Sezimovo Ústí - Památník prezidenta Edvarda Beneše

Dnešní den patří opět cestování. Vydáme se do Sezimova Ústí, které je známé například tím, že na Kozím hrádku pobýval Mistr Jan Hus a vznikla zde jeho stěžejní díla. Svoji vilu tu měl i bývalý čs. prezident Edvard Beneš a před několika týdny tu byl otevřen jeho památník, který navštívila Zdeňka Kuchyňová.

Sezimovo Ústí, foto: ŠJů, CC BY-SA 3.0 Unported

Město založil slavný rod Vítkovců s černou pětilistou růží ve znaku. Později už tady žádný významný rod nebyl a v roce 1420 došlo k praktické likvidaci města, která souvisela se vznikem Tábora a husitstvím. Tehdejší radikální kněží tu vytvořili první revoluční obec a lidi z města odvedli na nedalekou ostrožnu nad řekou, kde bylo založeno nové revoluční město zvané Hradiště hory Tábor. Sezimovo Ústí bylo jako symbol starého řádu spáleno a zničeno. Obnova na sebe dala dlouho čekat. Ještě na mapách z 18. století se na jeho místě nacházejí pouze rozvaliny pod názvem Starý Tábor. Teprve ve 20. letech 19. století z podnětu táborského vlasteneckého učitele a historika Antonína Svatoše byla založena nová osada. Jak dodal historik Stanislav Zita, měla původně nést jméno Svatošov, ale poměrně dlouho se udržel ještě název Starý Tábor.

"Teprve v roce 1920 z podnětu dalšího velkého nadšence, historika a řídícího učitele a také významného archeologa Josefa Švehly město Starý Tábor bylo přejmenováno na město Sezimovo Ústí a tak se vlastně vrátilo ke svému původnímu názvu."

Kozí Hrádek, foto: Archiv Radia Praha

Zajímavostí města je nedaleký Kozí hrádek, který se tu objevil už ve středověku. Je známý především pobytem Mistra Jana Husa, který zde působil po vynuceném odchodu z Prahy. Psal se rok 1412 a na hrádku tehdy vládli bratři vladykové Jan a Ctibor z Kozího. Hus zde sepsal svá stěžení díla.

"Zde vznikly knihy O svatokupectví, Postila a podobně. Ale především důležitá byla mistrova činnost kazatelská. Chodil po širokém okolí a kázal prostému lidu pod širým nebem. Potom po jeho smrti na přelomu let 1419 až 1420 právě zde v okolí Sezimova Ústí bylo obyvatelstvo nejvíce nadchnuty pro revoluční myšlenky."

Mistr Jan Hus

Je možné, že Mistr Jan Hus kázal i v místech, kde dnes v Sezimově Ústí stojí vila bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše. Vyvýšené místo, na kterém stojí, se totiž nazývá ve zdejším místopise Kazatelna. Prezident Beneš měl ke zdejšímu regionu dobrý vztah už dříve. Jeho bratr měl nedaleko mlýn a také prezidentova manželka Hana Benešová tu trávila část dětství a v Táboře chodila do školy. A tak když ve 20. letech Beneš jako ministr zahraničí hledal se svojí ženou nějaké místo na odpočinek, koupili pozemky v Sezimově Ústí a v roce 1930 si zde postavili dům.

Hana Benešová přežila svého muže o 26 let a ve své závěti odkázala vilu s pozemky i inventářem Husitskému muzeu v Táboře se žádostí, aby zde byl zřízen památník a aby byla hrobka Dr. E. Beneše přístupná veřejnosti. Ani jedna z podmínek nebyla v následujících letech splněna. Hrobka byla zpřístupněna až po revoluci v roce 1990 a v roce 2000 bylo rozhodnuto o zřízení památníku Edvarda Beneše. O dva roky později byly ve vile otevřeny dvě místnosti - pracovna a ložnice, který byly upraveny podle dochovaných fotografií. Vila však byla v průběhu 70. a 80. let uvnitř zcela přestavěna je dnes téměř nemožné dát ji do původního stavu. Uvažovalo se proto o náhradním řešení a pro památník byla postavena nová budova. Slavnostně otevřen byl 28. května 2005.

"Možná se někomu zdá rozsahem příliš malý. Myslím si, že doba nějakých velkých památníků už tady byla. Několikrát. A vzhledem k tomu, že se zde nacházíme na pietním místě, tak je možná lepší, když zde připomeneme památku manželů Benešových nějakým komornějším vzpomínkovým charakterem. Proto zde můžete vidět ukázky mobiliáře z této vily, ukázky ze sbírek, ale samozřejmě také politickou činnost pana prezidenta Beneše, můžete zde shlédnout také dokumentární filmy, které k tomuto účelu byly speciálně natočeny jak z dobových závěrů, tak i z nových snímků, které vypovídají o životě a práci pana prezidenta, tak i o Sezimově Ústí a samotné vile."

Benešova vila, foto: Jitka Erbenová, CC BY-SA 3.0 Unported

Zvláštní styl vily byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a když se stal v prosinci roku 1935 Edvard Beneš prezidentem republiky, změnil se dům v sídlo prezidenta, což přispělo k rozkvětu celého Sezimova Ústí. Do vily přijížděly návštěvy politiků i představitelů kultury, mezi nimiž byl zvlášť vítaným hostem spisovatel Karel Čapek. Benešovi sem jezdili velice často.

"Prakticky každou neděli, pokud jim to práce dovolovala. Trávili zde všechny svátky, Vánoce, Velikonoce. Pan prezident měl svoji trasu. Když vezmeme, že hustota dopravy nebyla tehdy tak značná, tak byli lidé, kteří už vyloženě čekali na to, až pan prezident v neděli pojede z Prahy a kdy pojede do Prahy. A na trase ho pravidelně pozdravovali a vítali. Jedním z pamětníků je například i moje maminka, která vždy na křižovatce v Táboře u bývalé tabákové továrny pana prezidenta jako mladá dívka vyhlížela."

Památník Edvarda Beneše v Sezimově Ústí

Mezi zajímavé exponáty na výstavě patří například klíč od města Cleveland. Prezident Beneš ho dostal v roce 1939, když navštívil a opět se snažil sjednotit české a slovenské krajany v Americe a v Kanadě. Právě v Clevelandu se totiž v roce 1915 sešly nejdůležitější krajanské organizace a dohodly se o poválečném vytvoření společného státu. Na výstavě jsou i málo známé fotografie budoucího prezidenta ve fotbalovém dresu pražské Slávie. Výstava však mapuje zejména zlomové okamžiky Benešovy politické kariéry. Jako byla například abdikace po rozbití republiky mnichovskou dohodou v září 1938. Během okupace byla vila vypleněna gestapem a německou armádou. Vedle nábytku, uměleckých předmětů a osobních věcí vzala za své především odborná prezidentova knihovna čítající na 12 000 svazků. Podruhé opustil Beneš Pražský hrad po komunistickém převratu v únoru 1948 a do Sezimova Ústí přesídlil natrvalo. Dokončil zde své Paměti z druhé světové války a z mnichovských dnů, ale zakrátko zemřel.

Otevřením památníku se tak po třiceti letech naplnila závěť Hany Benešové. Město získalo pro své návštěvníky pozoruhodné místo, které se vypovídá o člověku - často vnímaném rozporně - jehož životní příběh a dramatické zvraty předčí mnohé filmové či literární dílo.