Rusko zřejmě předá Česku fotokopie dokumentů týkajících se let 1967 až 1969

Do konce roku vydá patrně Rusko České republice fotokopie dokumentů týkajících se Československa z let 1967 až 1969, tedy kritického období před a po sovětské okupaci. Je tedy jistá šance, že se konečně vyjasní, kdo v srpnu 1968 kolaboroval se sovětskými okupanty.

Rusko zřejmě předá Česku fotokopie dokumentů týkajících se let 1967 až 1969

Jak řekl ředitel Ústavu soudobých dějin v Praze Oldřich Tůma, tento ústav uzavřel speciální dohodu o zpřístupnění dokumentů s Archivem moderních dějin v Moskvě. Klíčovými dokumenty, které by mohlo otevření archivů přinést, jsou podklady pro jednání Leonida Brežněva, tehdejšího generálního tajemníka ústředního výboru sovětské komunistické strany, se šéfy komunistických států z 18. srpna 1968. Tehdy Brežněv hovořil o tom, že má v Praze věrné soudruhy, ale neupřesnil to.

Náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret zmíněnou dohodu uvítal. Podle jeho názoru nelze bez těchto materiálů bezpečně říct, jaká úloha při spolupráci na invazi byla mezi československými občany a Sovětským svazem. Úřad má podle Pavla Breta podezření, že se to dělo utajeně a vstupovala do toho sovětská tajná služba KGB.

Otevření sovětských archivů může také přinést podrobnosti o tom, co v té době dělali přední komunističtí funkcionáři Milouš Jakeš a Josef Lenárt, kteří nyní unikli trestu za vlastizradu, protože podle soudu nebyl mimo jiné dostatek důkazů. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu si k této kauze nechal vypracovat Ústavem soudobých dějin v Praze znalecký posudek. K tomu Pavel Bret dodal:

"My jsme si současně v rámci trestního řízení nechali potvrdit, že 2. dubna 1992 obdržela česká strana od ruské strany některé podklady. Konkrétně je tehdy předal ruský prezident Boris Jelcin českému prezidentu. Jednak se jednalo o stenogram jednání Brežněva, Kosygina, Podgorného a Voronova z Dubčekem a Černíkem 23. srpna 1968. Dále šlo o záznam rozhovoru Brežněva, Kosygina a Podgorného s Černíkem a Hamouzem v Kremlu 10. září 1968 a zvací dopis pěti žadatelů a samostatný zvací dopis Antonína Kapka ze srpna 1968."

Často se v této souvislosti zvažuje, zda je dnes ještě možné potrestat konkrétní osoby, které se před více než třiceti lety mohly dopustit vlastizrady. Pavel Bret má na to jednoznačný názor:

"Z hlediska trestního zákona platného v České republice trestný čin vlastizrady byl i před rokem 1989 a je i nyní. Z tohoto pohledu my můžeme trestně stíhat jen ty trestné činy, které jimi byly i před tímto rokem. V tomto smyslu je nutné tuto skutečnost řádným způsobem ukončit."

Zda se skutečně důležité dokumenty objeví v Praze, lze v této chvíli jen doufat, protože všechny musí projít procesem odtajnění a ruská strana už několikrát slibovala otevřít své archivy. Zatím bez výsledku.