Salman Rushdie v Praze

Pražský festival spisovatelů navštívil tento týden nejsledovanější spisovatel na světě Salman Rushdie. Za román Satanské verše nad ním íránský duchovní Ajatoláh Chomejní vyslovil klatbu a rozsudek smrti. Odměna za jeho hlavu se nyní pohybuje kolem 3 milionů dolarů. Rushdieho návštěvu Prahy sledoval Jaromír Marek.

Do Prahy přijel Rushdie už podruhé. Poprvé, před osmi lety, jej pozvalo Helsinské občanské shromáždění. Tehdy jej přijal i prezident Václav Havel. S ním se Rushdie krátce sešel i tento týden. Rushdieho návštěva byla provázena mimořádnými bezpečnostními opatřeními, k žádnému incidentu však nedošlo. Jen v centru Prahy vyvěsil kdosi plakáty, které Rushdieho označují za

"Parazita na svobodě slova, morálního zvrhlíka a šiřitele bludů." Na otázku zda jej to uráží, Rushdie odpověděl :

"Co mě uráží? Špatné recenze mých knih. To je jednoduché. Lidé se strašně rádi urážejí a jsou na to i pyšní. Ale to je otázka svobody slova a demokracie. Když lidé říkají co chtějí, vždycky se najde někdo, komu se to nebude líbit. Ovšem když zní jen jeden hlas, to už potom není svoboda."

Přestože iránský reformátorský prezident Chátamí se od rozhodnutí konzervativních duchovních distancoval a zavázal se, že vláda nedá podnět k vykonání rozsudku smrti, pro elitní ozbrojené oddíly zvané Strážci revoluce, je klatba nezrušitelná. Jak se na Rushieho dívají čeští muslimové jsem se zeptali Haniho Baloushe z Islámské kulturní nadace.

"My se na to díváme tak, že asi nikdo neuráží Korán a nemá ani šanci vůbec urážet nebeské náboženství ani boží slova. Salman Rushdie se chtěl asi proslavit a proto tu knihu napsal. Zřejmě mu to dělá dobře, aby bylo kolem tolik policistů. My muslimové věříme, že bůh, který nám poslal Korán a chrání ho už 1421 let tak ho může chránit dál."

Ke zrušení rozsudku smrti nepomohly Rushdiemu ani omluvy muslimům, ani přestoupení na islám, ani peněžitý dar na pomoc íránským obětem zemětřesení. Odsouzenec žije v hluboké ilegalitě pod trvalou ochranou policie a jen v letech 89 až 1998 se více než třicetkrát přestěhoval. Kromě Satanských veršů napsal mimo jiné vysoce oceněné Děti půlnoci, knihy Hanba, Maurův poslední vzdech nebo Zemi pod jejíma nohama.