Spor o majetková přiznání

Jedním ze základních pilířů v boji proti tzv. šedé ekonomice by se podle představ vlády, tedy především její sociálnědemokratické části, měl stát zákon o majetkových přiznáních. Sociální demokraté se ho chystají prosadit už po čtvrté. Z toho je zřejmé, že taková právní norma má také řadu odpůrců. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Spor o majetková přiznání

Současný návrh zákona o majetkových přiznáních je oproti těm minulým, které se snažila prosadit sociální demokracie, dost krotký. Podávat přiznání by měl pouze ten, kdo si v průběhu kalendářního roku pořídil majetek v hodnotě vyšší než jeden a půl miliónu korun. A jak dodává sociálnědemokratický poslanec Miroslav Svoboda, člen sněmovního rozpočtového výboru, příslušná osoba by pak měla na případný zvědavý dotaz finančního úřadu prokázat, že k tomu majetku přišla legální cestou.

"Buď ten, kdo podává majetkové přiznání, doloží oprávněnost získaného majetku, tedy, že má takové a takové příjmy. V případě, že nedoloží, tak finanční úřad zahájí řízení a musí se najít společná odpověď."

Sociální demokraty ale čekají mnohá protivenství. V prvé řadě od koaličních partnerů. Ti se budou jistě snažit tu hranici 1,5 miliónu zvednout o něco výš. Komunisté ve sněmovně naopak budou určitě chtít, aby se hranice pro majetková přiznání snížila. A opoziční ODS, ta se majetkovým přiznáním brání léta zuby nehty. Jedním z hlavních argumentů přitom je tvrzení, že jsou zcela zbytečná. To potvrzuje i poslanec Martin Kocourek, rovněž člen sněmovního rozpočtového výboru.

"V současné době už finanční úřady umí tyto případy řešit. To znamená, že mohou vyzvat daňového poplatníka, u kterého mají podezření, že nezdanil své příjmy k dodatečnému daňovému přiznání."

Existuje například registr motorových vozidel či katastr nemovitostí, ze kterých mohou finanční úřady získávat informace a ověřovat případný rozpor mezi výší majetku a podaným daňovým přiznáním. Proti samotnému návrhu má ODS ještě další výhrady.

"Není úplně jasné, jakého okruhu osob by se mělo majetkové přiznání týkat, zda pouze českých občanů nebo i cizích rezidentů. Další věc. Já bych mohl souhlasit s tím odstrašujícím účinkem zákona o majetkových přiznáních za předpokladu, že by na našich úřadech seděli andělé. Pokud ale sledujeme dění kolem nás, víme, že na úřadech andělé nesedí. Já se obávám, že to je jen další rozšíření prostoru pro šedou ekonomiku a korupci."

Sociální demokrat Svoboda nesouhlasí s námitkou, že v návrhu zákona není vymezen okruh povinných osob.

"Povinnou osobou je osoba, která dosáhla věku 18 let nebo pobývá v České republice alespoň 183 dnů v každém kalendářním roce."

To ovšem znamená, že ODS má pravdu, když tvrdí, že takto vymezený okruh lidí bude zahrnovat třeba i vysoké zahraniční manažéry cizích společností, jejichž příjmy se na české poměry pohybují v závratných výšinách. Ti by pak měli být obtěžováni takovou prkotinou, jakou je důkaz, že majetek vyšší než jeden a půl miliónu korun získali v Česku legálně. Na druhé straně budou podle ODS majetková přiznání naprosto bezzubá v případě, když si cizí státní příslušník pořídí majetek za peníze pocházející ze zahraničí. Češi prý v takovém případě budou diskriminováni.

"Operují u nás nejrůznější individua. Kde budeme zjišťovat v Uzbekistánu, jak někdo přišel k majetku. Bude to prostě obrovská výhoda pro cizince, zatímco každý, kdo si tady koupil poctivě byt, prošel hypotékami, prošel řízením u banky, zda odpovídá zákonu proti praní špinavých peněz, bude v obrovské nevýhodě." Miroslav Svoboda takovou námitku připouští, ale jen částečně.

"Pochopitelně Kolumbie není zrovna ta optimální země pro komunikaci s českými úřady, ale pokud se budeme bavit o Evropské unii, tak tady je poměrně jednoduchá možnost komunikace na téma původu finančních zdrojů."

Martin Kocourek připomíná, že existuje ještě další způsob, jak majetková přiznání obcházet.

"Když si podnikatel koupí dům na firmu, tak je z toho v podstatě venku, protože ten zákon se vztahuje pouze na fyzické osoby, nikoliv na podniky."

Přes veškeré výhrady ODS ale Miroslav Svoboda tvrdí, že majetková přiznání a s nimi spojené případné sankce jsou nutná, protože dnes prý skutečně neexistuje možnost, jak v mnoha případech nepoctivce postihnout.

"Orgán, který má represivní pravomoc, může maximálně konstatovat, že ten Svoboda prostě někde sehnal, ukradl deset miliónů korun a za to si koupil jachtu nebo letadlo. To je ale jaksi všechno, pokud mně nedokáže, že jsem někde udělal nějakou zpronevěru."

Představitel ODS Martin Kocourek nicméně soudí, že majetková přiznání nevyřeší to podstatné, že totiž nebudou účinnou zbraní v boji proti tzv. šedé ekonomice. Cesta podle něj vede jinudy.

"Já bych se zaměřil, pokud chceme opravdu bojovat s šedou ekonomikou na její příčiny, podíval se na náš daňový systém, zda jsou daně přehledné, jasné, zda jsou jednotné sazby, které jsou nejlepším nástrojem proti šedé ekonomice. Podíval bych se na naši byrokracii, zda rozhoduje transparentně. Dále bych se zaměřil na práci soudů, které musí opravdu zefektivnit svou činnost, aby ti, kteří jsou nepoctiví, byli okamžitě, rychle trestáni."