Schůzka ministra Tlustého s expremiérem Zemanem pobouřila ČSSD
Ministr financí Vlastimil Tlustý překvapivě navštívil na Vysočině bývalého premiéra a předsedu ČSSD Miloše Zemana a jednal s ním o rozpočtu. Zeman mu doporučil jako odborníky do expertní skupiny dva sociální demokraty. To však vyvolalo v ČSSD velké pobouření. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
"Celkově bych považovala to, že je snaha získat jakýsi širší koncenzus o rozpočtu, aby to nebylo strikně konfrontační mezi dvěma hlavními politickými stranami a tudíž naprosto neprůchodné, jako možná docela rozumný nápad. To znamená, že by se zesílila pragmatická debata o rozpočtu a trošinku by se zmírnily politické rozměry této debaty."
Myslíte si, že tato expertní skupina má šanci na úspěch?
"Záleží na okolnostech. Já si především myslím, že ze zablokované politické situace, kdy jakákoliv akce jedné strany vyvolává protiakci druhé strany a není možné hledat kompromis, by to mohla být jakási cesta ven. Je tam jistá šance, aby se něco podařilo udělat."
A jaké jsou hlavní cíle expertního týmu Vlastimila Tlustého? Snížení sociálních výdajů, změna financování zdravotnictví, zjednodušení státní správy a příprava penzijní reformy. Experti se shodují v tom, že je třeba rozloučit se s myšlenkou, že ozdravění veřejných financí lze provést bezbolestnou cestou bez škrtů ve státních výdajích. Ekonom Pavel Kohout je přesvědčen, že hlavním problémem veřejných financí je nepřehlednost a následná neefektivnost.
Dosud vše funguje tak, že si jednotlivé resorty řeknou, kolik chtějí, a až poté se součet seškrtává podle výše příjmů. Kohout je pro opačnou variantu, kdy se napřed spočítá výše příjmů a peníze se pak rozdělí resortům. Zásadní složkou reformy je však podle všech oslovených expertů nutnost úspor v sociálním, penzijním i zdravotním systému. Podle lidovce Ivo Foltýna mouhou mít úspory v praxi například podobu posunutí odchodů do důchodu nebo omezení náhradních dob odchodů do penze.Jak píší v souvislosti s rozpočtem Hospodářské noviny, zatímco se rozpočet řídí do schodku, na účtech jednotlivých ministerstvech leží desítky miliard korun v rezervních fondech. A podle rozpočtových pravidel jim je stát vzít nemůže. Někde mají rezervní fondy své opodstatnění - peníze půjdou například na skluz ve stavbách. Zarážející je však podle expertů fakt, že poměrně velké sumy zůstávají i resortům, které si nejvíc stěžují na nedostatek financí. Zdravotnictví má na účtu 1,5 miliardy, školství téměř 2 a resort práce přes 4 miliardy korun.