Silniční veteráni v Nové Bystřici mají americký rodokmen
Nová Bystřice je malé jihočeské městečko blízko rakouských hranic. Údajně nejstarší město na Jindřichohradecku kromě památek přitahuje návštěvníky historickými vozidly. Jde o největší sbírku amerických veteránů ve střední Evropě.
I zcestovalému obdivovateli historických vozidel, který viděl desítky muzeí s automobily, návštěva Veteran Muzea v Nové Bystřici vyrazí dech. Jistě, nedá se srovnat s obrovským muzeem Bugatti v Mylhúzách (Bratři Schlumpfové zde shromáždili 450 veteránů), nebo Fiatu v Turíně a Mercedesu ve Stuttgartu, ale jistě předčí tovární muzeum v Mladé Boleslavi i sbírku automobilů Národního technického muzea. V objektu bývalé textilky nedaleko náměstí vejdete z prostředí malého českého města do velkého světa amerického automobilismu, rovnou mezi největší křižníky silnic. Majitelem úžasného muzea je místní rodák inženýr Pavel Janouš, který popisuje, jak se stal vlastníkem desítek historických krasavců.
„Začátek byl velmi prozaický, v podstatě bylo to spojení sběratele, kterému pomalinku rostla sbírka a který jako každý sběratel dříve nebo později narazí ne na strop v jejich počtu, ale na strop, kam je dát? Naštěstí ve stejném čase starosta Nové Bystřice přemýšlel, co s opuštěnou továrnou téměř v centru obce, která už několik let chátrala. A tak slovo dalo slovo, a protože sám také pocházím z Nové Bystřice, znali jsme se a měli k sobě blízko, velmi rychle jsme se dohodli, že moje rozrůstající se sbírka najde svůj budoucí domov v téhle továrně.“
Proč jste začal sbírat veterány právě ze Spojených států?
„To moje sbírání nenavazuje na žádnou předchozí sbírku. Tatínek měl pár veteránů, ale z toho se nedalo vycházet. Kdybych měl vycházet z jeho automobilů a sbírat dál známé značky, Praga nebo Tatra, tak už na samém počátku bych měl velikánský handicap v tom, že mnoho dalších sběratelů u nás v republice je už mnohem dál. To znamená, že než bych se dostal na úroveň existujících sbírek, tak bych na tom musel strávit desítky let a pak se dostal tam, kde už někdo jiný je. To byl vlastně jeden z pádných důvodů, proč padla volba právě na americké vozy, protože v době, kdy já jsem zakládal naše muzeum, tak tady žádné muzeum amerických veteránů nebylo.“
K památné schůzce s novobystřickým starostou Vladimírem Bláhou došlo v roce 2012. Za pouhé dva roky se Pavlu Janoušovi podařilo veteránské muzeum otevřít. Letos ho v Nové Bystřici provozují už jedenáctou sezónu.
„Nechtěli jsme jenom postavit automobily před bílou stěnu s cedulkou. Chtěli jsme je zasadit do doby.“
Pavel Janouš
„Upřímně, v roce 2012 jsem vůbec netušil, že budeme schopni to dotáhnout do dnešní podoby muzea. Ať už šlo o samotný vozový park, nebo kulisy a historické předměty z té doby. Když jsme muzeum otevírali, dostali jsme drobnou dotaci s podmínkou, že zpracujeme prognózu návratnosti investice. Předpokládali jsme, že když půjde všechno ideálně, tak by za sezónu mohlo přijít až osm tisíc návštěvníků. No a ono přišlo jen ten první rok, kdy nás nikdo prakticky neznal a kdy jsme neměli ani žádnou reklamu 15 tisíc lidí. Koukali jsme na to jako z jara, všichni. Nikdo z nás nečekal, že může být takový zájem o začínající regionální muzeum.“
V minulém roce otevřeli v muzeu v Nové Bystřici další dva sály, tím se mohl zvednout počet vystavených veteránů z 50 na 70. Nicméně celá sbírka už dnes čítá ke dvěma stovkám vozů. Další desítky automobilů čekají v depozitech na náročnou renovaci, a pak se prostřídají s vozy, které jsou momentálně v expozici.
Boulevard, Lincolny a příběhy aut
Veteran Museum není jenom o automobilech. Samozřejmě, že vždycky hrají ústřední roli. Ale jsou v prostředí, ve kterém se před mnoha lety pohybovaly. Stojí zaparkované na newyorské ulici, před klubem, u benzínové stanice, před garáží nebo v dílně. Není to jenom o autech, je to časech, ve kterých kralovaly na silnicích. Ústřední expozicí je boulevard, který Pavel Janouš nechal postavit na základě autentických fotografií získaných ze Spojených států.
