Spalovač mrtvol se vrací do kin. V podobě, v jaké jej diváci viděli při premiéře před 50 lety

Do českých kin se vrací legendární Spalovač mrtvol. Černobílý film, pro mnohé nejzdařilejší československý horor, měl premiéru v roce 1969. Krátce po ní ale putoval do trezoru, znovu byl uveden až po roce 1989. Národní filmový archiv ho po digitálním restaurování vrací nyní na plátna v podobě, v jaké jej diváci viděli při premiéře před 50 lety.

Rudolf Hrušínský jako Karel Kopfrkingl, foto: Národní filmový archiv

Vlasta Chramostová a Rudolf Hrušínský v hlavních rolích filmu Spalovač mrtvol|Foto: Česká televize

Film vznikl jako adaptace stejnojmenného románu Ladislava Fukse. Hrdinou příběhu odehrávajícího se koncem 30. let minulého století je zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl. Svědomitý otec rodiny, distingovaný muž s upraveným zevnějškem a kultivovaným jazykovým projevem se postupně obnaží jako psychopatický maniak, udavač a vrah, který v nacistické ideologii nachází oporu pro svou fascinaci smrtí a neváhá zlikvidovat i vlastní rodinu.

Snímek není plný krve a násilí, přesto z něj běhá mráz po zádech. Tísnivou a ponurou atmosféru zdůrazňují obrazy jako například děsivé voskové panoptikum nebo sjezd přátel žehu a zejména úlisná gesta klidného pana Kopfrkingla, jeho hřeben, kterým česal sebe i scé oběti. Vše podbarvované hudbou, kterou složil Zdeněk Liška.

Snímek režíroval Juraj Herz, za kamerou byl Stanislav Milota. Hlavní roli ve filmu hraje Rudolf Hrušínský, jeho manželku Vlasta Chramostová. Juraj Herz ve své autobiografii tvrdí, že autor knižní předlohy Ladislav Fuks původně navrhoval, aby hlavní postavu ztvárnil Josef Somr.

Hrušínský roli odmítl

Juraj Herz, foto: Alžběta Švarcová, archiv ČRo

Režisér ale trval na tom, že zná jediného pána Kopfrkingla, a tím je Rudolf Hrušínský. V autobiografii připomíná, že přesvědčit herce ale nebylo jednoduché. Hrušínský totiž nabízenou roli zpočátku odmítal. Herz se však nevzdal. Věděl, kam chodí Hrušínský po představeních na pivo, a tak tam prý po večerech chodíval také.

"Vždy, když přišel Hrušínský, vzal jsem si židli, sedl si za něj a začal do něj hučet: Pan Hrušínský, rozmyslete si to, já to bez vás točit nebudu," vzpomíná Herz ve své autobiografii. Otravoval ho prý tak dlouho, že to Hrušínský vzdal. "No tak dobře, já to tedy vezmu, ale nechte mě alespoň dopít to pivo!"řekl prý Hrušínský. Vytvořil pak jednu ze svých největších filmových postav.

Film vznikal v uvolněné atmosféře Pražského jara. Po příjezdu sovětských tanků byl jedním z posledních, které se ještě dostaly v období 1968-1969 do kin. Pak putoval do pomyslného cenzorského trezoru, protože diváci v příběhu viděli i srovnání se sovětskou okupací. Na plátno se mohl vrátit až po změně režimu. Jenže kina se postupně digitalizovala, takže novou šanci dostává až nyní po technologických úpravách.

Při restaurování filmu vycházeli z Milotových poznámek

Film Spalovač mrtvol, foto: archiv ČT

Světovou premiéru měl digitálně restaurovaný Spalovač mrtvol na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Jeho tvůrci se však toho nedožili, Juraj Herz zemřel loni v dubnu a Stanislav Milota letos v únoru.

Specialisté ale při restaurování filmu vycházeli z Milotových poznámek, takže to, co "dnes nová generace diváků na plátnech kin uvidí, se maximálně přibližuje původní podobě filmu z konce 60. let," uvedl ředitel českého Národního filmového archivu Michal Bregant.

V letošním roce se povedlo digitálně restaurovat taky Lásky jedné plavovlásky režiséra Miloše Formana. Dalším připravovaným filmem pro digitální úpravu je Extase Gustava Machatého. Snímek natočil v roce 1932.