Euro - dobrý sluha, ale zlý pán?

Kdy přijmout euro - pokud tedy vůbec? O této otázce v konečném důsledku rozhodnou někteří z politiků, kteří se nyní ucházejí o hlasy voličů a v této věci také již prezentují své názory. My jsme se ale ve stejné záležitosti zajímali o názory ekonomů.

V nedávném rozhovoru pro Radio Praha ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová uvedla, že počet krachů firem a podnikatelů v České republice v důsledku celosvětové recese je dosud menší, než se dalo očekávat. A důvody popsala takto:

Foto: Štěpánka Budková

"Česká ekonomika má jeden velice efektivní tlumič, který tlumí nárazy krize zvenčí, a to je kurz české koruny. Jsou tady země, které dlouhodobě v posledních deseti letech držely buď zcela fixní kurz své měny anebo velice málo pohyblivý vůči euru. A v podstatě téměř všechny tyto země mají dneska docela zásadní problémy, větší, než má Česká republika. Jde o Pobaltí, o Maďarsko, a pak hlavně o jižanské země, které jsou součástí eurozóny, jako je Řecko, Španělsko, Portugalsko a další. Mzdy v těchto zemích velice prudce posilovaly, ale tím, že zároveň zdražovala jejich pracovní síla, ta ty země ztrácely konkurenceschopnost. V případě, že by tyto země měly pohyblivý kurz, tak by to dokázaly ustát, protože by jejich měna oslabila a tím pádem by si ty země zase dále udržely konkurenceschopnost."

Českou republiku tak podle Šichtařové některé ekonomické dopady světové krize obešly právě díky koruně s volně plovoucím kurzem:

"Česká republika dokázala v těch obdobích, která byla opravdu krizová, lehce oslabit kurs koruny, která sice dlouhodobě posiluje, ale v těch opravdu krizových obdobích je schopna i oslabit. A tím pádem Česká republika je schopna ustát mnohem větší nárazy z venčí než některé jiné země. Myslím si, že stávající krize opravdu ukázala, že euro pro českou ekonomiku zatím ještě není tím úplně pravým."

Podle ředitelky společnosti Next Finance to nevyvrací ani příklad sousedního Slovenska, které vstoupilo do eurozóny právě ve chvíli začátku krize a vyjma předvstupového období předtím také dlouhodobě mělo vlastní měnu, díky pohyblivému kurzu vyrovnávající negativní vlivy. K tomu ale Šichtařová poznamenává:

Markéta Šichtařová

"Slováci to vlastně stihli na poslední chvíli. Je dokonce možné, že rozšiřování eurozóny touto krizí na velmi dlouho končí, protože eurozóna nebude stát o další problémové země, které by ještě víc zatížili již tak vnitřně slabé euro. Je tím pádem možné, že Slovensko byla jedna z posledních zemí, které se k eurozóně připojí a vůbec si nejsem jista, jestli ode dneška za deset let bude Slovensko za to rádo, že se ještě stihlo připojit."

Skutečně, obavy obyvatel bohatších zemí západní Evropy, že právě oni doplatí na současné řecké problémy, vedly například k tomu, že už bezmála polovina Němců má podle průzkumů o pozitivech společné měny velké pochybnosti. Je tedy projekt eurozóny ohrožen? Na to jsme se zeptali vedoucího Analýz finančních trhů ČSOB Jana Čermáka:

"Já si myslím, že ten projekt do budoucna přežije. Nicméně eurozóna si bude muset v následujících řekněme několika měsících, možná i letech řádně vyjasnit pravidla, za kterých jednotlivé státy a především vlády fungují v rámci eurozóny. Pravidla se budou muset nějakým systémovým způsobem dodržovat a nemůže to být tak jako doposud, kdy existoval pak růstu a stability, který fakticky nikdo nedodržoval."

Foto: Evropská komise

Pokud si ale bude eurozóna vyjasňovat a vynucovat pravidla, skutečně se uzavře novým členům, jak si myslí Šichtařová?

"Tak já si myslím, že o tom, jestli se eurozóna uzavře nebo zůstane otevřená ostatním členům EU, kteří ještě nejsou členy eurozóny, v podstatě rozhodne několik následujících měsíců, kdy Estonsko podá oficiální žádost o vstup do eurozóny k lednu 2011. Estonsko fakticky splnilo všechna konvergenční kritéria, takže není jediný důvod tuto zemi nepřijmout. To bude jakýsi precedens, který v podstatě ukáže to, jestli je tady ochota stávajících členů tu eurozónu rozšiřovat, pokud země dotyčné podmínky splní. A já si myslím, že Estonsko bude přijato bez problémů."

Euro by mohlo prospět rozvoji české ekonomiky, tvrdí jedni, podle druhých - jak jste již dnes mohli slyšet - by zase společná měna Česko až příliš omezovala. Vedoucí Analýz finančních trhů ČSOB Jan Čermák se ale jednoznačně neřadí ani k jednomu z těchto názorových proudů:

Foto: Archiv ČRo7

"Hlavní výhody eura jsou dobře známy. Je to v podstatě především výhoda pro firmy, které se pohybují v mezinárodním obchodě, že nemusí čelit transakčním nákladům a nejistotě kurzových výkyvů. Pokud jde o tu zkušenost z finanční krize a to, zdali euro pomáhalo či nikoliv, já si myslím, že se nakonec ukázalo, že nerozhoduje jakou máte měnu, ale to v jaké situaci se makroekonomicky v dané chvíli dotyčná země nacházela. Já bych řekl, že České republice koruna ani neublížila, ani nějak zásadně nepomohla. Pokud jde o budoucnost, tak si myslím, že spíše ta otázka by měla být stavěná tak, jestli se ta země již dostatečně přiblížila nějakému hlavnímu motoru eurozóny, který teď představuje německá ekonomika. A pokud ano, tak stojí za to do eurozóny vstoupit, pokud ne a například nás čeká ještě velké dohánění životní úrovně k Německu, tak je třeba si to rozmyslet, protože ne vždy je optimální mít společnou úrokovou politiku společně s Německem."