Ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů byl zvolen historik Pernes
Ústav pro studium totalitních režimů nově povede historik Jiří Pernes. V čele ústavu nahradí Pavla Žáčka, který jej vedl od jeho vzniku v roce 2008.
O vedení ústavu se ucházelo několik kandidátů, do nejužšího výběru postoupili dva - Pavel Žáček a Jiří Pernes. Petruška Šustrová, členka rady ústavu, která ředitele volí, připomíná Žáčkovy zásluhy o vznik instituce, nicméně změnu na postu ředitele vítá.
"Myslím si, že by bylo lépe, kdyby se ústav věnoval výzkumu trochu šíře, než to dosud dělá a aby se ve spolupráci propojil s ostatními akademickými, fakultními i nevládními institucemi, zkrátka se subjekty, které mají podobné pole působení, zabývají se podobnými věcmi."
"Já bych chtěl především dosáhnout toho, aby se ústav zbavil té nálepky, že je politickou institucí. Chtěl bych, aby se o tom ústavu mluvilo jako o každém jiném vědeckém pracovišti, to je první moje snaha. Druhá snaha je, aby výstupy, které budou z ústavu vycházet, byly skutečně naprosto stoprocentní, spolehlivé, aby se naši pracovníci nedali nachytat tím, že se dopouštějí věcných a faktických chyb. Za třetí bych se chtěl pokusit o reorganizaci vědecké práce, aby z ústavu vycházely i jiné věci, než jenom biografické přehledy a statistické tabulky apod."
Ústav byl pod vedením Pavla Žáčka často terčem kritiky. Opustili jej někteří historikové, upozorňovalo se na případ spolupracovníka Václava Havla Josky Skalníka, na něhož ústav ukázal jako na informátora Stb, aniž by vyslechl jeho verzi. Největší rozruch způsobila causa údajného udavačství spisovatele Milana Kundery. Jiří Pernes k chybám předchozího vedení řekl:
"Já se domnívám, že stávající vedení ústavu se dopustilo některých chyb, které vadily nejen radě, ale i velké části české společnosti. To znamená, že ten ústav vystupoval do značné míry zpolitizovaně, i když si nemyslím, že by tam záměrně byly nějaké politickém motivy, ale takto nešťastně to působilo. A potom také to, že z něho vycházely některé výstupy, které nebyly stoprocentně spolehlivé a způsobily tomu ústavu problémy."
Jiří Pernes vystudoval český jazyk, dějepis a muzejnictví na dnešní Masarykově univerzitě. Byl např. ředitelem Moravského zemského muzea v Brně, od devadesátých let pak působí na Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Specializuje se na dějiny českých zemí na přelomu 19. a 20. století, československou historii po roce 1945 a dějiny československého exilu.
