Pře o Ústav a jeho ředitele

Volbu Jiřího Pernese do funkce nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů provázejí už od únorového výběru spory. Pravicová část Senátu je situací znepokojena natolik, že vyvolala jednání na toto téma. Senátoři na závěr, přes nesouhlas levice a lidovců, přijali usnesení - výzvu.

Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes narazil hned v den jmenování do funkce, kdy odvolal dva náměstky ředitele a provedl další personální změny. Kritice čelí také za neuvedení do svého životopisu pro výběrové řízení, že před rokem 1989 navštěvoval Večerní univerzitu marxismu leninismu (VUML). Médiím řekl, že to nepovažoval za podstatné. Předsedkyni rady ústavu Naděždě Kavalírové se to natolik nelíbilo, že odmítla podepsat jeho jmenovací dekret. Na senátním slyšení pak řekla, že podle ní Jiří Pernes uvedl radu při výběrovém řízení hned několikrát v omyl:

Naděžda Kavalírová

"K těm nejzávažnějším informacím, které jsme měli znát a neznali, nepochybně patří studium Večerní univerzity marxismu leninismu, nebo jeho kniha oslavující únorový puč. V prvním případě dokonce není zřejmé, zda to není zákonnou překážkou na pozici ředitele ústavu."

V horní komoře parlamentu ale zazněly i hlasy čtyř radních, kteří pro Jiřího Pernese hlasovali. Ti připomněli, že výběrové řízení proběhlo podle zákona a bylo garantováno advokátní kanceláří. Jejich názor zprostředkoval místopředseda senátu, lidovec Petr Pithart:

"Jsme přesvědčeni, že rada Ústavu je nezávislý orgán, jak jasně plyne ze zákona, a že její rozhodnutí musí zůstat stranou politických zásahů. Přirozeně vítáme veřejnou diskusi, která však musí respektovat zásadní meze slušnosti, a její argumenty a průběh vycházet ze skutečností, a nikoliv ze subjektivních pocitů a nejrůznějších dojmů."

Jedním z autorů přijatého usnesení byl šéf senátního klubu ODS Tomáš Julínek:

"Mně bohužel některé reakce nového ředitele potvrzují to, že jsem udělal správně, že jsem chtěl, aby to bylo předneseno v Senátu, aby mohla paní Kavalírová nás informovat o této situaci, protože jsou jeho vyjádření zbytečně útočná. Myslím, že by měl jít trošku do sebe a udělat kroky ke stabilizaci Ústavu, a ne aby rozdmýchával dál boj."

Senát v usnesení mimo jiné vyzval radu Ústavu pro studium totalitních režimů k zadání nezávislé právní analýzy, zda nový ředitel ústavu Jiří Pernes splňuje podmínky spolehlivosti a bezúhonnosti. Členky rady Petrušky Šustrové, která v zastoupení předsedkyně podepsala jmenovací dekret Jiřího Pernese, jsem se zeptal, co o tomto senátním usnesení soudí?

"No, já si s tím nevím moc rady, protože mě vždycky učil pan Cepl (bývalý ústavní soudce - pozn. red.), že opravdové právní posudky vydává jedině soud, že to je prostě výsledek soudního jednání, že to prostě jinak nejde, no. A já si neumím představit, jak se taková nezávislá právní analýza získává. Opravdu nevím, na koho bychom se měli v té věci obrátit a jak to udělat."

Rada by také měla podle Senátu "dbát na důsledné naplňování zákonem stanovených úkolů Ústavu včetně zpřístupňování dokumentů z období komunismu". Mohlo by se podle vás stát, že by plnění těchto úkolů bylo ohroženo?

"Já tady žádné ohrožení nevidím, ale hlavně mi přijde absurdní, že nám Senát ukládá to, co je našim zákonným zadáním. Pro ten účel nás tam přece zvolili, takže my to děláme, jak nejlépe umíme. Já nerozumím, proč je potřeba nás upozorňovat na to, že máme dělat to, co máme podle zákona dělat. Já jsem mnohokrát slyšela v médiích spekulace o tom, že nový ředitel, kterého jsme zvolili, chce zavřít archivy nebo že něco takového hrozí. Já vůbec nechápu, odkud se tyhle pochybnosti berou, protože pan Pernes měl v projektu, který předložil a s kterým vyhrál to výběrové řízení, jasně napsáno, že chce v té věci pokračovat, a nepozorovala jsem, pozoruji ten Ústav dost z blízka, že by se tam dělo cokoliv, co by jakýmkoliv způsobem naznačovalo, že by snad se měly materiály uzavřít nebo něco podobného."

Jiří Pernes, foto: ČTK

Jak vy vnímáte toto jednání Senátu o práci rady a ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů? Nebylo to tak trochu zpochybnění práce rady Ústavu, jejíž členy sám Senát vybíral?

"Vlastně vůbec nechápu, jaký mělo to jednání smysl, ale samozřejmě páni senátoři mohou jednat, o čem chtějí, to je jistě v pořádku, je to jejich právo. Mně ten výsledek připadá takový nepříliš jasný a jako kdyby naznačoval, že se snad děje něco nepatřičného. Já tedy o ničem nepatřičném nevím."

Někteří komentátoři považují zásah Senátu do činnosti rady Ústavu pro studium totalitních režimů za pokus o ovlivnění její práce a tím i nezávislosti. Obávají se, že by to mohlo vést k dalšímu pokřivení "paměti národa". Co o tom soudíte Vy?

"Těžko bych asi se odvážila, a mně to tak nepřipadá, mluvit o zásahu ve chvíli, kdy Senát vysloví nějaké doporučení. To by myslím bylo nadsazené. Já samozřejmě ovšem také nelibě nesu, že záležitosti, které jsou interními záležitostmi Ústavu, se dostávají do nějaké zpolitizované roviny. Nelíbí se mi to, myslím, že by to tak být nemělo, a myslím, že ten Ústav, který nemá tak úplně stoprocentně zajištěné postavení, by neměl být zpochybňován, že by mělo být případně zpochybňováno, jestli se děje něco špatného, ale já o ničem nevím. Ale tak jaksi se scházet a rokovat o tom, jestli Ústav pracuje nebo nepracuje správně... K tomu jsou určeny výroční zprávy, které Senát dostává, a pokud je mi známo, tak všechny ty výroční zprávy byly přijaty bez jakýchkoliv výhrad. Čili mně není jasné, co by se mělo dít nesprávného, aby bylo potřeba nad tím dohlížet."

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů na svém zasedání minulý čtvrtek výzvu Senátu pouze většinově vzala na vědomí.