Romové míří do Česka
V poslední době odchází každý měsíc ze Slovenska do Česka stále větší počet Romů. Slovenský exodus se stal už natolik problémem, že o něm jednali i premiéři obou zemí během páteční návštěvy Mikuláše Dzurindy v Praze.
"To číslo se nedá potvrdit z žádných pramenů. V žádném autoritativním textu jsem jej nikdy nezaznamenal a žádný autoritativní odborník jej nikdy oficiálně nepronesl."
Příčinu posledního nárůstu romské migrace vidí odborníci v omezení sociálních dávek na Slovensku. Jedna rodina nyní může pobírat nejvýše deset a půl tisíce korun měsíčně bez ohledu na počet dětí. Tento motiv premiér Špidla uznává.
"Narůstá počet lidí, kteří ze Slovenska žádají o azyl v zásadě z ekonomických důvodů, nikoliv z jakýchkoliv jiných důvodů."
Česká strana podle neoficiálních informací zastává názor, že řešení problému leží na Slovensku. A slovenský premiér Mikuláš Dzurinda to připouští.
"Máme skúsenosti z minulosti, povedzme v relácii Slovensko a iná krajina. Vždy sme vedeli ten problém dešifrovať, pomenovať a prijať opatrenia, aby bol umenšený. Takto budeme postupovať aj v tej relácii slovensko-českej alebo česko-slovenskej."
Odborníci tvrdí, že slovenští Romové nemusí nutně žádat o azyl. Mnozí se totiž uchylují ke svým českým příbuzným a jsou proto těžko identifikovatelní. Vědomě i nevědomě užívají mimikry menšiny. Složitost problému umocňuje fakt, že ani Praha, ani Bratislava nemají sebemenší zájem přijímat nějaká opatření na hranicích.
"Pohyb mezi Českou republikou a Slovenskou republikou je vysoká hodnota a není správné, abychom ho nepřiměřeným způsobem pod různými záminkami omezovali"..."Nesmierne nám záleží na tom, aby sme pri žiadnych týchto opatreniach nešli proti ľuďom a neponížili to, čo sa nám doposiaľ mezi oboma krajinami podarilo vybudovať a dosiahnuť."
A na čem se tedy oba premiéři dohodli?
"Budou vytvořeny pracovní skupiny, které tu situaci navzájem pečlivě posoudí a jsem přesvědčen, že najdeme odpovídající řešení."
I když jsou šance slovenských Romů na získání azylu v Česku prakticky nulové, přesto se Slováci v posledních měsících vyhoupli na třetí místo v počtu žadatelů. Na prvním jsou Čečenci, na druhém Ukrajinci.