Rakouské protesty proti Temelínu sílí

Rakouské protesty proti aktivaci jihočeské jaderné elektrárny Temelín sílí. Ve středu se do celé záležitosti vložil i rakouský prezident Thomas Klestil. Podrobnosti má Josef Kubeczka.

Thomas Klestil zpochybnil bezpečnost jihočeské jaderné elektrárny. O obavách občanů své země informoval telefonicky i prezidenta Václava Havla. Podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka se oba shodli na tom, že bezpečnost Temelína je velmi důležitá. Česká strana ale odmítá jakkoliv ji spojovat s dalším rozšířením Evropské unie:

"Prezident Havel v rozhovoru zdůraznil, že nevidí důvod, aby otázka Temelína byla spojována s členstvím České republiky v Evropské unii a že vysoké nároky na bezpečnost elektrárny jsou především naším zájmem."

Ministr zahraničí Jan Kavan ve středu sdělil, že ještě oficiálně nedostal úterní prohlášení kancléře Wolfganga Schüssela, podle kterého Rakousko zbrzdí vstup České republiky do Evropské unie, pokud v Temelíně nebude dodržen bezpečnostní a ekologický standard západní Evropy. Zdůraznil zároveň, že Praha nechystá nějaké zásadní změny v přístupu ke spuštění této jaderné elektrárny:

"My nechystáme nic dramaticky odlišného od současného postoje české vlády. Jsme přesvědčeni, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost bude pokračovat ve své práci a vydá povolení ke spoštění nebo k aktivaci paliva a ke spuštění zkušebního provozu pouze tehdy, pokud všechny zkoušky dopadnou tak, že bezpečnostní a ekologiské standardy jaderné elektrárny Temelín budou odpovídat přísným mezinárodním kritériím."

O jaderné elektrárně Temelín se hovořilo i na pracovní snídani v rakouském Alpbachu, které se zúčastnili zástupci Česka, Polska, Slovinska, Chorvatska a rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová. Ta podle agentury AFP v hlavní zpravodajské relaci rakouské televize Zeit im Bild mimo jiné apelovala na Německo, aby podpořilo Rakousko v otázce Temelína, v úsilí "ochránit své obyvatelstvo". Jak řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička, Rakousko má nyní jedinečnou příležitost uplatnit svou zvláštní strategickou roli ve střední Evropě při rozšiřování Evropské unie. Česká republika je podle něj připravena tuto roli akceptovat. Ve vzájemných vztazích je prý ještě prostor dialog zintenzívnit:

"Chce to pochopitelně odpovídající přístup obou stran. Nemá smysl používat silná slova, nemá smysl zde podmiňovat, tak i vyhrožovat. V tom jsme se rovněž shodli. Proto jsem také požádal paní ministryni, aby dopis, který očekáváme, který nám podrobněji přiblíží, co ve skutečnosti zaznělo a jaké jsou závěry z toho tzv. atomového summitu, aby spíš použivala jazyk, který odpovídá dobrým sousedským vztahům."

K tomu by mohla přispět i jednání o podobě budoucích česko-rakouských rozhovorů, která povede příští týden ve Vídni vysoký úředník českého ministerstva zahraničí. K dobrým sousedským vztahům však stěží přispěje blokáda tří jihočeských hraničních přechodů, kterou na sobotu od 11 do 17 hodin ohlásila Hornorakouská nadstranická platforma proti atomovému nebezpečí společně s místními obcemi.