Režisér Brabec natočil na Silvestra za 24 hodin celovečerní film Krysař
Režisérovi a kameramanovi Františku A. Brabcovi se podařil na Silvestra husarský kousek - za 24 hodin natočil celovečerní hraný film Krysař. Začal na Silvestra dopoledne před pražským Rudolfinem, s malým štábem pracoval v kulise silvestrovské euforie na řadě magických historických míst a na Nový rok dopoledne skončil. Poslední klapka se v ambitu svatojakubského kláštera ozvala dokonce pár minut před limitem, který si dal. Více už Vilém Faltýnek.
Film přivádí starou legendu do reality současné Prahy. V poloimprovizovaných scénách se filmaři záměrně nevyhýbali ani kontaktu s davy silvestrovsky naladěné tuzemské i zahraniční veřejnosti. K mikrofonu jsme si pozvali dva studenty DAMU, kteří účinkovali ve skupině komediantů obklopující po celou dobu představitele hlavních postav. Josef Rosen a Michaela Procházková potvrzují, že výběr míst, kde se natáčelo měl kromě technických důvodů také jasný záměr zobrazit kontrasty současného města.
Procházková:" Jednak byla místa vybraná blízko sebe, aby se dalo co nejrychleji dostat z místa na místo, takže to byl Karlův most, Staroměstské náměstí, bylo to náměstí u Týnského chrámu, kaple sv. Anny a kostel na Křížovnickém náměstí. Dále se točilo na náplavce, nábřeží u Rudolfina a na Novotného lávce. Takže místa, kde se scházejí různé typy lidí. Na Novotného lávce jsou turisti, Týnský chrám je hodně magické místo, moc lidí tam nebylo. Židovské město mělo velkou sílu. Tam jsme se dostali v pět ráno. To byl předposlední obraz a tam jsme seděli v mikrobusech a bylo to takové to temné židovské město, kterým prochází krysař a my jsme tam zrovna nic netočili, ale úplně jsme tu sílu cítili."
Rosen:"Pro mě to bylo hrozně zajímavé. Jednak to byla neuvěřitelná intuice, se kterou režisér Brabec vybíral ty místa. Jednak to byla i místa, která jsou hrozně zprofanovaná, kde už ani není možné na to jinak nahlížet. Opravdu není náhoda, že to Staroměstské náměstí si pořád drží tu svoji atmosféru, jak jednou řekl Otakaro Schmidt, je tam cítit, že tam byla poprava českých pánů, že to je velice smutné místo. Opravdu to bylo cítit, i když tam bylo to veselí, tak když se ozval gong zvonu, tak opravdu člověk si říkal, něco na tom bude. Je tam prostě krev na tom náměstí. Taky není náhoda, že ten hlavní hrdina se tam chtěl oddat a prostě mu to nevyšlo. Prostě to není náhoda. Režisér už od rána točil také náhledy na Prahu z různých míst. Myslím, že chtěl vyzdvihnout kontrasty těch míst."
Procházková:"Když se krysař dívá z náplavky od Rudolfina a vidí to srdce nad Pražským hradem, tak toto byl pro mě kýčovitý obrázek a jsem zvědavá, jak to na tom plátně bude vypadat a jaký význam to ještě dostane. Myslím, že spousta těch významů vyleze až na plátně, pokud se tam dostanou."
F.A.Brabec se tímto projektem polohappeningového natáčení pokusil nabourat obvyklé normy filmového průmyslu. Kromě malých nákladů vznikl film v čase, který se pravděpodobně dostane do Guinnessovy knihy rekordů. Premiéra by měla být už v březnu, krátce před vyhlašováním výročních českých filmových cen Český lev.
