceněné ovce a kozy se tedy chovají kvůli zachování genetické čistoty plemene. Ekonomicky úspěšný chov by se dnes nevyplatil. Jako příklad lze uvést ovci valašku.

"Původní valaška je vhodná do horských oblastí. Z hlediska dnešních požadavků nemá kvalitní vlnu, má hrubou vlnu, má na sobě málo masa, protože je chodivá a nemůže v horách chodit s velkým množstvím masa. Jenže chovatelé, kteří se zaměřují ekonomicky, chtějí masná plemena."

Nikdo ale nemůže vědět, co se stane v budoucnu s přešlechtěnými plemeny. Mohou je ohrozit různé choroby, různí parazité, mohou třeba i začít degenerovat. Potom třeba některé geny valašky nebo šumavské ovce mohou znamenat záchranu. I kdyby ale nedošlo k nějakému dramatickému vývoji, nelze vyloučit, že geny původních českých plemen mohou časem vylepšit některé vlastnosti těch dnešních ekonomicky úspěšných.

Místopředseda Svazu chovatelů ovcí a koz Antonín Vejčík spolu s oceněným beranem, foto: autor

"Není úplně prozkoumaná šíře genů, které ve zvířatech jsou. Navíc, když budu mluvit zase o původní valašce, v těch zvířatech jsou geny odolnosti vůči nepříznivým podmínkám. Moderní plemena jsou přešlechtěná. Už nesnesou třeba celoroční chov venku. Původní valaška snese plískanice, sníh bez újmy na zdraví. Má velmi dobré mateřské vlastnosti. Proto je cenná. Musíme ty vlastnosti zachovat, protože v budoucnu třeba využijeme geny odolnosti na masná nebo jiná plemena."

A jsou zde podle Antonína Vejčíka ještě další hodnoty.

"Je to i líbivé plemeno. Když se podíváme na utváření rohů, jsou točené do stran, což se lidem líbí. Patří to do agroturistiky, ke zmírnění jisté fádnosti."

Udržovat takový chov čistě z romantismu by ale v Česku asi nebylo možné. Jak podotýká místopředseda Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR, podpora státu je v tomto ohledu nezbytná.

"Kdyby nebyly dotace od státu, tak by se vůbec nevyplatilo chovat tato plemena. Jedině díky dotacím z genových zdrojů se plemena mohou chovat."

Mimochodem, chov ovcí vůbec je v Česku v posledních letech na ústupu.

"Před rokem 1990 se na území Česka chovalo kolem 400 tisíc kusů, v současné době je to 150 tisíc kusů ovcí. Mohli bychom přitom mít až jeden a půl milionu kusů ovcí a mohli bychom vyvážet jehněčí maso do Evropské unie."

Pokud jde o kozy, tam je podle Antonína Vejčíka situace ještě daleko horší.

"Stavy klesly zhruba na 15 tisíc kusů. Kdysi se tady chovalo dva a půl milionu kusů. Koza se chovala hlavně kvůli mléku. Kvůli masu na Velikonoce. V současné době je zájem o mléko, ale není zájem o chov koz v malochovech. Chovatelé, zejména starší, odcházejí a není za ně náhrada."

Zajímavé přitom je, že v posledních letech se kozí mléko stává spotřebitelským hitem. Vyhledávají ho ti, kdo se snaží dbát na zdravou výživu. Ponechme stranou různé zázračné účinky, které se kozímu mléku přisuzují v mnoha zemích. Ostatně i v Česku se kdysi využívalo při léčbě různých nemocí. Faktem ale je, že kozí mléko je skutečně biologicky cenný nápoj, je lehce stravitelné a mohou ho konzumovat i lidé trpící alergií na kravské mléko. Zvyšuje se samozřejmě i poptávka po kozích sýrech. Jenže v supermarketech objeví spotřebitel občas jen dovezené kozí sýry z Francie. Není to ale jen proto, že stavy koz v Česku výrazně poklesly. Antonín Vejčík uvádí ještě další důvody.

"Tady je problém ve veterinárních a hygienických podmínkách pro výrobu sýrů a pro prodej mléka. Tyto podmínky splní jen velkochov, který má možnost zaplatit mlékárnu a zpracovnu sýrů, aby odpovídaly požadavkům Evropské unie. Velkochovů v Česku je ale málo. Nestačí pokrýt poptávku. Chovatel s deseti kozami už nemá tolik peněžních prostředků, aby mohl investovat asi tři čtvrtě milionu korun do vybudování mlékárny a výrobny sýrů. Druhý problém je, že pokud se doveze sýr z Francie, tak velkoobchody, hypermarkety tyto sýry vezmou, protože je rozvezou do svých prodejen po celé republice. Od malých nebo i středních chovatelů 50 - 100 kusů neberou. Je tedy problém umístit kozí výrobky od malochovatelů na trhu. Berou je v prodejnách Zdravá výživa nebo lidé jezdí kupovat kozí výrobky přímo na farmy."