Rouška, nebo ústenka?

Slovo rouška se skloňuje v současnosti každý den. Určitě jste zaznamenali i výraz ústenka a možná si položili otázku, jaký je mezi těmito výrazy rozdíl? V cyklu Hezky česky jsme se vydali za odpovědí. 

Oba výrazy - rouška i ústenka jsme mohli například slyšet v internetové zdravici Zdeňka Svěráka s písní Není nutno, kde Svěrák tvrdí, že roušku nosí, jen když jde ven, a že by chtěl poděkovat „těm, co šijí tyto ústenky“. Ve stejném videu použije i výraz náhubek, ale pouze k humornému připodobnění této zdravotnické pomůcky k psímu náhubku, když říká, že „oba (= kameramani) mají dokonalé náhubky a stojí v bezpečné vzdálenosti“.

Pojďme se tedy podívat na tyto výrazy zblízka a ověřit, zda se používaly i dříve ve stejném významu jako dnes.

Foto: ČT24

Začneme nahlédnutím do dvou slovníků z 20. století, a to konkrétně Příručního slovníku jazyka českého a Slovníku spisovného jazyka českého. V nich se shodně dočteme, že rouška je zastaralý knižní výraz pro „kus látky z jemnější tkaniny, který něco zahaluje či pokrývá“ – tedy to, co bychom dnes spíše nazvali závojem. Pokud zalistujeme ve starší literatuře, dočteme se například o „městských panenkách, jež si zavíjely hlavy rouškami“, že „oltář černá rouška kryje“ či že „nebesa se zahalila šedou rouškou“. Tuto metaforu ve své poezii mimochodem použil Karel Jaromír Erben.

Foto: KlausHausmann / Pixabay CC0

Pak se však slovníky ve svých výkladech liší. Zatímco v Příručním slovníku jazyka českého se dozvíme, že rouška kromě výše uvedeného významu označovala v medicíně „sešité větší části řídké tkaniny používané při operacích k vysoušení či ochrannému obkládání odkrytých orgánů“. Později vydaný Slovník spisovného jazyka českého tvrdí, že se výraz rouška používá v medicíně pro „sterilní tkaninu k ochraně před infekcí“, a jako příklad uvádí roušku k ochraně úst či nosu, tedy to, co známe dnes. Vidíme tedy, že i když se výraz rouška používal již dříve, ještě do poloviny minulého století i v rámci medicíny označoval něco jiného než dnes.

Foto: Juraj Varga, Pixabay / CC0

A jak je to s ústenkou? Možná bychom se divili, ale přibližně do poloviny minulého století se tímto slovem označovala špička dýmky nebo cigaretový náustek.  Kdybychom tedy chtěli tehdy koupit v obchodě cigarety s ústenkou, nedostali bychom od prodavače zdravotnickou pomůcku. I zde se však setkáváme s dalším významem: ústenkou se dříve označovala i součást ochranných protiplynových přístrojů, která se vkládala do úst. V mladším Spisovném slovníku jazyka českého pak ještě do třetice najdeme slovo ústenka ve významu, který již známe: jako synonymum ochranné roušky pro ústa a nos.

Foto: ČT24

Zjistili jsme tedy, že v minulém století mělo slovo rouška původně mnohem širší význam, což nám může potvrdit i v současnosti stále užívaná bederní rouška. Věc označovaná výrazem ústenka se naopak výrazně proměnila. Ve smyslu zdravotnické pomůcky se dnes používá především v odborné literatuře: nejčastější výskyt zaznamenáváme v časopisu Sestra a novinách Zdravotnictví a medicína, které jsou zaměřeny na pracovníky ve zdravotnictví. Se slovem ústenka se můžeme setkat i v publicistice: ve svých článcích ho používají i Mladá fronta DNES, Právo či Deníky Bohemia.

Výraz ústenka je tedy oproti roušce odborný, což potvrzuje i článek Deníku z roku 2009 o šíření prasečí chřipky: „(…) rouška neboli odborně chirurgická ústenka, která by měla chránit pacienta před nákazou prasečí chřipky (…)“.

Foto: beermug, stock.XCHNG

Závěrem už jen zbývá popřát nám všem co nejrychlejší zotavení z koronavirové krize, pozitivní myšlení a brzké odložení oné zdravotnické pomůcky, ať už ji nazveme jakkoli!

Cyklus Hezky česky vznikl ve spolupráci se studenty FF UK pod vedením Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu bohemistických studií, konkrétně doc.PhDr. Ivany Bozděchové, CSc. a PhDr. Svatavy Škodové.