Senátoři se vyslovili pro vznik Ústavu paměti národa

r_2100x1400_radio_praha.png

Česko potřebuje mít Ústav paměti národa, který by lépe než dosud shromažďoval, zkoumal a zejména zpřístupňoval dokumenty z období komunismu. Takový je názor horní komory českého parlamentu. Přesvědčivou většinou 53 z 59 přítomných senátorů se ve středu vyslovila pro návrh zákona, který nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Zákonodárná iniciativa proběhla ve smutné souvislosti, kterou vám vysvětlí Petr Gabal.

Ve čtvrtek se slovenská veřejnost rozloučila s významným československým politikem Jánem Langošem, který minulý týden tragicky zahynul nedaleko Košic. Bývalý disident byl po prvních svobodných volbách v roce 1990 federálním ministrem vnitra. V této funkci například tehdejšímu Federálnímu shromáždění předkládal lustrační zákon. Jak řekl jeho náměstek a pozdější nástupce Jan Ruml, "Langoš svým chováním, důvěryhodností a vystupováním zásadním způsobem přispěl k tomu, že se lidé v 90. letech přestali bát aparátu ministerstva vnitra."

Později, po rozdělení federace, Ján Langoš na Slovensku založil a řídil Ústav paměti národa, který dokumentuje práci Státní bezpečnosti a zločiny komunismu, ale také se odvážně pustil do odkrývání hnědých zločinů z období válečného Slovenského státu. V narážce na první zmíněnou část činnosti slovenského Ústavu paměti národa jeho dlouholetá spolupracovnice, novinářka Petruška Šustrová říká, že Langoš si tím splnil svůj sen ještě z dob normalizace.

Ján Langoš, foto: ČTK
"Snil o tom, že by pracoval v nějaké instituci, která by analyticky dokonale mapovala fungování toho režimu, jak byly represe založeny, jak to bylo celé vystavěné. On byl technik, měl technický analytický mozek. Přitom miloval poezii, hudbu. Byl to člověk velmi kulturně zaměřený."

Ve středu si i čeští senátoři minutou ticha uctili památku Jána Langoše, který nejen byl předsedou správní rady slovenského Ústavu paměti národa, ale podílel se také na přípravě zákona o vzniku podobné české instituce. Návrh této normy záhy podpořila přesvědčivá většina 53 z 59 přítomných senátorů. Nyní ji dostane k projednání Poslanecká sněmovna a k vyjádření vláda. Její osud bude záležet zejména na postoji poslanců ČSSD. Z jejích zástupců v Senátu se ve středu dva vyslovili souhlasně a čtyři se hlasování zdrželi. Proti byli oba komunističtí senátoři. Jeden z nich, Vlastimil Balín, navrhoval zamítnutí návrhu i v debatě k němu. Podle něj je třeba politickou scénu spíše kultivovat, než vytvářet - jak tvrdí - zvláštní místa, která by společnost nadále rozdělovala:

Martin Mejstřík, foto: ČTK
"Dělat jakési specializované pracoviště, které by se zabývalo určitým úsekem historie České republiky, je trochu irelevantní, když už se tak děje na jiných pracovištích. Protože je předpoklad čerpání prostředků ze státní rozpočtu, určitě to bude stát ze státního rozpočtu nějaký ten milion, což také není zanedbatelné."

Jinak věci vidí jeden z předkladatelů zákona, senátor Martin Mejstřík. Nový úřad má podle něj shromažďovat, zkoumat a především zveřejňovat dokumenty z období komunismu. A v té souvislosti provádět také vědeckou práci:

"V té temné historii komunistické totality nesmí zůstat jediné skryté místo. Znamená to, že všechno, co se týkalo totality, veškeré archivy by měly být otevřeny, zveřejněny, ale hlavně zpracovány. A všechna zjištění by měla být publikována."