Radiožurnál mění tvář, kritici zvedají hlas

Radio Praha je – jakožto vysílání do zahraničí – integrální součástí Českého rozhlasu. Jeho nejvlivnějším vysílacím okruhem na domácí mediální scéně je Český rozhlas 1 – Radiožurnál, který od Nového roku prochází prudkými změnami. Jaký je jejich cíl a první dopady?

V květnu letošního roku si Český rozhlas připomene 85. let od začátku svého pravidelného vysílání, tehdy ještě pod názvem Radiojournal. Stejné jméno, i když už v českém fonetickém přepisu, dnes nese první, zpravodajsko-publicistický okruh Českého rozhlasu. Denně si jej podle pravidelných měření naladí téměř sedm set tisíc lidí. Býval však zvyklý na víc: v době velkého jubilea před pěti lety to byl více než milion denně a Radiožurnál sváděl dennodenní, převážně úspěšný boj o první příčku. Už zhruba dva roky je ale číslem čtyři. I když všichni zainteresovaní opakovaně zdůrazňují, že poslechovost není hlavním kritériem pro posuzování role veřejnoprávního média, na rozdíl od kvality je to kritérium měřitelné. A protože Český rozhlas financují občané svými koncesionářskými poplatky, vždy je alespoň kdesi v pozadí ukrytá otázka, kolik lidí oslovuje a co jim nabízí.

Záležitost je sice trochu složitější, Český rozhlas totiž provozuje hned několik celoplošných okruhů, síť regionálních stanic a digitální rádia. Přes to všechno ale výše zmíněné otázky bezpochyby musela vzít v potaz Barbora Tachecí, když se loni v listopadu stala ředitelkou Radiožurnálu.

"My všichni víme, že rozhlas veřejné služby tady primárně není od toho, aby měl mnoho, maximální počty posluchačů. Měřítkem kvality toho produktu bude spokojenost posluchačů, která se ovšem nedá měřit. To je to důležité,"říká Barbora Tachecí. Kvalitu tedy podle ní budou hodnotit řídící týmy: vedení stanice a celého rádia, a samozřejmě rada Českého rozhlasu. "Jestliže budeme rámcově spokojeni s kvalitou, jakou poskytujeme, tak já věřím, že jako druhotný efekt potom přijde náběr posluchačů. Ale protože posluchači jako skupina, jako obec, jsou velmi konzervativní a trvá jim dlouho, než změní rádio, tak ten sekundární efekt by měl přijít nejdříve za rok a půl."

S redaktorem Radia Praha Christianem Rühmkorfem si Barbora Tachecí povídala ve době startu nové tváře Radiožurnálu, který od Nového roku změnil moderátory, zvuk, tempo a v neposlední řadě obsah: zprávy jsou kratší, pravidelné rubriky nahradil proud slova a hudby. Ředitelka tvrdí, že rádio teď může být aktuálnější: "Já si myslím, že právě to kouzlo rádia na rozdíl od televizí a od všech možných novin je v tom, že vysílá a může se kdykoli přerušit 60 minut v hodině a v každé té minutě 60 vteřin. To je to kouzlo rádia. Takže ano, já ho chci tlačit do toho, aby kdykoli se stane cokoli nového, to šlo okamžitě do vysílání. To čekám od rádia veřejné služby zpravodajského typu."

Zdaleka ne všichni posluchači jsou změnami nadšeni. A protože hlasitější jsou vždy ti nespokojení, objevily se na internetu už dvě petice proti změnám. Jedna z nich nese název „Nechceme přeladit“ a žádá návrat před Nový rok 2008. Zatím avizuje přes 500 nespokojenců a připravuje svou papírovou podobu podle zákona o právu petičním. Ta druhá mnohem obecněji volá po přehodnocení změn. Nezdržuje se sbíráním podpisů, stačí se pouze vepsat do kolonky na webové stránce, díky čemu je rychlejší a za čtyři dny eviduje téměř čtyřtisícovou podporu. Podobně vyznívají ankety v novinách mezi osobnostmi a jejich komentáře, spíše ojedinělou podporu Barboře Tachecí vyjádřil šéfredaktor specializovaného serveru RadioTV.cz.

Ředitelka ale tvrdí, že v dnešní době potřebuje celostátní rádio svou typickou a vypočitatelnou tvář: "Já bych byla ráda, aby Radiožurnál byl něco, čemu se říká očekávatelný. Aby posluchač věděl, že kdykoli si ho zapne, tak ví, co od něj má čekat. V tuto chvíli je Radiožurnál plný, jak tomu říkám, desítek malých rádií v jednom velkém rádiu. Neexistuje vlastně jednotný styl toho, jak se podávají všechny informace, ať zpravodajské nebo publicistické. A já bych chtěla ten celý balík toho kvalitního produktu prostě jenom převázat jednotnou mašlí, aby člověk věděl, že kdykoli si Radiožurnál pustí, tak že uslyší to nejnovější a kvalitní zpravodajství. A večer, kdykoli si ho pustí, uslyší kvalitní publicistiku."

Kritikům se nová koncepce nelíbí: Radiožurnál jim nyní připomíná schéma vysílání komerčního rádia a jeho ředitelku straší dalším odlivem posluchačů. Barbora Tachecí však trvá na tom, že ti od svého rádia dostanou, co od něj dostat mají: "Program bude odpovídat tomu, co je dáno zákonem, kodexem a všemi možnými nařízeními o tom, co je to služba veřejnosti. Program bude nezpochybnitelnou službou veřejnosti."

A pokud jde o trend klesající poslechovosti Radiožurnálu, jeho šéfka věří, že má recept na to, jak dosáhnout návratu posluchačů: "Odcházejí podle výzkumu zhruba posledních pět let. A podle mého názoru je to kombinace nedostatečného vývoje toho rádia uvnitř s nedostatečnou propagací. Je to kombinace těchto dvou prvků a proto oba ty prvky chci změnit."