Prezident Klaus nevidí důvod dnes řešit to, co udělal Brežněv v srpnu 1968

Prezidenti ČR a Ruska Václav Klaus a Vladimir Putin (vlevo), foto: ČTK

Ruský prezident Vladimír Putin i jeho český hostitel Václav Klaus se své pražské setkání snažili orientovat na budoucnost a ekonomickou spolupráci. Nebylo ale možné vyhnout se ožehavým otázkám minulosti a současnosti.

Prezidenti ČR a Ruska Václav Klaus a Vladimir Putin (vlevo), foto: ČTK
Vladimír Putin je po třinácti letech prvním ruským prezidentem, který navštívil Českou republiku. Kontakty bývaly častější, ale po roce 1989 se zahraniční priority obou zemí proti minulosti změnily. Navíc je ona minulost poznamenaná několika stíny. Ten nejdelší z nich mohla připomenout ruská hymna. Chyběla v ní sice slova "Sajúz něrušímyj...", ale melodie je už pět let zase stejná, jako bývala v dobách Gorbačova, nebo také Brežněva. A která se v tehdejším Československu hrála při každé možné i nemožné příležitosti. Právě Vladimír Putin z bývalé sovětské hymny po desetileté pauze udělal státní hymnu Ruské federace. Stín kratší, ale o to černější, připomněl samotný ruský prezident: okupaci Československa v srpnu 1968.

"Neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je," řekl Vladimír Putin na tiskové konferenci s českým prezidentem Václavem Klausem. Ten se pak už k tématu nechtěl nijak zvlášť vracet:

"Já jsem rád, že řekl tom, co řekl, ale současně musím říci zcela upřímně, že já nevidím důvod, abych s prezidentem Putinem dnes, 1. března 2006, řešil to, co udělal Brežněvův Sovětský svaz v srpnu roku 1968."

Redaktora Českého rozhlasu 6 Libora Dvořáka jsme se zeptali, zda hodnotí gesto ruského prezidenta jako nedostatečné, nebo je to naopak víc, než by slibovali jeho dlouhodobé postoje:

1968
"Já myslím, že je to přesně to, co jsme od Vladimíra Putina mohli očekávat. Jsem docela rád, že moje privátní věštba, kterou jsem přednesl ve středu v České televizi, zněla právě takto - že celá tato záležitost bude zřejmě spláchnuta jednou větou. Zkrátka a dobře, byla z obou stran znát vůle tuto záležitost prostě už dál neotvírat."

A vy sdílíte stanovisko prezidenta Klause, že už se k tomu není potřeba vracet?

"Já ho nesdílím a myslím si, že by samozřejmě ještě stálo za to se tím zabývat. Ale popravdě řečeno to od této politické garnitury nečekám. Tam jsme se dočkali maximální snahy využít nové, sílící Rusko ekonomicky. Jaká to ponese politická rizika, to samozřejmě ukáží ta další léta."

Do průběhu návštěvy ale také vstoupil bývalý prezident Václav Havel, který s několika dalšími světoznámými osobnostmi ve středu publikoval text, velice ostře kritizující situaci v Čečensku, kde již léta ruská armáda válčí s místními povstalci. Civilní oběti konfliktu se počítají na desetitisíce, ale některé zdroje uvádí počty dokonce mnohonásobně vyšší.

Václav Klaus se ani tentokrát neshodl s kritickým pohledem svého předchůdce. Připustil ale soulad se svým ruským hostem.

"My jsme hned v úvodu našich rozhovorů o situaci v Čečensku opravdu velmi podrobně hovořili. Já sdílím jeho názor, že žádné triviální řešení neexistuje a není žádné mávnutí kouzelného proutku, kterým by se tato situace mohla vyřešit."

Neškodí tedy dnes už soukromé postoje Václava Havla oficiální linii české zahraniční politiky, jak ji reprezentuje současný prezident Václav Klaus? Ptáme se opět odborníka na Rusko a východní Evropu Libora Dvořáka:

"Já myslím, že Václav Havel dělá to, nač jsme od něj byli celý život zvyklí. Prostě je to neustále uvažující intelektuál, který neužívá rád slova, které nejvíc padalo ve středu během jednání i během tiskové konference, a to je slovo ´pragmatizmus´. Václav Havel i další světové osobnosti mají plné právo, aby svůj názor přednášely, a tak to také vždycky bude. Jiná věc je, že ty světové politické špičky se podobnými doporučeními zpravidla neřídí."