Škody způsobené povodní
Škody z povodní budou pravděpodobně větší než dvacet miliard korun, konstatují některé české deníky. Otázkou však zůstává, zda se ke škodám na majetku a osudech lidí nepřipojí také škody na ekonomice jako celku. Co českou ekonomiku postihne, lze podle některých odborníků charakterizovat spíše jako chaos. Nebude možné spolehnout se na výsledky makroekonomických měření. Také rozhodování České národní banky bude těžší, finanční trhy budou vysílat informace nepodložené přirozeným během událostí. Ale takovéto úvahy jsou vlastně předčasné. Územím jižních, středních a severních Čech totiž stále protékají rozbouřené řeky. Déšť na většině území ustal. Díky tomu mohou hydrologové přesnějí informovat o síle a směru vodních proudů, ale škody zatím nikdo vyčíslit neumí. Vladimír Špidla, český premiér, odmítá spekulovat o tom, kolik který kraj bude potřebovat peněz ze státního rozpočtu, dokud voda neopadne.
Jakmile voda začne opadávat, ukáží se i škody. Samozřejmě, že povodně způsobily ztráty, které se penězi vůbec změřit nedají. Jsou to například poničené kulturní památky, ochromený turistický ruch. Pochopitelně i deprese desetitisíců lidí připravených o základ svého soukromí - bytu či domu. Zatímco ty skutečně velké škody se teprve budou muset spočítat, "drobnější" jsou v postižených územích zřetelné na každém kroku. V zatopených polích se dá najisto odepsat nesklizená úroda. Zboží v promáčených skladech mohou majitelé také jen vyhodit. Výroba se leckde zastavila nejen proto, že by byla továrna pod vodou, ale proto, že její zaměstnanci mají logicky úplně jiné starosti.
Současné povodně narozdíl od těch v roce 1997 nastupují do situace napjatých státních financí. Vždyť rozpočet na rok 2003 počítá s dosud rekordním schodkem 157 miliard korun. Zřejmě proto ministerstvo financí vyhlásilo, že bude hledat jiné cesty k získání prostředků než zvyšování státního dluhu. Při všem respektu k tomuto předběžnému rozhodnutí se ale zřejmě prohloubení ať už letošního schodku, nebo deficitu na rok 2003 nevyhneme, tvrdí odborníci. Vláda se ve středu usnesla, že o pomoc požádá v zahraničí.
Cyril Svoboda, český ministr zahraničních věcí, také poděkoval vám krajanům v zahraničí, kteří jste poskytli finanční pomoc České republice.
Číslo vládního povodňového konta: 9025-001/0710, variabilní symbol 2002. Konstantní symbol pro bezhotovostní platby je 558 a pro platby v hotovosti 397.
Vláda České republiky vydala pokyn ke snížení státních ropných rezerv o 150 tisíc tun, což odpovídá zhruba desetidenní průměrné výši zpracování ropy v českých rafinériích. Povodně v Čechách totiž ohrožují rafinérie - Kralupy a Litvínov. Podle premiéra Vladimíra Špidly to není žádné dramatické opatření.
"Nemyslím, že podobné opatření je netradiční a nějak dramatické. Bylo by chybou podcenit možné dopady, kdybychom toto opatření nepřijali. Snižování potrvá do listopadu."
V záplavových oblastech v Čechách nefungují už několik dní dodávky elektřiny. Voda napáchala České energetice škody za desítky milionů korun. Energetika se snaží zprovoznit všechny trafostanice v postižených místech, tvrdí technický ředitel Jihočeské energetiky Josef Havel.
"Snažíme se zprovoznit trafostanice na Písecku a okolí. Ztráty v našem kraji lze počítat na desítky milionů korun."
Na sto procent zvýšila výkon reaktoru prvního bloku jaderné elektrárny Temelín jeho obsluha. Informoval o tom mluvčí temelínské elektrárny Milan Nebesář. První blok dodává do rozvodné sítě 1002 megawattů. Naopak nulový je v současnosti výkon druhého bloku. Na něm začal dnes ráno 24hodinový proplach mazacího systému turbíny. Jaderná elektrárna Temelín, která se nachází v jižních Čechách postižených pustošivými záplavami, nebyla pro svou polohu na kopci ohrožena. Potíže byly v minulých dnech pouze s níže položenou rozvodnou. Její provozovatel, elektrárenská společnost ČEZ, má ale nyní potíže s vodními elektrárnami. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, že ČEZ má nyní na Vltavě mimo provoz šest z osmi vodních elektráren a od středy zaplavenou i uhelnou elektrárnu v Mělníku, se kterou není možné navázat ani spojení. Ostatní severočeské elektrárny, jako Prunéřov či Tušimice, byly mimo záplavové nebezpečí.
