Respekt k soukromí a fungující MHD – to oceňuje na životě v Česku srbsko-ruský pár

Autobusy a tramvaje jezdící na čas. Fungující městská doprava je jednou z věcí, kterou si na životě v Česku považuje srbský kameraman a novinář Dragan Milojevič. Spolu s ruskou manželkou Olgou se s námi podělili o další postřehy v rámci série Česko očima cizinců.

Olga a Dragan se synem, foto: archiv Olgy Vasinkevich

„Vím, že pro Čecha to je normální, že vše jede na čas. Ale v Srbsku čekáte, zda vám autobus, vlak přijede. A řidič vám pak řekne, že nemůže řídit, protože si potřebuje dát cigaretu,“ srovnává Dragan.

Jsou věci, které skutečně považujeme za normální nebo máme někdy i pocit, že tu právě nijak obzvlášť nefungují. Proto postřehy Dragana a jeho ženy Olgy překvapí.

"Ty věci, které se týkají obyčejného člověka, tu fungují bez problémů. Například návštěva u doktora. Tady to funguje normálně. V Srbsku se na to musím připravit psychicky i finančně,říká Dragan a jeho žena Olga doplňuje:“ Tohle mi tu nejvíc vyhovuje. Vím, že přijdu, vyzvednu lístek, počkám si ve frontě a nemusím platit, naznačovat, přijít soukromě. Taky mi vyhovuje, že tu lidé ctí soukromí. V Rusku mi během cesty lidé většinou vypovědí celý svůj životní příběh. Pokud by byl něčím originální, proč ne, to mne jako novinářku zajímá, ale jinak nemusím znát všechny soukromé věci zcela neznámých lidí. Tady jsem nic takového nezažila.“

S manžely Olgou Vasinkevich a Draganem Milojevič a jejich malým synem se scházíme krátce po oslavách pravoslavného Nového roku.

Foto: archiv Olgy Vasinkevich

„Přijímáme české tradice. Letos jsme tak slavili jak Štědrý den, tak Nový rok, a pak ještě pravoslavný Nový rok. Syn na tom byl nejlépe, dostal dárky ke všem svátkům.“

V lecčems jsou oslavy podobné, ani na stole kameramana Dragana Milojeviče a jeho ženy nechybí ryba a bramborový salát. I když možná chutná trochu jinak.„U nás ho nazýváme Olivie podle nějaké staré kuchařky, zatímco v Srbsku je to ruský salát.“

Rozdíl je podle Dragana v tom, že V Česku se slaví především Vánoce a příchod Nového roku není takovým vyvrcholením. Naopak na Balkáně je Silvestr hlavním svátkem. Diskutuje se o něm dlouho dopředu, plánuje se, kam se půjde a kde se bude slavit. A oslavy tím teprve začínají, protože po Novém roce přicházejí pravoslavné oslavy. A to hned na dvakrát. Kromě Nového roku se o týden později ještě vítá starý nový rok.