Ruské gymnázium v Moravské Třebové dodnes připomínají hroby na místním hřbitově

Moravská Třebová je nevelké město s dlouhou historií. Důvěrně ji znají řidiči z trasy Hradec Králové-Olomouc. Na stránkách města, v sekci historie a památky najdeme také tuto zmínku: na hřbitově se nachází i řada hrobů ruských emigrantů, převážně z řad šlechty, kteří působili v letech 1922-35 v ruském gymnáziu ve městě.

Robert Jordán, foto: Anton Kajmakov

Před 100 lety proběhla v Rusku revoluce, které se pak říkalo Velká říjnová, k moci se dostali bolševici. Kromě jiného měla změna za následek emigraci statisíců lidí, mnoho z nich, především vojáků, našlo na čas útočiště v Turecku. V Konstantinopoli založili i své gymnázium. To ale v roce 1921 skončilo a přestěhovalo se...do Moravské Třebové. Proč padla volba právě na Československo a pak Moravskou Třebovou, to vysvětluje vedoucí tamního muzea Robert Jordán.

"Československá republika byla v té době velmi vstřícná k emigrantům. Řada představitelů ruské emigrace zde žila a zapojila se do vědeckého a kulturního života, jejich stopa je dosud velmi výrazná. Na Moravskou Třebovou padla volba proto, že tady byl areál z první světové války, zajatecký a později uprchlický tábor, kde bylo možné bydlet. Moravská Třebová byla navíc německým městem, žila tady většina německého obyvatelstva. Jedním z cílů, proč sem bylo to gymnázium umístěno, bylo posílení slovanského živlu. V areálu vedle ruského gymnázia byla i česká menšinová škola, než se pak přestěhovala. Takže i ruské gymnázium představovalo posílení slovanství."

Děti důstojníků i kozáků

Objekty, které kdysi sloužily ruskému gymnáziu v Moravské Třebové|Foto: Anton Kajmakov, Radio Prague International

V případě ruského gymnázia nešlo o nějakou malou školu. Už v prvním školním roce jej navštěvovalo přes 600 studentů, které vyučovalo několik desítek kantorů.

"Zajímavé je věkové složení studentů. Ze začátku bylo mezi nimi nejvíce dětí důstojníků, pak následovaly děti kozáků, kupců a živnostníků. Mezi studenty bylo i hodně sirotků a polosirotků. Bylo tedy potřeba mít i vychovatele, aby se o studenty starali a věnovali se jim celý den. Někdy je ještě trochu matoucí věk studentů. Ze začátku byl totiž věkový průměr trošku vyšší, protože zde byli starší studenti, kteří třeba kvůli válce a revoluci museli přerušit studium a pak si jej doplňovali."

Na gymnázium nechyběla ani výuka tělocviku|Foto: archiv Muzea Moravská Třebová

Československá vláda školu, stejně tak jako ruskou emigraci a další vzdělávací projekty s ní spojené, finančně podporovala. Gymnázium navštěvovali potomci emigrantů i děti ze smíšených rodin, kdy se například Čech bojující v legiích oženil s Ruskou a rodina pak žila v Československu. Část studentů měla rodiče stále v Sovětském svazu. Absolventi pak studovali na československých vysokých školách.

Problém byl, především zpočátku, s ubytováním. Život v bývalém zajateckém táboře nebyl samozřejmě příliš pohodlný a personál se snažil dětem i dospívajícím zajistit co nejlepší podmínky.

"Na začátku to bylo velice těžké. Představme si dřevěné baráky, které už ledacos zažily. Je doloženo, že zdravotní stav studentů nebyl moc dobrý a museli jim velmi intenzivně pomáhat lékaři. Třeba v roce 1922 onemocnělo 150 studentů chřipkou, další pak zánětem průdušek. Je tady vidět, že podmínky byly velmi tvrdé. Postupně se ale zlepšovaly."

Ruské emigranty připomínají i hroby na hřbitově v Moravské Třebové|Foto: Anton Kajmakov, Radio Prague International

Na gymnáziu probíhal poměrně čilý kulturní život, studenti se mohli zapojit do mnoha kroužků a nechyběla ani výuka češtiny a tělocviku.

Rozkvět zažilo gymnázium ve dvacátých letech, pak začaly počty studentů klesat. V roce 1935 byla škola převedena do Prahy a sloučena s tamním Ruským reformovaným gymnáziem. Na hřbitově v Moravské Třebové dodnes najdeme hroby těch, kteří kdysi museli opustit svou rodnou vlast a nový domov našli alespoň na chvíli mezi kopci na Hřebečsku, ve městě, o kterém nikdy před tím neslyšeli.