Robejšek odmítá rozšíření aliance
Pokud jde o státníky, kteří se do Prahy na zasedání aliance sjeli, ti si pozvání nových členů do NATO pochvalují. Zdaleka ne všichni odborníci však s rozšířením aliance souhlasí. Vilém Faltýnek natočil rozhovor s Dr. Petrem Robejškem, ředitelem mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství "Haus Rissen" v Hamburku. Jejich rozhovor začíná připomenutím názorů, které prezident Havel vyjádřil ve svém středečním projevu.
"V tom máte úplnou pravdu. Podle mého názoru spočívá poslání NATO, a to si myslím je nepochybné, v tom, aby fungovalo jako obranný spolek. Prezident Havel hovořil o NATO jako o organizaci, která obstarává symboly. To je bezesporu velice důležitá dimenze politiky, ale ta hlavní úloha NATO doposud byla bránit svobodný svět před útoky zvenčí."
V čem tedy spočívá vaše kritika rozšíření?
"Tím, že NATO získá nové členy, přibudou organizační, finanční a koordinační náklady, to znamená ten samotný obranný akt bude zbyrokratizovaný. Ten spolek se stane jakýmsi zbyrokratizovaným aparátem, který z nutnosti neustále se dohadovat o tom, jaká politická linie je správná, nebude schopný skutečné akce. A druhý aspekt, který mi dělá trochu starosti, je to, že noví členové Severoatlantické aliance samozřejmě nepředstavují vojenské posílení, tzn. že před litevskou nebo bulharskou armádou neprchá nepřítel v děsu, a zároveň přinášejí zvýšení rizik. Takže NATO se rozšířením oslabuje a zároveň se vystavuje zvýšeným rizikům."
To co je pro mnohé nejviditelnější, to jsou veřejné protesty, které směřují především proti USA, proti jejich zahraniční politice, proti prezidentu Bushovi, komunista Grebeníček označil Bushe za "planetárního magora", který se snaží problémy vybombardovat, místo toho aby je řešil, hovořilo se o planetární ekologii. Myslíte, že má smysl se těmito názory zabývat, a co byste jim případně odpověděl?
"Ach, určitě ne! My dobře víme, pan Grebeníček to ví taky, že existuje politická rétorika, která je méně nebo více vkusná. Jeho politická rétorika je zcela nevkusná. On se řadí přesně do skupiny těch protestujících, kteří rozbíjejí výkladní skříně a rozkřikují se na svět, aniž by měli aspoň z části realizovatelný koncept, jak problémy, o které se jedná, řešit. Pan Grebeníček se tímto řadí do společnosti pubertujících západních mládežníků, kteří z toho ovšem vyrostou, pan Grebeníček už asi ne."
Ale jsou tady stovky a tisíce dalších lidí, kteří protestují.
"Ano, tak jestliže to je protest, se kterým se dá diskutovat, jestliže ten protest není nesený jen tím, že se rozčiluji, aniž bych vzal na vědomí fakta, a jestliže jsou to pochybnosti, otázky, tak na ty otázky je třeba odpovídat, je třeba je brát vážně a je třeba vztahy, o které se jedná, vysvětlovat. To je úloha médií, politiků, vědců.
Pokud jde o ty, kteří protestují, mě zaráží, že protestují vždycky jenom v tu chvíli, kdy se právě něco koná. Ta diskuse by se velice klidně a konstruktivně mohla vést v úplně jiné situaci. Proč k tomu potřebujeme, že u nás právě zasedá NATO? Ty dva nebo tři dny taky nestačí, aby se všechny otázky opravdu věcně prodiskutovaly. To znamená: na obou stranách bychom se měli snažit o to, aby otázky, které mají hlavu a patu, které jsou neseny opravdovou obavou, abychom se jimi zabývali. Ale abychom se jimi zabývali pořád! Ale ne jenom konjunkturálně v době, kdy je to právě na prvních stránkách novin. To bych řekl, že je trochu pošetilé.""
