S přijetím eura není radno příliš spěchat

Odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku vedlo také ke spekulacím o vývoji společné evropské měny. Italský ministr Roberto Maroni dokonce zpochybnil samotnou existenci eura. Čeští ekonomové považují taková prohlášení za populistická, nezodpovědná až hysterická. Na druhé straně ale odborníci připomínají, že neexistují důvody k tomu, aby sama Česká republika spěchala s přijetím eura. Více k tomu Zdeněk Vališ.

Foto: Evropská komise

Česká vláda se zavázala Bruselu, že v roce 2008 splní všechny tři základní podmínky nezbytné pro vstup do eurozóny, takže v roce 2010 by korunu nahradilo euro. Dvě podmínky, tedy výši státního dluhu k hrubému domácímu produktu a výši inflace plní Česko už řadu let. A zdá se, že problémem by neměla být za tři roky ani výše rozpočtových deficitů. Ostatně už vloni se deficit podle kritérií Bruselu dostal na požadovaná tři procenta. Možná bychom tedy mohli přijmout euro ještě rychleji, než se obecně předpokládá. Jenže ekonomové většinou varují před přílišným spěchem do eurozóny. Na rizika upozorňuje také Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance.

"Například v zemi, kde je nízký hospodářský růst vede jednotná měna k tomu, že tento růst je ještě více zpomalován. Naopak v zemi, kde je vysoká inflace, je tato inflace ještě dál zvyšována. To je právě nejdůležitější argument pro to, aby Česká republika přijala jednotnou měnu co možná nejpozději, to znamená optimálně v roce 2012. Pokud bychom přijali euro příliš brzy, potom by nás to poškodilo úplně stejně, jako to poškodilo například Itálii. To ovšem neznamená, že by jednotná měna byla špatná. Vůbec ne! Musíme pouze čekat tak dlouho, až se naše ekonomika přiblíží průměrné evropské ekonomice, až nám bude vyhovovat průměrná politika evropské ústřední banky. Teprve potom klady eura převáží nad jeho zápory."

Markéta Šichtařová, foto: autor

Jinými slovy, měli bychom mít podobnou konkurenční schopnost a měli bychom asi také mít podobnou úroveň cenové hladiny a struktury cen u nás.

"Jistě. V okamžiku, kdy bude podobná cenová hladina u nás a v průměru eurozóny, kdy bude průměrný hospodářský růst obdobný růstu v eurozóně a obdobná bude naše konkurenceschopnost, potom pro nás bude příhodné přijmout euro."

Podle hlavního ekonoma Raiffeisen Bank a bývalého ministra financí Pavla Mertlíka se jednotná měna osvědčila. Také on ale nabádá k obezřetnosti s termínem přijetí eura, zvláště když letos v březnu došlo k revizi tzv. Paktu stability, která nyní umožňuje vyšší rozpočtové deficity, tedy větší zadlužování.

"V každém případě si myslím, že by nebylo pro Českou republiku dobré, aby nějakým způsobem urychlovala svůj záměr vstoupit do eurozóny, protože dnes naše ekonomika roste rychleji než ekonomika eurozóny a je potřeba, aby ještě několik málo let tady byl prostor pro určité nekursové přizpůsobování. Na druhé straně si stejně tak myslím, že nemá cenu to příliš dlouho odkládat. Uvidíme ale, jakým způsobem zapůsobí v praxi ta revize Paktu stability. Zatím se euro vyvíjelo od svého vzniku až nečekaně úspěšně. Stalo se jednou z nejpevnějších světových měn. Pokud by ale nová podoba Paktu stability měla tuto funkčnost eura ohrozit, pak by skutečně nebylo kam spěchat."

Právě revize Paktu stability naznačila, že národní zájmy jednotlivých zemí Evropské unie hrají a nepochybně i v budoucnu budou stále hrát velkou roli. Pavel Mertlík ale soudí, že euro a evropskou integraci to neohrozí.

"Dosavadní evropská historie ukazuje, že zájmy integrace dlouhodobě převážily nad národními zájmy, i když ten boj je složitý a vývoj probíhá v různých vlnách. Podobných ústupů a krizí Evropa zažila celou řadu. Stačí si připomenout, že z velkých integračních plánů nebyl nikdy plněn stoprocentně a nebyl nikdy splněn včas, protože ty národní zájmy to vždy do jisté míry ovlivňovaly. Nakonec ale v dosavadní evropské historii převážila vůle států po společné politice a sjednocení."