Šikmý kostel, let nad Řípem a tajemství Vltavy. Šestý ročník Archeologického léta
Více než sto archeologických lokalit po celém Česku se letos opět otevře veřejnosti v rámci již šestého ročníku oblíbené letní akce Archeologické léto. S mottem „Odkrýváme příběhy minulosti“ zve na známá i zapomenutá místa, kde se psaly dějiny, od Karviné až po Vysočinu, od kopců nad Zbraslaví až na dno Vltavy.
Jedním z největších lákadel jsou komentované prohlídky „Šikmého kostela" sv. Petra z Alkantary, nejznámějšího pozůstatku města Karviná. Je známý z románové kroniky ztraceného města. To vzniklo v důsledku těžby uhlí a ze stejného důvodu i zaniklo - poškozením zdejší zástavby poddolováním ve druhé polovině 20. století.
Součástí prohlídky bude i návštěva nejstaršího hlubinného dolu v Karviné. Již nefunkční důl Gabriela se nachází pouhých 500 m od „Šikmého kostela" a návštěvníci zde uvidí pozůstatky budov a technologií odhalených archeologickými výzkumy.
Před 6 lety 40 lokalit, dnes přes stovku
Akce nabízí stále více a více lokalit, uvedl Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu AV.
"Archeologické léto vzniklo před šesti lety v době, kdy tady řádila ještě covidová pandemie. V té době vznikla myšlenka, že když nemohou Češi odjet do zahraničí na dovolenou, tak by bylo fajn umožnit jim navštěvovat místa v ČR. Před šesti lety to bylo zhruba 40 lokalit, dnes už jich máme kolem stovky. Tím, že se do akce zapojuje kolem 70 institucí z celé ČR, tak se ten okruh rozšiřuje.
Jsou to různé jeskyně, hradiště, hrady, ale třeba i celé krajiny, jako například Prachovské skály. Je vidět, jak se ta krajina u nás vyvíjela díky zásahům člověka. V lesích to mohou být třeba dehtářské pece, nebo pálení uhlí a další. Těch lokalit je celá řada, například i mohylová pohřebiště."
Archeologové a historici se snaží každým rokem přidávat další a další místa. Letos tvoří novinky až polovinu všech exkurzí. Například na Vysočině se mohou zájemci těšit například na komentovanou prohlídku tzv. Stříbrného domu v Jihlavě. Archeologický výzkum, který se uskutečnil při rekonstrukci tohoto honosného měšťanského domu, odhalil mimo jiné vybavení královské mincovny ze 13. století.
Letecká archeologie návštěvníky láká
Nevšedním zážitkem je možnost vyzkoušet si leteckou archeologii a prohlédnout si tak z ptačí perspektivy zaniklou krajinu pod Řípem. Jako jednu z mála si tuto exkurzi účastníci hradí, i přesto je let Cessnou vyhledávaným zpestřením.
"Ano, to je jedno z největších lákadel, letecká archeologie, díky které dokážeme dokumentovat objekty z ptačí perspektivy. Tam je problém, že to musí proběhnout brzy. Akce probíhá většinou od poloviny června do poloviny září. Letecká archeologie je závislá na různých faktorech, což je třeba dozrávání různých typů plodin."
Další exkurze je dostupná pouze člunem. Na dně řeky Vltavy se nacházejí stavební prvky kláštera, které bylo možné zdokumentovat právě díky podvodní archeologii.
"Je tam prohlídka kláštera u Davle, kam se musí zájemci přepravit člunem, protože se tam suchou nohou nedostanou. Pak je to celá řada výletů, kde se musí sejít s konkrétním průvodcem, a potom se dostanou na to místo," dodává Jaroslav Řídký.
Výše valů na Závisti vyrazí návštěvníkům dech
Mezi objekty, o které je velký zájem patří i keltské oppidum Závist u Zbraslavi.
"Jedná se o jedno z nejdéle osídlených výšinných poloh vůbec v ČR, protože tam máme dlouhou kontinuitu, kdy vidíme osídlení už z pozdní doby kamenné, někdy ze 4. tisíciletí před naším letopočtem. Následně se tam osídlení objevuje v takových vlnách, přes dobu bronzovou a železnou, někdy v 6. a 5. století před naším letopočtem, kdy tam vzniká veliké hradiště. Na akropoli se setkáváme s monumentální kamennou architekturou. To je něco, co Závist úplně odlišuje od ostatních hradišť nebo oppid z doby železné. A jsou tam i památky po ranném středověku.
"Každému návštěvníkovi možná až vyrazí dech, do jaké výšky se dochovaly valy, i když je od jejich poslední rekonstrukce od nás dělí přes 2000 let," vysvětluje Daniel Bursák.
Velký zájem je také o vstup přímo na probíhající terénní výzkumy. Existuje i aplikace, kterou si mohou nahrát zájemci do svých telefonů, a mají různé artefakty ve 3D zobrazení.
Související
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
