Restart krajů poškozených těžbou uhlí začne ještě letos

Foto: www.czechcoal.cz

Nové nádraží v Děčíně, obnova Terezína nebo rekonstrukce průmyslových areálů - i tyto plány jsou součástí velkého restartu třech krajů, kde se dřív těžilo uhlí. Jde o Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Obnova vyjde na víc než 40 miliard a začne už letos.

Ilustračnífoto: Czech Coal
Peníze půjdou na obnovu životního prostředí, rekonstrukce průmyslových areálů nebo na podporu podnikání a vzdělávání. Peníze bude vláda postupně uvolňovat do roku 2019.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka z ČSSD je mezi zmiňovanými třemi kraji a zbytkem republiky propast:

"Stát těmto regionům lecos dluží. Byly pilířem předchozího hospodářství, ať už šlo o těžbu uhlí, hutnictví nebo energetiku. Myslím si, že vláda a stát se musí postavit k těmto regionům čelem a pomoci jim překonat problémy, se kterými se již delší dobu potýkají."

Akční plán na hospodářské zlepšení projedná ještě tento měsíc vláda. První peníze by mohly dostat regiony ke konci roku. Restart obsahuje víc než 60 opatření, které má na starosti vedle ministerstva průmyslu také resort životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj.

Export českých zbrojařských firem několikanásobně vzrostl

Českým zbrojařským firmám v posledních letech výrazně roste export. Podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu činil vývoz v roce 2011 zhruba 4,5 miliardy korun. V posledních letech výrazně rostl, uvedl na veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET Dušan Švarc z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu:

„V loňském roce došlo k dalšímu posunu směrem k pozitivním číslům. Oproti roku 2015, kdy bylo zhruba 15 miliard korun exportu, tak v loňském roce odhadujeme necelých 19 miliard."

Řada firem už je podle Dušana Švarce na hraně svých výrobních možností. Limituje je především nedostatek kvalifikované pracovní síly. Firmy sdružené do Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu v současnosti zaměstnávají více než 20 tisíc lidí.

Loni vzniklo rekordní množství nově registrovaných firem, které podnikají v pohostinství

Ilustrační foto: Archiv Radia Praha
Když se zaváděla povinnost elektronické evidence tržeb, byly první na řadě restaurační podniky. V té době byly často slyšet obavy, že to povede k zániku mnoha - hlavně vesnických - hospod. Přitom loni vzniklo 2226 firem, které podnikají v oblasti stravování a pohostinství. To je nejvíc za posledních pět let. A ve srovnání s rokem 2015 je to nárůst o 75 procent. Naopak zaniklo 269 firem. Analytička Bisnode Petra Štěpánová to dává do souvislosti právě s elektronickou evidencí tržeb:

"Někteří podnikatelé totiž začali zakládat nové firmy, aby zakryli nápadné skokové výkyvy v tržbách, které by díky elektronické evidenci tržeb (EET) odhalily finanční úřady. Tuto spekulaci potvrzuje také fakt, že polovina firem, které vznikly v loňském roce, byla do obchodního rejstříku zapsána v posledních třech měsících roku, tedy těsně před a těsně po spuštění EET."

Podobné poznatky má také Finanční správa. Dá se tedy předpokládat, že mnoho majitelů ukončilo svoji živnost a založilo stejnou právě proto, aby se vyhnuli porovnání s předcházejícím obdobím.

Omezí protikuřácký zákon prodej cigaret?

Od 31. 5. si už Češi nezapálí cigaretu v restauracích, barech a kavárnách. Začal platit tzv. protikuřácký zákon. Česká republika je poslední zemí Evropské unie, která dosud vůbec zákonem neomezovala kouření v restauracích.

Na každého Čecha dnes připadá průměrně okolo dvou tisíc vykouřených cigaret za rok. Čísla statistiků ale zahrnují i děti a nekuřáky. Ve spotřebě tak patří Česká republice čtvrté místo ze zemí Evropské unie. Celosvětově jsme pak jedenáctí. Omezení kouření by ale mohlo s žebříčkem zahýbat. Podle analytika Komerční banky Richarda Miřátského by se totiž prodej cigaret měl v následujícím roce snížit:

"Já bych v Česku očekával spíš mírnější vliv v řádu jednotek procent. Ten vliv v letošním roce bude mírně omezen tím, že zákon začíná platit na začátku léta. Pro kuřáky bude jednodušší chodit mimo prostory restaurací. Navíc zákon neplatí na zahrádkách."

