V dnešní Hudební neděli si připomeneme tvorbu Vladimíra Merty, který v tomto týdnu s malým zpožděním, ale o to větším koncertem, oslavil své 70.narozeniny.
Vladimír Merta, foto: Prokop Havel, Radiodifusión Checa
Vladimír Merta se k umělecké dráze, stejně jako mnoho jiných, dostal oklikou. Ta jeho vedla přes architekturu, už při jejím studiu ale začal skládat písničky. Svou první desku vydal ve Francii. S jeho písničkami v tuzemsku to bylo složitější, jak sám píše na svých internetových stránkách "další publikační možnosti byly režimem silně omezeny ". V sedmdesátých letech mu ale přesto nějaké desky vyšly. Mezi nimi i LP P.S. I když režim nebyl Vladimíru Mertovi nakloněn, což bylo ostatně vzájemné, stal se postupně jedním z nejoblíbenějších písničkářů. Svědčí o tom třeba i to, že Jaromír Nohavica, podle jedné ze svých písniček "v páté řadě na Mertovi vykřikoval: Vláďo ještě!“ A nebyl sám. Na festivalu Porta v roce 1986 dostal Merta Zlatou Portu. Ostatně folk byl zvláště v druhé polovině 80.let velmi populární a lidé na koncerty písničkářů chodili i jako vyjádření protestu a občanského postoje.
Foto: Supraphon
Vladimír Merta nevystupoval jen sólově, spolupracoval např. se souborem Mišpacha a v současné době často vystupuje jako součást tria Merta, Hrubý a Fencl. V tomto složení hráli také na úterním narozeninovém koncertě v pražském paláci Akropolis. Na akci s názvem V krásných dobách folku vystoupila i celá řada hostů. Mezi nimi Vladimír Mišík, Jiří Dědeček nebo ten, co v páté řadě na Mertovi vykřikoval Vláďo ještě. "Vláďa" jej určitě vyslyší: do budoucna připravuje například vydání kompletu čtyř kompaktních disků s archivními nahrávkami i koncerty.
