Senioři by rádi pracovali, zjistil průzkum, ale nemají příležitost

Foto: Evropská komise

Kdy se člověk stává seniorem? S vnoučaty? Po padesátce? Nebo v penzi, která přichází stále později? Průzkum společnosti Respekt Institut stanovil jako hranici věk padesáti let, kdy se mění šance člověka získat zaměstnání. Podle zjištění společnosti by většina Čechů nad 50 let ráda pracovala víc, než jí pracovní trh dovoluje.

Respekt institut oslovil 2000 respondentů ze všech regionů České republiky. Cílem bylo zjistit, jak by se dalo lépe využít potenciálu této věkové skupiny.

"Proč jsme si vybrali generaci 50+? Protože se stává rizikovou na trhu práce a má větší potenciál nezaměstnanosti. Ale zároveň na tuto generaci není tolik myšleno v postproduktivním věku,"

říká jedna z autorek výzkumu Šárka Hastrmanová. Skupina 50+ podle ní zahrnuje jak lidi v produktivním věku, tak ve věku postproduktivním. Horní hranice pro průzkum byla 74 let. A výsledek?

"Pracovní ambice té skupiny jsou větší, než si společnost obecně myslí, ale ta skupina má velmi malé příležitosti a často se ti lidé ocitají bez práce."

Podle výzkumu se pracovní uplatnění generace nad 50 let ještě zhoršilo vlivem ekonomické krize. Paradoxem je, že zatímco starší lidé mají více problémů s udržením zaměstnání či získáním nového, věk odchodu do důchodu se v ČR prodlužuje.

Další z autorek Michaela Vojtková připomíná, že průzkum chtěl poukázat i na rezervy ve spolupráci se zaměstnavateli a se státní správou. Problém se stárnutím populace se podle ní nutně projeví i na pracovním trhu:

"To je přesně to, co politici nedělají, nereflektují situaci, která je dnes už v podstatě alarmující. Populace stárne a stárnout bude. V tuhle chvíli bychom měli začít uvažovat více do budoucnosti s výhledem, že tu budou zastoupeni nejvíc zaměstnanci 50+. Jedna z možností je posunout hranici odchodu do důchodu. Ano, ale co dál?"

Z výzkumu vyplývá, že by se měly vytvořit částečné úvazky pro starší lidi a programy podporující start jejich podnikání. Je třeba vytvořit spolu se zaměstnavateli rekvalifikační kurzy na míru starším lidem, které by zohledňovaly volné pracovní pozice. Senioři či lidé nad 50 let by uvítali i dobrovolnické aktivity a psychologickou pomoc při hledání zaměstnání. Často se totiž na trhu neorientují:

"V této cílové skupině jsou často lidé, kteří pracovali celý život pro jednoho zaměstnavatele a v trhu práce, který se v poslední době dynamicky proměňuje, se moc neorientují. Dále je třeba posílit znalost cizích jazyků a počítačovou gramotnost."

Navzdory poptávce po mladých a dynamických pracovnících mají i starší lidé na trhu práce co nabídnout:

"Je důležité taky využít zkušenost, určitý nadhled, klid a spolehlivost, což jsou nejdůležitější charakteristiky seniorů."

Obavy zaměstnavatelů se týkají i toho, že senioři se nevyznají v moderních technologiích a neovládají jazyky. Průzkum ale zjistil, že víc než 63 procent dotázaných by chtělo své znalosti zlepšit.

Podle projekce Českého statistického úřadu v příštích desetiletích výrazně vzroste počet lidí nad 65 let. Zatímco nyní lidé nad 65 let tvoří zhruba 15 procent populace, poté jich podle demografů bude 32 procent, tedy asi 3 a půl milionu.