Po zavedení regulace došlo ke snížení prodejů cigaret ve většině evropských zemí - v průměru o čtyři procenta. Jako první přišlo s omezením Irsko, a to už v roce 2004. Ve stejném roce se v zemi snížil prodej cigaret o 13 %. Jenže hned rok na to začal znovu růst. Podobný scénář se opakoval i v ostatních zemích, potvrzuje analytik banky Creditas Petr Hlinomaz:

"Z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že hlavní faktory, které ovlivňují prodej cigaret, jsou především faktory ekonomické. Čili kolik stojí cigarety, a kolik peněz lidé mají na útratu. A to je v současné době relativně příznivé. Takže prodej cigaret vlastně v posledních letech po drobných krůčcích vzrůstá."

Den daňové svobody byl letos dřív

Ilustrační foto: Naroh via Foter.com / CC BY-NC-ND
Češi od 29.5. nepracují pro stát, ale vydělávají sami na sebe. Podle výpočtu Liberálního institutu byl právě tento den Dnem daňové svobody. Oproti loňskému roku si lidé polepšili o celé čtyři dny. Den daňové svobody vypovídá o daňovém zatížení jednotlivých zemí.

Liberální institut při výpočtu vychází z veřejných výdajů státu a porovnává je s hrubým domácím produktem. Státní výdaje dál rostou - ať už jde o důchody, platy ve veřejném sektoru, podporu v nezaměstnanosti nebo třeba příspěvky na stavební spoření. Ještě rychleji ale rostla česká ekonomika. A právě to je důvod, proč letos slavíme den daňové svobody dříve. Podle ředitele Liberálního institutu Dominika Stroukala ale tento trend nemusí trvat dlouho:

"Ekonomové už dneska upozorňují, že je dost možné, že se ekonomika přehřívá, a že ten růst, který vytváříme, je z velké části na dluh. Nízké úrokové sazby produkují levné hypotéky, zvyšují ceny nemovitostí a akcií. Takže je dost možné, že tahle bublina někdy může prasknout. Potom by nám veřejné výdaje zůstaly, ale HDP by klesl."

Způsobů, jak vypočítat den daňové svobody, je víc. Třeba podle společnosti Deloitte, která porovnává daňové příjmy a čistý národní důchod, vychází tento den až na 17. června. V Irsku Den daňové svobody oslavili už v dubnu, ale ve Finsku musí lidé pracovat na stát až do konce července.

Cena vepřového by podle zpracovatelů masa měla vzrůst

O jednu třetinu vzrostly meziročně výkupní ceny vepřového masa, v obchodních řetězcích ale ceny tak rychle nestoupají. Podle Českého svazu zpracovatelů masa se tak výrobci třeba uzenin potýkají s velkými finančními problémy. Jejich ztráta podle propočtů svazu přesahuje 100 milionů korun měsíčně. Hlavním důvodem je rychle rostoucí vývoz vepřového masa do Číny a Japonska.

Například společnost Krásno nakoupí každý měsíc až 1500 tun masa. Z něj pak dělá uzeniny a další výrobky, které dodává do obchodů. Jenže v posledním roce vzrostly výkupní ceny vepřového masa o víc než jednu třetinu. Valašské zpracovatelské firmě tak za posledních dvanáct měsíců narostly náklady podle nákupčího společnosti Tomáše Lesy až o 70 milionů korun.

"Když markantně rostou ceny, pro firmu to znamená poměrně velké navýšení materiálových nákladů v kalkulačním podílu na výrobku. Všechny další náklady se snažíme držet na stejné úrovni. Bohužel u našeho typu výroby tvoří materiálové náklady výraznou složku."

Podle Českého svazu zpracovatelů masa se s podobnými problémy potýkají téměř všichni zpracovatelé vepřového. Zatímco ještě loni v dubnu platili zpracovatelé masa za 100 kilogramů 145 eur, letos to bylo skoro 175 eur. Proč ceny tak rychle stoupají, vysvětluje ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina:

"Hlavní důvody jsou dva. Za prvé je to snížení počtu prasat v celé Evropské unii, za druhé se v poslední době daří dobře vývozu vepřového masa do Asie."

Jen za první tři měsíce letošního roku vzrostl v porovnání s těmi loňskými vývoz vepřového masa z Evropské unie do Japonska o 14 a půl procenta, do Jižní Koreje dokonce o víc než 40 procent.

V Česku razantně přibývá minimlékáren

Ilustrační foto: ČT
V Česku přibývá lidí, kteří si zakládají malé mlékárny. Zatímco ještě před čtyřmi lety jich po celé republice byla zhruba stovka, dnes už je to více než dvojnásobek. Za nárůstem počtu minimlékáren stojí hlavně větší zájem zákazníků o regionální a čerstvé potraviny. Farmáři proto prodávají svoje výrobky nejen na trzích, ale třeba i přímo ze dvora nebo zavážejí mléko do automatů. Trendu pomáhá i u Čechů stále oblíbenější agroturistika. Právě zážitkové dovolené na statku vyhledávají každoročně desítky tisíc rodin, a to i ze zahraničí.