Roste skepse Čechů k euru, jeho zastánci se nevzdávají

Je to právě měsíc, co se Estonci dočkali oznámení, že počínaje novým rokem 2011 i jejich země začne platit eurem a přestože ani ona nezůstala ušetřena dopadů finanční a ekonomické krize, panuje tam podle všeho celonárodní shoda, že je to krok správným směrem. Češi jsou naproti tomu vůči vstupu do eurozóny rezervovanější.

Ministři financí Evropské unie se začátkem týdne dohodli, že dají víc kontrolních pravomocí Evropskému statistickému úřadu. Posílení jeho role by mělo expertům úřadu dát možnost provádět širší kontrolní mise v zemích bloku. A předcházet problémům, kterým dnes eurozóna čelí v neposlední řadě proto, že Řecko falšovalo údaje o stavu veřejných financí. Před časem si tak například pomohlo k přijetí eura, jež řecké obyvatelstvo považovalo za jakýsi bezpečný přístav či dobrý přístřešek před nepohodou.

Foto: Archiv ČRo7

Právě kvůli tomu ale dnes již bez toho rezervované české obyvatelstvo cítí vůči společné evropské měně ještě menší důvěru, než v předešlých letech. Podle květnového průzkumu agentury Ipsos Tambor se dokonce až 78 procent lidí přiklonilo k názoru, že pro zemi je setrvání u české koruny v současné době výhodou. Podle autorů průzkumu to souvisí se současnými problémy řady evropských zemí, které již jednotnou evropskou měnu mají.

Domácí odpůrci eura jsou na koni. Nejznámější z nich je bezpochyby prezident Václav Klaus, v zásadě s ním souhlasí i řada ekonomů. Připomeňme si názory ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové, jejíž vyjádření jste již dříve mohli slyšet v některých našich ekonomických rubrikách:

Markéta Šichtařová

"Kdo by si ještě před rokem troufl odhadnout, že jedna ze zemí eurozóny, jedna ze zemí toho údajně VIP klubu, bude stát před státním defaultem. A dneska se o tom mluví zcela veřejně. Ještě před rokem nebo před dvěma lety říci výraz 'rozpad eurozóny' bylo v podstatě něco jako sprosté slovo. Dneska se o tom zcela běžně mluví. A já si myslím, že do roka budeme řešit buď jakým způsobem technicky ten rozpad provést, anebo naopak budeme řešit buď jak technicky sestavit nějaké evropské ministerstvo financí."

Nelze přitom říci, že by vývoj nedával Markétě Šichtařové za pravdu. Snaha posílit pravomoci Evropského statistického úřadu a ověřovat národní rozpočtové údaje například Evropskou komisí zatím sice neformálně a bez přímých pravomocí, ale přece jen jakoby vedly k posilování moci Bruselu.

Český podnikatelský sektor, reprezentovaný Svazem průmyslu a dopravy, navzdory tomu všemu ale nemění názory a nadále setrvává v přesvědčení, že Česká republika by měla udělat vše pro to, aby mohla euro přijmout. Důvody neměnného postoje nám vysvětlil zástupce generálního ředitele svazu Boris Dlouhý:

Foto: archiv Radia Praha

"Velmi pozorně sledujeme procesy v eurozóně. Vůbec tyto problémy nepodceňujeme, nicméně nepovažujeme je za zásadní, nepovažujeme je za problémy, které souvisí přímo s podstatou fungování společné měny. Spíše je vidíme ve vymáhání určité disciplíny, dodržování určité disciplíny. To znamená, my máme stále svůj postoj a své stanovisko přijmout evropskou měnu Českou republikou. Za prvé si myslíme, že přijetí společné měny, respektive vytvoření podmínek pro její přijetí, je velmi důležité jako určitá orientační linie pro ozdravení veřejných financí, jako určitý stimul, popud. A to je určitě jeden z vážných problémů hospodářské politiky v současné době.

Za druhé si myslíme, že pokud Česká republika přijme společnou měnu, bude podstatně atraktivnější pro vstup zahraničních investorů. A důvod asi nejvážnější souvisí s exportním výkonem ekonomiky, která představuje dominantní sektor. Export je rozhodujícím faktorem v ekonomickém růstu a my se obáváme, že česká měna může podléhat určitým atakům, zaznamenává v poslední době silnou volatilitu. Dalším důvodem je také eliminace transakčních nákladů a samozřejmě jsou tam i určité faktory technické – účtování mezi mateřskými společnostmi a dceřinými společnostmi, které fungují v České republice."

Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

Zástupce generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy Boris Dlouhý dodává, že plnění podmínek přijetí eura je samo o sobě dobrým cílem, i kdyby nenastala politická vůle ke vstupu do eurozóny: "Myslím si, že je potřeba přijetí společné měny nevytrhovat z kontextu celkové hospodářské politiky. A je potřeba mít na paměti i to, že k ozdravění veřejných financí musí dojít v každém případě, i kdyby Česká republika o přijetí společné měny v dohledné době neuvažovala."

Ekonom Raiffeisenbank Michal Brožka ale dává zapravdu oběma odporujícím si stranám sporu: "Argumenty pádné se dají najít na obou stranách. Je možné říci, že rozhodně není stoprocentně zřejmé, že výhody společné evropské měny ve formě nižších transakčních nákladů a zjednodušení obchodování převažují na problémy, vznikajícími v důsledku cenové a mzdové nepružnosti. To je tedy řekl bych důvod pro váhavost. Dále je otázkou, zda jednotlivé státy jsou schopné dostatečně koordinovat hospodářské politiky."

I Brožka ale dodává, že první zatěžkávací zkouška (předtím deset let spolehlivé a bezpečné) společné evropské měny způsobuje obrat občanských a politických nálad a že to celkem pochopitelně není jen finanční a ekonomická záležitost: "Euro je tedy nyní skutečně testováno. Je testována soudržnost eurozóny, je testována solidarita občanů eurozóny vůči členům, jejichž politika byla před krizí evidentně špatná."