Rozdílné interpretace dvojjazyčnosti
Zhruba před dvěma roky vyvolala mezi starosty některých příhraničních obcí i mezi politiky negativní ohlas výzva Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku, aby Česká republika zavedla jako "projev dobré vůle k překonání minulosti" označení obcí v němčině a češtině v oblastech, odkud bylo po válce vysídleno německé obyvatelstvo. Nyní přišla zpráva, že dvojjazyčností se zabývala i koordinační rada Česko-německého fóra. Podrobnosti zjišťoval Zdeněk Vališ.
"Například v Německu Eger-Cheb 20 kilometrů. V České republice Norimberk-Nürnberg 220 kilometrů."
Dvojjazyčnost by se podle přijatého dokumentu mohla stát součástí mimoúředního kontaktu. Třeba v cizojazyčných turistických příručkách by zeměpisné názvy měly být užívány v tom jazyce, ve kterém je napsán zbytek textu. A nemělo by se zapomínat ani na školní výuku.
"V rámci školní výuky by se děti měly učit také to, jak se jejich město či obec, popřípadě jiné zeměpisné názvy nazývají v druhém jazyce."
Waltr Piverka si je samozřejmě vědom citlivosti této problematiky, a proto také dodává.
"Různé jazykové varianty místních jmen by neměly být spojovány s různým státoprávním uspořádáním, tedy dříve-nyní. Například dříve Karlsbad, nyní Karlovy Vary. To je nesmysl. Takto tedy ne."
Autoři dokumentu se domnívají, že vlády samy by doporučily určitá pravidla pro používání dvojjazyčnosti v běžném životě. Města a obce by ovšem měly mít možnost samostatného rozhodování.
"Tady není řečeno a míněno, že musí být prostě napsáno Karlovy Vary-Karlsbad. To je na uvážení jednotlivých obcí, kde by něco takového chtěli a mohli udělat."
Členem koordinační rady je také poslanec a místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf. Jak uvedl pro Radio Praha, jeho interpretace přijatého dokumentu je jiná.
"Tento dokument vychází z tzv. kodaňských kritérií. Kodaňská kritéria znamenají uznání různorodosti Evropy. A všude tam, kde jsou kompaktní osídlení různých národnostních skupin, nikoli jednotlivci, tak se předpokládají dvojjazyčné nápisy."
A pokud jde třeba o dvojjazyčné silniční ukazatele, není to podle Ransdorfa žádná novinka.
"Vidíte ukazatel Prag-Praha, vidíte ukazatel Pilsen-Plzeň na německé straně."
Každopádně po zkušenostech z nedávné minulosti je ale zřejmé, že doporučení předložená koordinační radou Česko-německého fóra mohou vyvolat nejen v Česku, ale i v Německu či Rakousku u části obyvatelstva negativní emoce. Walter Piverka to připouští.
"Bude to samozřejmě narážet na obou stranách u těch, kteří chtějí neustále hledat a nacházet nějaké rozbroje. Ti si vždy najdou cokoliv."
