Sedmdesát let nezvěstný rukopis Březinovy sbírky je na světě
Sedmdesát let nezvěstný rukopis básnické sbírky Otokara Březiny Větry od pólů, je na světě. Více než sto let starý rukou psaný text se objevil v jednom pražském antikvariátu. Možná jste, milí posluchači, překvapeni, jakouže novinkou se to budeme zabývat! Jde o událost velmi významnou, březinovský badatel Petr Holman ji neváhá srovnávat s objevem rukopisů Kafkových nebo Hemingwayových.
Po prvním knižním vydání zůstal rukopis s básníkovým souhlasem v majetku vydavatele Moderní revue Arnošta Procházky. Po Procházkově smrti byl rukopis vydražen v aukci a majitel zůstal na vlastní přání v anonymitě. Zřejmě to byli jeho osvícení dědicové, kdo dal rukopis v roce 2002 do antikvariátu.
"Řada rukopisů, uměleckých děl, partitur se objevuje na místech, kde by to člověk vůbec nečekal. Totéž některé hudební nástroje, například Stradivariho, které se čas od času objevují nejenom ve sbírkách mecenášů nebo v trezorech bank, ale zcela náhodně bývají objeveny na půdách polorozbořených domů, a totéž se samozřejmě může kdykoliv stát i s jakýmkoli rukopisem, který je dnes považován za nezvěstný nebo za stracený."
Březina, vlastním jménem Václav Jebavý, se narodil v roce 1868. Po konvenčních popisně realistických začátcích náhle mezi dvacátým a třicátým rokem života zcela proměnil svůj styl. Jako autor Tajemných dálek a Svítání na západě už spojuje sugestivní obraznost s metaforickým vyjadřováním duchovního symbolu, experimentuje s volným veršem. Březina byl členem České moderny. Mezi jeho blízké přátele patřil i spirituálně orientovaný sochař František Bílek.
V souvislosti s Březinou se zmíníme také o jedné knižní aktualitě: Petr Holman připravuje po třiceti letech bádání souborné vydání Březinových dopisů. V brněnském nakladatelství Host vyjde ke konci příštího roku. Měl by to být nejúplnější soubor básníkových dopisů.
"V tuto chvíli je to 1925 dopisů. Některé o jednom slově, některé o čtrnácti, šestnácti stranách."
Názory na zveřejňování soukromé korespondence se mezi odborníky liší. Petr Holman se domnívá, že zveřejněná korespondence umožní čtenáři hlouběji porozumět básníkovu dílu.
"Každý takový dopis představuje básníka jako člověka, ne v tom sošném postoji, jaká máme zažitý ze škol. Ukazuje se, že je to byl především člověk, se všemi problémy a nedorozuměními. Čili i v tom může být jeden z aspektů publikované korespondence."
Z dalších knih, které v poslední době zaujaly pozornost na knižním trhu závěrem vybírám dva tituly:
V Pasece vyšla další nová próza Květy Legátové. Jozova Hanule volně navazuje na příběhy hrdinů Želar, předchozí autorčiny prózy. Jozova Hanule je vyprávění o mladé brněnské lékařce, která za války ve vesnici Želary nachází bezpečný úkryt před nacisty a svoji životní lásku.
Poprvé se také na českých pultech objevil autobiografický román Ivana Binara Rekonstrukce. Autor se v něm vrací k okolnostem a průběhu svého věznění v 70. letech. Přestože ho Binar napsal už v roce 1978, svobodně mohl román vyjít až nyní. První kritické ohlasy román přijaly jako vítanou příležitost, jak si oživit chátrající vzpomínku na časy normalizace.
