Sněžka. Nejvyšší, nejchladnější a také nejnavštěvovanější hora Česka
Říká se, že každý správný Čech na ni vystoupá alespoň jednou za život - na Sněžku, nejvyšší horu Krkonoš i celého Česka. Přestože tam po větší část roku panují nevlídné klimatické podmínky, průměrná teplota kolem 0,4 stupňů Celsia a silný vítr, proudí na vrchol davy turistů. Průměrná denní návštěvnost dosahuje až pěti tisíc lidí, o víkendech za příznivých podmínek až dvojnásobek.
Jméno Sněžka má vrchol od roku 1823. Nejdřív se jí říkalo Pahrbek Sněžný, Sněžovka a pak také Sněžná, tedy vždy v souvislosti se vzhledem zasněženého kopce. Sníh se totiž na Sněžce drží zhruba šest měsíců. Ten první tam napadne už začátkem září, většinou se ale neudrží a roztaje. Do bíla se pak Sněžka na půl roku zabarví většinou v polovině listopadu.
Skalnatý holý vrchol má rozlohu 30 akrů a prochází jím česko-polská hranice. Díky své výšce tak poskytuje návštěvníkům nádherné panoramatické výhledy do krajiny na české i polské straně. Za příznivých podmínek dosahuje viditelnost až 200 kilometrů.
Zajímavostí je, že ještě do roku 2014 se ve všech dokumentech uváděla nadmořská výška vrcholu 1602 metrů. Nové měření ale definitivně potvrdilo, že je nejvyšší česká hora o metr vyšší. Na české i polské straně přesahuje 1 603 metrů nad mořem.
Davy turistů
Sněžka je dostupná v letních, ale i v zimních měsících, a vede na ni několik tras – turistických, běžeckých i cyklistických. A také lanovka. Od roku 1949 do roku 2012 to byla sedačková, která za tu dobu vyvezla nahoru přes 7 milionů a 200 tisíc cestujících. Od roku 2013 se lidé svezou moderní kabinkovou lanovkou.
Turistů na vrcholu stále přibývá. Bohužel to má i nežádoucí dopady na unikátní přírodu. Proto Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) už několik let rozmísťuje před letní sezonou na vrcholu Sněžky ochrannou síť, která odděluje návštěvnický prostor od míst, kde nemají turisté co dělat. Rozšiřuje tak úseky řetězových zábran na nejvyšší české hoře.
„Prostor pro veřejnost je oddělen od divoké přírody řetězy, ale lidé to v minulosti nerespektovali, vyšlapávali stezičky v alpinských trávnících, chodili si tam sednout, piknikovat. Šlapou po velmi vzácných druzích rostlin,“ vysvětlil mluvčí parku Radek Drahný.
Poutníky láká přes 500 let
Sněžka po staletí přitahuje zájem lidí, ať už horalů, přírodovědců, turistů či umělců. Jako první ji podle historických záznamů zdolal v roce 1456 neznámý Benátčan, který hledal v horách drahé kameny. V dalších staletích pak její popularita rostla, konaly se tam i poutě, a v 18. století se její vrchol stal jedním z nejnavštěvovanějších v Evropě. V srpnu 1800 vystoupil na Sněžku například pozdější prezident Spojených států John Quincy Adams.
Postupem času bylo na vrcholu hory postaveno několik staveb. Nejstarší je 14 metrů vysoká rotundová kaple sv. Vavřince. Postavená byla v letech 1655 - 1681 majitelem severních svahů Krkonoš, slezským šlechticem Schaffgotschem. Najdeme tam také Polskou boudu s meteorologickou stanicí, konečnou stanici lanovky z Pece pod Sněžkou a také kamenný trigonometrický obelisk.
Raritou je Česká poštovna. Jmenuje se Anežka a je nejvýše položenou poštovnou v Česku. Turisté odtud mohou nejenom poslat poštu s místním razítkem, ale najdou tam i malé občerstvení a v případě nevlídného počasí se mohou schovat před větrem a deštěm. Poštovna je totiž vybudována v ultra moderním pojetí. Její plášť je ze zdvojeného skla a v nepříznivém počasí se za pomoci hydraulického systému a dřevěných okenic jako mávnutím proutku promění v bezpečné chráněné místo.
Historie krkonošských nosičů
Poštovna stojí na místě, kde ještě do roku 2004 byla Česká bouda. Ta byla postavena v roce 1868 boudařem Blaschkem a sloužila turistům do roku 1990, kdy musela být na návrh hygienika uzavřena. Nějakou dobu se uvažovalo i o její rekonstrukci, nakonec ale zchátralou stavbu nechala Správa Krkonošského národního parku zlikvidovat.
S existencí České boudy je spjata i historie horských nosičů v Krkonoších. Ti šest dnů v týdnu na Sněžku vynášeli všechny věci potřebné k provozu boudy. Na dřevěné krosny přivazovali sudy s pivem, basy s láhvemi vína, krabice s potravinami, povlečení a před rokem 1912, než se postavila v Obřím dole vodárna, se dokonce na Sněžku vynášela i obyčejná voda. V roce 1929 skupina nosičů vlastními silami dopravila na Českou boudu dokonce celý klavír.
Běžný náklad jednoho nosiče činil okolo 100 kilogramů. Výstup se prováděl na jeden zátah bez sundání krosny ze zad, protože se s ní těžko manipulovalo.
„Byla to docela prestižní záležitost, protože takový nosič si vydělával hodně peněz. Za kilogram údajně dostávali 40 haléřů. Což byly na tu dobu slušné peníze,“ připomněl v rozhovoru pro Český rozhlas Hradec Králové Boudař a člen Horské služby Petr Kobr.
Úplně poslední náklad byl na Sněžku vynesen v roce 1961. Řemeslo nosičů ale připomíná jejich obnovená stezka a také každoroční závody.
