S Janem Burešem o roli prezidenta a komunistů v povolebním vyjednávání

Sérií schůzek s lídry pěti parlamentních stran vstoupil do povolebních vyjednávání prezident Václav Klaus. Poprvé v historii České republiky tak jednala hlava státu na samostatné schůzce s předsedou komunistické strany. O tom si Martina Lustigová povídala s politologem Janem Burešem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Vstoupil prezident Václav Klaus do jednání ve správnou chvíli a správným způsobem?

"Role prezidenta Klause je samozřejmě klíčová, protože on je tím, kdo nakonec bude vybírat premiéra nebo kandidáta na premiéra. Myslím, že nebylo úplně šťastné už těsně po volbách, kdy prezident republiky, aniž by byly přesně dopočítány výsledky voleb, slíbil, že pověří Mirka Topolánka sestavením vlády a označil ODS za jednoznačného vítěze. Pak se dá trošku za určitou chybu vidět to, že Václav Klaus slíbil, že i napodruhé by byl jmenován premiérem Mirek Topolánek. To samozřejmě vedlo ke komplikaci ve vztahu k sociální demokracii, protože sociální demokracie se díky tomuto rozhodnutí Václava Klause v podstatě přimknula k myšlence, že musí za každou cenu vybojovat křeslo předsedy sněmovny. V této chvíli, když se uskutečnila jednání prezidenta republiky s těmi pěti lídry, jsem očekával, že prezident Klaus přijde s nějakým konkrétním návrhem, jak by bylo možné tu situaci řešit. To se zatím nestalo. Prezident vlastně pouze prodloužil lhůtu pro Mirka Topolánka ještě o tři týdny. Je samozřejmě otázka, co nevíme - co bylo na těch jednáních řečeno, jaké možné varianty se tam probíraly, případně jakým by prezident Klaus dával přednost. Ale myslím, že je zřejmé, že prezident republiky bude preferovat vytvoření stabilní vládní většiny."

Prezident také poprvé jednal separátně s komunistickým předsedou Vojtěchem Filipem. Vypovídá to o něčem?

"Já myslím, že to vypovídá o tom, že prezident republiky vnímá realitu, že komunistická strana hraje poměrně významnou roli v rámci Poslanecké sněmovny a není možné v tuto chvíli, kdy je situace patová, tuto stranu nijak obcházet. Samozřejmě i to, že ostatní politické strany začínají vyjednávat i s komunistickou stranou, svědčí o tom, že takový ten jednoduchý antikomunismus je skutečně předvolební účelová rétorika, ale že politici si uvědomují, že zrovna ve chvílích, kdy je situace naprosto nerozhodná a zdá se být zcela zablokovaná, je prostě potřeba vyjednávat opravdu s každým, protože samozřejmě i ze strany komunistické strany mohou přicházet racionální a vstřícné návrhy."

Komunisté přišli s návrhem, aby předseda sněmovny v případě, že by měl možnost navrhnout jméno budoucího premiéra, musel toto jméno konzultovat s předsedy pěti parlamentních stran. Je to dobrý nápad? Proč se nelíbí sociálním demokratům a naopak ostatním se zamlouvá?

"Ten nápad v podstatě vznikl ve snaze odblokovat situaci, proto samozřejmě musel být vstřícný vůči občanským demokratům, aby jim dal naději, že i na třetí pokus bude jmenován premiérem někdo z trojkoalice. To se v zásadě komunistům podařilo, ale samozřejmě je tu problém právě se sociální demokracií. Podle mého názoru je pro ČSSD takový návrh těžko přijatelný, je to do značné míry taková politická past, protože pokud by došlo k situaci, že předseda sněmovny za ČSSD navrhne ve třetím kole kandidáta na premiéra právě z řad sociálních demokratů, je klidně možné, že předseda ODS při jednání pěti předsedů politických stran takového kandidáta zablokuje. Tudíž se ta pětice neshodne na jménu kandidáta na premiéra. Podle té dohody, jak ji předkládají komunisté, by předseda sněmovny musel odstoupit. A byli bychom znovu na začátku toho patu, protože bychom znovu volili vedení celé sněmovny. Je to samozřejmě hypotetická otázka, může se stát leccos. Může se stát, že při tom třetím pokusu by předseda sněmovny nenavrhnul člena sociální demokracie, ale někoho jiného, což se mi ale z pohledu ČSSD zdá jako velmi nevýhodná situace. Proto do jisté míry chápu, že sociální demokraté nejsou nakloněni této variantě. Navíc poměrně silným argumentem je tady i to, že to je do určité míry takové ohýbání ústavy, protože v ústavě není nijak zmíněno, že by právo předsedy sněmovny navrhovat kandidáta na premiéra mohlo být nějakým způsobem takto podmíněno, omezeno, apod."