Masopustní mečové tance. Unikátní tradice rozšíří seznam statků lidové kultury Česka
Kulturní statky zapsané na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky nově doplní masopustní mečové tance z Uherskobrodska. O zápisu rozhodlo ministerstvo kultury. Zvyk mečových tanců, který patří k nejstarším projevům lidové taneční kultury na moravskoslovenském pomezí, je na seznamu pátým statkem lidové kultury ze Zlínského kraje.
Tradice masopustních mečových tanců se v Česku dodnes udržela už jen v obcích Bystřice pod Lopeníkem, Strání a Komňa. Předkladatelem návrhu na její zápis do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury bylo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Podle jeho ředitele Ivo Frolce patří masopustní mečové tance na Uherskobrodsku k nejstarší vrstvě taneční kultury.
„Vykazují obřadní charakter s archaickými prvky, které podle doložených popisů z konce 19. století nevykazují zásadní změny. Tance tradované ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a Komni žijí ve svém přirozeném prostředí a jsou spontánně a přirozeně předávány dalším generacím s vědomím hrdosti a sounáležitosti,“ uvedl Frolec.
Společným prvkem mečových tanců je ve všech lokalitách kromě návaznosti na masopustní období starobylá řetězová a kruhová forma tance. V jednotlivých obcích se liší pojmenování tance, tanečníků i podoba tanečních figur. Svůj typický vzhled mají kroje, šavle i další artefakty.
Ve Strání nese mečový tanec název Pod šable a tancuje ho vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi doplněná postavou gazdy, který řídí obchůzku, nosí dřevěný rožeň, na který napichuje nebo přivazuje darované naturálie. Komňu reprezentuje typicky pomalovaná skupina tanečníků, kdysi odvedenců. Jsou to takzvaní skakúni s vonicemi na klopách černých kabátů s šátkem kolem pasu.
V Bystřici pod Lopeníkem je zase fašankový průvod záležitostí Bobkovníků. Jak přibližuje na webu obce spolek Bobkovníci, jde o družinu dvanácti chlapců, která o masopustu obchází vesnici dům od domu, tančí a zpívá fašankové písničky za doprovodu harmoniky. Deset chlapců tančí tanec nazvaný „pod šable", jeden je harmonikář a jeden košař – ten vybírá od obyvatel peníze nebo potraviny - vejce, slaninu, koblihy - podle toho čím je obyvatelé obdarují. Tanečníci-bobkovníci mají vysokou výzdobu klobouku s péry a peřím a turecký šátek kolem pasu a přes ramena.
„Počátek této tradice je datován do období 17. století, kdy byly na okolních kopcích rozestavěny hlídky domobrany, protože vesnicí vedla starodávná obchodní cesta do Uher a byla příčinou častých nájezdů vojsk - Turků, Tatarů, Kumánů a Uhrů. Jejich velitelem byl nějaký Bobek a družina byla podle něho pojmenována. Ve svých akcích byli velmi úspěšní, jejich zbraní byla šavle,“ uvádí se na webu spolku.
Pátá položka na seznamu
Mečové tance jsou na seznamu pátým statkem lidové kultury ze Zlínského kraje, připojí se ke Slováckému verbuňku, Jízdě králů na Slovácku, Valašskému odzemku a Tradičním hodům s právem na Uherskohradišťsku, které už na seznamu figurují.
„Jedná se o velký úspěch našeho kraje, kde se díky lidem a jejich vztahu k tradiční lidové kultuře daří udržovat živé kulturní zvyky. Právě ty dělají náš kraj jedinečným. O tyto kulturní statky musíme pečovat, k tradicím vychovávat děti a mladou generaci,“ uvedla k úspěchu krajská radní Zuzana Fišerová.
Analogii mečových tanců z Uherskobrodska lze podle informací na webu Zlínského kraje nalézt například v jižních Čechách na Krumlovsku, Rožmbersku, Kaplicku, Doudlebsku a v okolí Trhových Svin. Zde je to známá růžičková koleda. Přesahují také do oblasti Západního Slovenska, známé a stále živé jsou na chorvatských ostrovech Korčula a Lastovo, v Itálii v městě Bagnasco a doloženy jsou také v Belgii, Francii či Anglii.
