Za tajemstvím hradišť, hradů i zaniklých vesnic. Archeologické léto začíná
Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem. To vše nabízí 7. ročník Archeologického léta, akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
Projekt s mottem Odkrýváme příběhy minulosti zve na více než 100 známých i zapomenutých archeologických lokalit po České republice. Návštěvníci se podívají i do běžně nepřístupných míst, která často ukrývají překvapivé příběhy o životě našich předků.
Zaniklé vesnice a historické hrady
První akce začínají už v červnu, hlavní program se odehraje během letních prázdnin a některé exkurze budou pokračovat také v září. Jedním z hlavních lákadel letošní sezony budou komentované prohlídky pravěkých a středověkých hradišť, zaniklých vesnic a historických hradů.
Například na hradišti Zámka v pražských Bohnicích se návštěvníci setkají přímo s archeology z pražského pracoviště Národního památkového ústavu, kteří představí nejnovější poznatky o významné lokalitě nad údolím Vltavy.
Mimořádný zážitek nabídne také návštěva pravěkého hradiště ve Stradonicích u Pátku. Tato opevněná lokalita z doby halštatské zaujme nejen svým neobvyklým šestiúhelníkovým půdorysem, ale především unikátním systémem opevnění. Jednotlivé části byly vybudovány rozdílnými stavebními technikami, což podle archeologů naznačuje spolupráci několika komunit z širšího okolí.
Sovětský bunkr i pražská Letná
Milovníci středověku se mohou těšit na hrady a tvrze, například v oblasti Liberecka, Jesenicka či Moravského krasu, kde archeologové přiblíží každodenní život šlechty, obranné strategie i proměny krajiny v průběhu staletí. Popularitu získávají i místa spojená s naší nedávnou minulostí.
"Návštěvníci se letos podívají například do sovětského bunkru v Mladoticích nebo na pražskou Letnou, kde archeologové zkoumali pozůstatky pracovního tábora vybudovaného při stavbě Stalinova památníku. Právě tyto lokality dokumentují, proč je potřeba, aby se rozvíjela také archeologie, která přispívá k poznání dějin 20. století," zmiňuje Jaroslav Řídký z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Do nabídky Archeologického léta se také letos vrací jeden z nejkrásnějších a nejvýznamnějších moravských hradů - cíl opakovaných návštěv Winstona Churchilla i zvažované poválečné sídlo prezidenta. Na hradě Veveří aktuálně probíhá archeologický výzkum.
Součástí programu jsou také ukázky experimentální archeologie, které přibližují původní technologie a řemeslné postupy našich předků. Na hradě Šelmberk na Táborsku se uskuteční keramický a dehtářský workshop, během něhož se účastníci také dozvědí více o různých způsobech získávání dehtu a jeho dalším využití při výrobě kolomazi či smoly.
Záušnice se na území Čech vyráběly už před rokem 900
Mezi návštěvníky je zájem také o šperky. Vědci nedávno zjistili, že esovité záušnice se na území Čech nosily už před rokem 900 našeho letopočtu. Vyplývá to z výzkumu Nikoly Koštové z Archeologického ústavu Akademie věd. Pomocí radiouhlíkové datovací metody zkoumala 58 vzorků raně středověkých drátěných šperků z 15 českých lokalit. Vědci také zjistili, že v devátém století už na území Čech fungovaly první šperkařské dílny.
Záušnice se nenosily v propíchnutém uchu, ale v jeho blízkosti, například připevněné k čelence, čepci nebo byly vpletené do účesu. Vedle Čech a Moravy se vyskytovaly například i v sousedním Rakousku, Slovensku či Německu. Pro archeology jsou šperky důležitým pramenem pro rekonstrukci módy a kulturního vývoje minulých společností.
