Řešení starých ekologických zátěží nelze odkládat

Vládu teď sice plně zaměstnává shánění peněz na odstranění nemalých škod, které na Moravě způsobily současné záplavy, ale v zemi stále tiká finančně mnohem náročnější bomba - dosud neodstraněné staré ekologické škody. Vyrovnat se s tímto mnohomiliardovým problémem vůbec nebude snadné, a jak se zdá, čas pro konečné rozhodnuté se krátí.

Nejdříve se pokusím objasnit podstatu a rozsah problému. Slib vlády, že zlikviduje staré ekologické škody na mnoha místech země, už má takřka dvacetileté vousy. V prvních letech privatizace bylo rozhodnuto, že tyto podniky budou prodány za cenu "jako by tam žádné škody nebyly" a stát se každému kupujícímu v ekologické smlouvě zavázal škody na své náklady odstranit. Zřejmě tak bylo rozhodnuto proto, že rozsah ekologických zátěží a jejich ocenění bylo nejasné.

Tomáš Kramár, foto: Sedmá generace

Celou tuto agendu spravoval Fond národního majetku a po jeho zániku ministerstvo financí, které nechalo zpracovat analýzu. Z ní vyplynulo, že nejvýhodnější je zadání gigantické ekozakázky jedné firmě, což umožní zásadním způsobem sanace zrychlit. Stát by nezadal zakázku na konkrétní práce, jak tomu bylo dříve, ale na přesně definovaný cílový stav. Pracoval by s jedním partnerem, který by byl vůči ministerstvu financí zodpovědný za průběh a výsledky prací. Pochopitelně práce by nevykonávala jedná firma, protože rozsah škod ve zhruba 600 lokalitách po celém Česku by si vynutil spolupráci řady subdodavatelů. Jde totiž o velmi různorodé práce od výkopových, stavebně-demoličních, přes dekontaminace vod, zeminy, odstraňování nejrůznějších látek - rtuti, ropných produktů, dioxinů a podobně, a to by jedná firma nemohla obsáhnout. Z toho plyne i další výhoda - sanační firmy by dostaly jistotu práce na několik let dopředu. Obří tendr však od počátku kritizovala organizace Transparency International kvůli riziku korupce. Nelíbí se ani nevládní protikorupční organizaci Oživení, říká její předseda Tomáš Kramár:

"U těchto starých ekologických zátěží skutečně chybí znalost přesného rozsahu. I ty analýzy jsou relativně staré, některé i deset let. Proto je velmi obtížné dostatečně vymezit předmět té veřejné zakázky, což bude mít podle nás za následek podání neporovnatelných nabídek, a to jak z hlediska technologického, tak ekonomického. A výběr vítěze bude velmi netransparentní."

Tomáš Uvíra, foto: ČTK

Na druhé straně vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra shrnul výhody odstranění ekologických zátěží v jedné zakázce:

"Jsou tam dva aspekty. Jeden aspekt je odstranění těchto ekologických zátěží co nejrychleji, protože si musíme uvědomit, že vláda se zavázala již před dvaceti lety k tomu, že odstraní zátěže, a vlastně u mnoha lokalit k tomu ještě vůbec nepřistoupila. Takže první aspekt je rychlost, toto je nejlepší řešení. Druhý aspekt je efektivita, zda je to efektivnější než současný systém. O tom můžeme diskutovat v momentě, kdy budeme vědět, kolik nás to bude stát, to znamená, až obdržíme nabídku. Nyní diskutovat o tom, že je to neefektivní, je prostě nesmyslné, protože my nevíme, kolik ty subjekty nabídnou."

Taková superzakázka má jednu podstatnou nevýhodu - je finančně velmi náročná. Konečnou částku lze jen těžko vyčíslit, ale nejčastěji se odhady pohybují kolem 115 miliard korun, což je v době překonávání hospodářské krize téměř neufinancovatelné. Proto začátkem loňského listopadu přijala Poslanecká sněmovna usnesení, v němž žádá vládu, aby, cituji, "v souladu s právními předpisy zastavila přípravu realizace projektu veřejné zakázky k odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací." Ministerstvo financí pověřilo dvě renomované advokátní kanceláře zpracováním nezávislých právních stanovisek k možnostem zákonným způsobem zadávací řízení zrušit. Na základě těchto posudků se pak začátkem května rozhodla poslancům nevyhovět a tento obří ekotendr nerušit. Tomáš Uvíra vysvětlil, proč:

Foto: Evropská komise

"My jsme se touto záležitostí zabývali. Zabývali jsme se tím, zda je možné podle zákona tento tendr zrušit, jak nás vyzvala sněmovna, a došli jsme k názoru, že podle současně platného zákona tento tendr zrušit nelze, neboť nejsou pro to důvody. Jediná možnost, jak zrušit tento tendr bez jakýchkoliv následků, je obdržet nabídku a vláda tuto nabídku nepřijme. Já osobně nekladu důraz na to, že kdybychom to zrušili nyní, že by hrozily arbitráže. Pro mně je prostě principiálně nepřijatelné, aby vláda či ministerstvo financí zcela vědomě porušovalo zákon. To znamená nyní, kdyby to zrušila, tak by porušila zákon. A proto se nám zdá právně čisté počkat na tu nabídku, a následně vláda, a tak je to i v zákoně, pokud tuto nabídku nepřijme, pak se v souladu se zákonem tato zakázka zruší. Takže v tomto případě nehrozí jakékoliv diskuse o tom, jestli vláda porušila či neporušila zákon. Já bych ještě upozornil na jednu věc. Sněmovna vyzvala vládu, aby zrušila v souladu se zákonem tuto zakázku, to znamená vláda nyní tuto zakázku zrušit nemůže, ale chápu tu výzvu pro budoucí vládu, která bude poté rozhodovat o nabídce, a pak může tuto zakázku zrušit v souladu se zákonem,"

Eduard Janota (vlevo) a Jan Fischer, foto: www.vlada.cz

Tato slova potvrdil i ministr financí Eduard Janota. Podle něj obě analýzy nedoporučují ekozakázku zastavit. V opačném případě by totiž podle Janoty hrozily Česku žaloby od účastníků tendru.

"Neshledaly nic, co by ten postup, který dosud byl realizován, považovalo za nežádoucí, a neshledalo nic, co by mně, coby ministru financí, umožnilo toto zadávací řízení zrušit. Taktéž k ničemu obdobnému mně nevyzval, nedoložil nic a neukládal ani Úřad pro hospodářskou soutěž. Takže v tomto smyslu sem vládu informoval, že kdybych postupoval obráceně, tak v podstatě hrozí i pokuta ve správním řízení."

Tomáš Uvíra z ministerstva financí očekává, že definitivní uzávěrka ekologické superzakázky bude až koncem tohoto nebo začátkem příštího roku.