„Tahle ulice, kterou popisujete, je vlastně budoucností muzea, částečně už započatá. Inspirace byla jednoduchá. Chtěli jsme zasadit automobily do prostředí, které je jim nejpřirozenější. Tím je přece ulice. Povedlo se nám, že návštěvníci nekoukají jenom po veteránech, ale kochají se i prostředím, ve kterém jsou. Jako celek to působí harmonicky, a to byl přesně ten cíl, který jsme si dali. Nechtěli jsme jenom postavit automobily před bílou stěnu s cedulkou. Chtěli jsme je zasadit do doby, ze které jsme znovu navrátili do života. Naše muzeum vlastně ukazuje návštěvníkům staré časy.“
Mezi exponáty v muzeu v Nové Bystřici se často objevuje značka Lincoln, která je srdeční záležitostí Pavla Janouše.
„Jsem na Lincolny doslova ujetý. Tahle značka je od roku 1922 výkladní skříní automobilky Ford. Tehdy syn Henryho Forda, který se jmenoval Edsel, prosadil u otce, že je důležité mít i luxusní divizi, a to byl vlastně počátek slavné éry, která trvá dodnes. Lincolny byly vždycky takovou progresivní, kvalitní, ukázkovou řadou. Jsou klasickým příkladem toho, jak se dělá dobré auto. Proto je mám rád. K jednomu Lincolnu jsem přišel poměrně dramatickou cestou. Šlo model vyšší třídy, který jsem ve své sbírce dosud neměl a dlouho jsem ho sháněl. Ale nabízený vůz nebyl v dobrém stavu. Většinou, když to auto není v dobrém stavu už podle fotografií, tak ve skutečnosti je to ještě mnohem horší, než se dá z fotek poznat. Takže renovace tohoto Lincolnu se protáhla na dlouhých pět let, vyšla v řádech na miliony korun, což je opravdu hodně. Vím, že za tu cenu, kterou jsme zaplatili za jeho renovaci, bychom ten vůz nikdy neprodali. Ale nevadí mi to, protože je to auto, které jsme si zrenovovali opravdu do posledního šroubku a je na něj teď absolutní spolehnutí. Je to jeden z klenotů naší sbírky.“
Jak vůbec ta auta vyhledáváte? Jste nějak ve spojení s americkými veteránskými kluby? Navíc přímo v expozici, u každého toho auta máte popsaný jeho příběh, jakou cestou se do muzea veteránů dostalo.
„Většinu vozů jsme zrenovovali do posledního šroubku.“
Pavel Janouš
„Občas to jsou historky zajímavé a někdy docela divoké. Ale je pravda, že čím se naše muzeum se těší větší popularitě a respektu, tak jsme známější i v zahraničí a máme blíže k různým klubům. Jde zejména o kluby ve Spojených státech. Vedle Lincoln klubů jsou to Dodge kluby, Packard kluby, Nash kluby a tak dále. Nás už vnímají jako instituci, nikoliv jako sběratele. To znamená, že máme k sobě nejenom důvěru, ale zároveň mezi námi panují přátelské, klubovní vztahy. Díky tomu se můžeme dostat k vozům, které se ani nedostanou na veřejnost. Využíváme postavení našeho muzea k tomu, abychom mohli kooperovat se zahraničními partnery. Občas se stane, že sami přijdou s nabídkou, kterou pak rádi využijeme.“
Muzeum, které stále roste
Američtí veteráni v muzeu v Nové Bystřici získávají věhlas. Počet návštěvníků roste a letos už překročil hranici třiceti tisíc. 40 procent z nich se sem vrací. Muzeum pravidelně obměňuje exponáty, aby návštěvníkům mohlo ukázat i jiné modely. Proto také zvětší velikost výstavní plochy o další tisíc čtverečních metrů. Široký bulvár amerického velkoměsta se tak ještě prodlouží. Ale muzeum připravuje pro návštěvníky další skvělé novinky. Tou první jsou noční prohlídky.
„Zjistili jsme, že je o ně velký zájem. Musíme kvůli tomu předělat kompletní elektroinstalaci. A protože chceme, aby automobily sami vyprávěly návštěvníkům své příběhy, musíme je ozvučit, nasvětlit. Sami se stanou vašimi průvodci. Takže to je velká věc, na kterou se připravujeme a která bude ojedinělou záležitostí v Čechách, možná i v Evropě. Ale bude nám to ještě chvíli trvat, možná rok, možná několik měsíců.
„Zjistili jsme, že je o noční prohlídky velký zájem. Automobily samy budou vyprávět své příběhy.“
Pavel Janouš
Další projekt, který připravujeme souběžně, nám zabere zhruba další dva roky. Víme, že Ameriku postavil na kola Henry Ford. První výrobní linka společnosti Ford zaplavila USA slavným modelem T. V mnoha automobilových muzeích najdete Fordy T, je to možná nejznámější vůz na světě. Mají tam také různé artefakty z Fordovy automobilky, z jeho pracovny a jiné věci. Ale nikde nemají funkční repliku té původní výrobní linky, která je památníkem sériové výroby automobilů. A ta u nás bude. Pracujeme na to tom. Tak nám držte palce."
