Z krajanského tisku

Jan Švejnar, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Americké listy ve svém prvním letošním vydání přinášejí otevřený dopis jejich šéfredaktora Petra Bíska prezidentovi Václavu Klausovi, kterého jménem mnoha českých krajanů vyzývá, aby souhlasil s veřejnou diskusí s Janem Švejnarem.

Jan Švejnar, foto: ČTK
„Vaše odmítání debaty nás nejen mrzí, ale je pro nás nepochopitelné. Znamená totiž promeškání příležitosti vtáhnout do diskuse o budoucnosti České republiky celou veřejnost,“ píše Bísek. Dle jeho mínění se prezidentův odmítavý postoj zřejmě obrací proti němu samotnému, jak by mohl napovídat strmý nárůst preferencí pro profesora Švejnara, zjištěný průzkumem agentury STEM. „Při volbě příštího prezidenta České republiky budou volitelé (poslanci a senátoři) vázáni slibem zastupovat vůli svých voličů,“ argumentuje dále šéfredaktor Amerických listů a dovozuje, že debata Václava Klause s Janem Švejnarem pomůže ovlivnit veřejné mínění a tím i volitele a posílí tak v ústavě zakotvené demokratické principy.


Týdeník chorvatských Čechů Jednota přináší rozhovor s bývalým profesorem dějin na daruvarském gymnáziu Václavem Heroutem, který – již jako důchodce – nedávno získal titul doktora filozofie na Universitě Palackého v Olomouci. Ta jej ke složení rigorózní zkoušky vyzvala v souvislosti s jeho publikační činností o poválečném ministrovi československé vlády Bohumilu Laušmanovi, který emigroval do Jugoslávie a pobýval i mezi českými krajany. Z jejich historie se v rozhovoru dozvídáme i další zajímavý údaj: Václav Herout totiž dopisuje knihu o reemigraci Čechů. V letech 1945-49 se z Chorvatska vystěhovalo kolem pěti tisíc krajanů, o čemž se dlouho nemluvilo.


Češi, kteří se v době manželství s cizincem stali občany jiné země, mají i poté nárok na české občanství, informují na své první straně Americké listy o tématu, který se bytostně dotýká mnoha krajanů. Radio Praha o něm už před časem podrobněji informovalo ve svém článku Průlomové rozhodnutí soudu řeší nechtěné pozbývání občanství mnoha krajanů.


Mezinárodní vědecká konference, odhalení pamětní desky, instalace sochy Josefa Švejka a mnohé další akce byly součástí oslavy 140. výročí od založení České besedy ve Lvově, dozvídáme se z internetové podoby Českých listů. Na konferenci mezi odbornými příspěvky na téma historie česko-ukrajinských vztahů a podpory českých krajanů na Ukrajině ze strany České republiky její zástupci zdůraznili zejména nedobrovolnou „historickou pauzu“ v aktivitách spolku i ve vztazích k domovskému Československu mezi roky 1939 a 1990, kterou zapříčinily dobové poměry totalitních režimů, informují České listy.


Mojmír Povolný se v Amerických listech věnuje podání 57 sociálně demokratických a komunistických poslanců, domáhajících se u Ústavního soudu zrušení zákona, kterým se zřizuje Ústav paměti národa, protože neprávem zanedbává pozitiva komunistického režimu. „Pozoruhodná na tomto podání je jeho patetická argumentace, která by byla směšná, kdyby nebyla tak bolestně urážlivá,“ píše Povolný a pokračuje slovy, že za tímto podáním stojí řada poslanců KSČM, kteří se nezřekli minulosti své rodní strany a jejích zločinů, snaží se otupit paměť národa a zavléci na svou stranu povolné sociální demokraty, kteří, pokud sami nebyli členy KSČ v předlistopadové době, jsou za moc ochotni prodat vlastní kůži. „nyní budě na Ústavním soudě, aby udělal jasnou čáru za těmito hrátkami s historickým osudem Čechů a Slováků a s podvracením jejich osobní a historické paměti,“ uzavírá Mojmír Povolný se v Amerických listech.


Desátého ledna 2008, ve věku 91 let, zemřel Jaromír Zdráhal – nejstarší český krajan v Kapském Městě, nositel českého, britského a amerického válečného vyznamenání ze západní fronty, informují České listy. Jaromír Zdráhal přišel do Jižní Afriky v roce 1939 jako zástupce dceřinné společnosti firmy Baťa. V roce 1944 odjel z Jižní Afriky do Londýna, kde se zapojil do činnosti čs. zahraniční armády. V roce 1946 se pan Jaromír Zdráhal vrátil zpět do Jižní Afriky. Byl velmi aktivním členem místní krajanské komunity v Kapském Městě, uzavírají České listy.


Autor: Peter Gabaľ
klíčové slovo:
spustit audio