Snažil jsem se je od filmu odradit, říká Martin Dorazín. Oceněný snímek Válečný zpravodaj je na festivalu v Jihlavě
"Když někdo u nás říká, že je unavený z války, tak se mi chce zvracet. Protože on neví, co je to válka, nedokáže si to představit," říká Martin Dorazín, hlavní postava dokumentu Válečný zpravodaj.
Snímek ukazuje jeho prostřednictvím běžný život obyčejných lidí dlouhodobě vystavených dopadům války na Ukrajině. Zvítězil na Mezinárodním filmovém festivalu ve Varšavě jako Nejlepší dokument a tento týden ho mají možnost vidět diváci na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.
Režie se ujali Benjamin Tuček a David Čálek, který přišel s nápadem oslovit Martina Dorazína. Ten přiznal, že původně z nabídky nadšený nebyl.
"Snažil jsem se je dokonce v jednu chvíli odradit, aby to dělali. Taky jsem se bál, protože si nedokázali představit ty nebezpečné situace. Říkal jsem si, co tam budu dělat se dvěma, nakonec jsou tři, lidmi, kteří nikdy v takových situacích nebyli. Oni točili jiné filmy."
S některými lidmi se Martin Dorazín spřátelil
V dokumentu dostávají prostor i lidé, kteří žijí v blízkosti válečné linie nebo se kterými se Martin Dorazín v rámci svého natáčení setkal. Třeba provozovatel pekárny Oleh Tkačenko, s nímž se v průběhu let spřátelil. Filmařům šlo také o to, aby zachytili práci rozhlasového zpravodaje a průběh vzniku jeho reportáží.
Martin Dorazín rovněž cestuje s ukrajinskými dobrovolníky po rozbombardovaných městech a nabízí přeživšímu obyvatelstvu humanitární pomoc. Kamera přibližuje nejen náročnost zpravodajovy každodenní práce, ale i konkrétní příběhy civilních obyvatel Ukrajiny, jejich obavy a žal z neutuchající války.
Na filmu spolupracoval malý štáb. Tři filmaři strávili s Martinem Dorazínem na Ukrajině zhruba jeden rok. Podle režiséra Benjamina Tučka jich víc být nemohlo.
"Bylo to jednoduché měřítko praktičnosti - dostat se všichni do jednoho auta, abychom všichni odněkud odjet nebo naopak někam rychle přijet. Abychom se pokud možno v těch místech nerozdělovali. Takže tři lidi jsou maximum, v jakém jsme tohle mohli zaručit, protože jsme ještě jezdili s Martinem, a měli jsme sebou spoustu techniky, kterou jsme museli tahat."
Podle Tučka se tvůrci filmu věnují obyvatelům míst, kde natáčeli a válečným zpravodajům, kteří z takových míst přinášejí ověřená svědectví. "Přáli bychom si, aby náš snímek brzy mohli svobodně vidět i diváci v Rusku, a abychom už takové filmy nemuseli natáčet," dodal režisér Tuček. Příběhy lidí chtějí tvůrci filmu vyprávět i v programu, který je určený studentům základních a středních škol. Do českých kin půjde film 31. října.
