Oppidum Závist – největší keltské město v Česku
Nad Zbraslaví u Prahy, nad bývalým soutokem Vltavy a původním korytem Berounky, se na vrchu Hradiště rozkládá jedna z nejvýznamnějších archeologických památek v Česku - největší známé keltské oppidum. Jeho pozůstatky jsou od roku 1989 chráněny jako národní kulturní památka, přesto místo dlouhá léta chátralo. Nyní oppidum Závist čeká revitalizace. Ta je ale zatím předmětem sporu.
Lokalita, která představuje nejrozsáhlejší pravěký opevněný celek na území Čech, byla podle odborníků osídlena už v pozdní době kamenné, ale spolehlivé doklady o existenci opevnění jsou až z doby bronzové. První keltští osadníci hradiště Závist se usídlili ve vrcholové partii hory už v první polovině 6. století před našim letopočtem.
Největšího rozkvětu ale sídliště dosáhlo zhruba v 1. a 2. století před naším letopočtem. To byla doba, kdy na území Čech začala vznikat keltská oppida. První z nich bylo založeno právě na Závisti. A podle historiků bylo jedním z nejmocnějších a nejbohatších hradišť, sídlem keltského krále i centrem náboženského kultu.
Kapacita oppida tehdy činila až 40 tisíc obyvatel. V mohutném opevnění byly dřevěné brány, architektura keltského „městečka“ se skládala hlavně z různě velkých dvorců, v nichž se nacházelo několik staveb - obytných a hospodářských, jako různé sýpky, špýchary, stáje a jámy. Některé dvorce měly i vlastní studnu či cisternu. Mezi jednotlivými stavbami byla síť ulic a uliček.
Nejstarší zděná stavba
Obyvatele oppida provozovali hlavně řemesla, a protože půdu neobdělávali, své výrobky směňovali za potraviny. A kontakty měli i ve vzdálených oblastech. Při archeologickém výzkumu v sedmdesátých letech 20. století byly objeveny nejen zbytky tkalcovského stavu, kovářské dílny, kuchyňské keramiky, ale dokonce i zbytky importovaného skla a bronzových nádob.
Oppidum mělo také svoje centrum, kde bylo sídlo vládce a chrám s velkým oltářem zasvěceným keltskému bohu. Tento objekt (v současné době zůstaly kamenné základy) je nejstarší zděnou stavbou v Čechách a jedinou svého druhu ve střední Evropě.
V druhé polovině 1. století před našim letopočtem ale význam oppida začal postupně klesat. S největší pravděpodobností bylo napadeno a obsazeno germánskými Markomany a pod jejich nadvládou místo na Závisti mocenský, náboženský a ekonomický vliv ztratilo.
Území sice bylo i po zániku keltského oppida využíváno slovanským obyvatelstvem, jeho význam však postupně upadal. Poslední důkazy o osídlení Závisti je nález malého slovanského pohřebiště z první poloviny 10. století.
Nebetonujte keltskou památku
Archeologický průzkum probíhal v oblasti od šedesátých let 20. století až do roku 1990. Když pak bylo místo s otevřenými archeologickými nálezy zpřístupněno veřejnosti, stalo se oblíbeným cílem řady lidí. Vyznavači pohanství se na keltském sídle začali scházet kvůli oslavám svátků slunovratu, další lidé kvůli posezení u ohně, jiní sem zašli na procházku. Někteří si na památku odnášeli části oppida domů.
V roce 2004 bylo proto provedeno zakonzervování naleziště. Zavezlo se silnou vrstvou štěrku. Plocha ale postupně začala zarůstat náletovými dřevinami a bylo potřeba najít řešení na její revitalizaci. A tak vznikl projekt s názvem Akropole Závist – zpřítomnění.
Jeho součástí je 32metrová rozhledna, která se návštěvníkům otevřela před Vánocemi. V další fázi by měla vzniknout nová prezentace pozůstatků historických staveb. Plocha má být překryta šedobílou maltovou vrstvou a v místech zasypaných základů jednotlivých staveb mají být položeny pestrobarevné železobetonové bloky, které mají tvarově připomínat půdorysy dávných objektů. Při pohledu z rozhledny by měly znázorňovat rozvržení budov v původním oppidu.
Tento návrh renomovaného architekta Josefa Pleskota, který by měl být dokončen do roku 2030, ale budí negativní reakce laické i odborné veřejnosti. K zastavení výstavby v místě keltského hradiště vyzval mimo jiné Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel. Projekt podle něj ohrožuje památkovou hodnotu archeologického naleziště a je v rozporu s téměř všemi odpovídajícími mezinárodními dokumenty památkové péče.
Odpůrci projektu také sepsali protestní petici s názvem Nebetonujte keltskou památku, kterou podepsaly tisíce lidí z celé České republiky.
