Reforma daně z příjmu ruší superhrubou mzdu a zjednodušuje výběr daní

Ministr financí Miroslav Kalousek minulý pátek představil další reformní návrh, tentokrát reformu daně z příjmu. Ruší se podle něj koncept superhrubé mzdy, daň z příjmu vzroste na 19 procent. Zruší se různé zaměstnanecké bonusy, výběr daně se celkově zjednoduší. Opozice i odbory návrh kritizují, odbory dokonce hrozí generální stávkou. Více už v dnešní ekonomické rubrice, kterou připravila Milena Štráfeldová:

Miroslav Kalousek, foto: ČTK

V posledních týdnech se už stalo téměř pravidlem, že se důležité návrhy a kroky vlády veřejnosti předkládají v pátek, před víkendem. Bylo tomu tak i minulý pátek, kdy ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu daně z příjmu. Návrh přináší řadu změn. Jednou z nejdůležitějších je to, že od r. 2013 se zruší koncept tzv. superhrubé mzdy. Ta byla zavedena v r. 2007 a zaměstnanci si na svých výplatních páskách dosud mohli přečíst nejen to, jaká je jejich hrubá mzda, ale i částku, kterou za ně do rozpočtu odvádí jejich zaměstnavatel. Z této superhrubé mzdy nyní zaměstnanec státu odvádí 15-tiprocentní daň z příjmu. Právnické osoby ovšem odvádějí 19 procent. Kalouskův návrh se znovu vrací k hrubé mzdě jako základu výpočtu daně. Z ní budou fyzické i právnické osoby odvádět daň ve výši 19 procent. K tomu budou zaměstnanci odvádět dalších třináct procent na sociální a zdravotní pojištění, uvedl ministr Kalousek.

"Zaměstnanec zaplatí 32 ze svého základu, zaměstnavatel za něj zaplatí 32 ze stejného základu. Živnostník zaplatí 32 ze stejného základu, protože 19 procent je sazba daně, 6,5 procenta bude sazba sociálního pojištění a 6,5 procenta bude sazba zdravotního pojištění, pro všechny stejná. A 32 procent bude daň z objemu mezd, kterou zaměstnavatel bude přispívat na sociální, zdravotní a nemocenské pojištění svým zaměstnancům."

Výběr daně se podle Miroslava Kalouska i celkově zjednoduší:

"Ten, kdo bude odvádět tyto prostředky, odvádí jenom jedno jediné číslo z jednoho jediného základu. Samozřejmě tím nerušíme ani sociální pojištění ani zdravotní pojištění, ale pouze to výrazným způsobem zjednodušujeme. A přenášíme tu povinnost distribuce na jednotlivá účelová místa na stát."

Michal Hašek, foto: ČTK

Daňové zatížení by se podle propočtů ministerstva mělo mírně snížit. Složená daňová kvóta by po daňové reformě měla klesnout ze současných asi 35 procent na 33. Většina lidí by měla díky reformě uspořit několik set korun měsíčně. Opozice ale s navrženými změnami nesouhlasí:

"Myslím si, že je to jen drobný krůček od konceptu, který Miroslav Kalousek jako ministr financí prosadil společně s Mirkem Topolánkem. To byl známý koncept tzv. rovné daně a zdanění superhrubé mzdy je světový experiment na českých občanech. Sociální demokracie chce, aby panovala i v oblasti daňové solidarita. My samozřejmě chceme, aby u daně z příjmu fyzických osob došlo k návratu k daňové progresi. A to, co teď navrhuje ministr Kalousek, je myslím velmi nedostatečné",

uvedl k tomu první místopředseda sociální demokracie a jihomoravský hejtman Michal Hašek. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky se konec superhrubé mzdy dal očekávat.

Bohuslav Sobotka, foto: ČTK

"Potvrzuje to, co jsme říkali už před čtyřmi lety, že superhrubá mzda je experiment, který se neosvědčí. Na naše slova došlo. Ale pokud jde o ostatní změny, které předkládá ministr Kalousek, vůči některým bude sociální demokracie velmi rezervovaná. Některé kritizujeme. To, co vidím jako velký problém, je ten rychlý přechod ze sociálního a zdravotního pojištění na jakousi daň. Protože tady existuje určité riziko. Dneska je výběr zejména sociálního pojištění velmi efektivní a ve srovnání s daněmi tam jsou velmi malé úniky. Je to prostě jiný režim, ve kterém se státu daří velmi dobře peníze na sociální pojištění vybírat. V okamžiku, kdy se toto vše sloučí velmi rychle do jednoho režimu, tak tu hrozí nebezpečí, že se zvýší úniky i v této oblasti. "

Podle Bohuslava Sobotky je také proti logice věci snižovat daně ve chvíli, kdy je vysoký deficit státního rozpočtu. Navíc změny podle něj negativně dopadnou na rodiny s dětmi, důchodce a střední třídu.

Součástí Kalouskova návrhu je i zrušení dosavadních zaměstnaneckých benefitů, jako jsou například stravenky nebo režijní jízdenky.

"Nově bude zaveden tzv. výdajový paušál, kterým chceme nahradit všechny parciální benefity, které některá odvětví mají a některá nemají. To je daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Takže budou nahrazeny jedním univerzálním výdajovým paušálem, který bude uplatněn jako sleva na dani tři tisíce korun ročně pro každého."

uvedl ministr. Proti tomu se ale vzápětí postavily odbory. Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek uvedl, že v souvislosti s chystanou daňovou reformou uvažují o generální stávce.

"Pan ministr musí počítat s tím, že si to jen tak líbit nenecháme, protože pokud se stát dostal do finančních problémů, tak nemůže neustále experimentoval na daních zaměstnanců a občanů České republiky. Takže může počítat s tím, že se tomu budeme velice tvrdě bránit. A pokud nám dají naši členové mandát, míníme jít až do generální stávky."

Miroslav Kalousek, foto: ČTK

Další chystanou změnou je rušení odpočtu úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření z daňového základu. Odpočet by se měl snížit na polovinu. Pro nové smlouvy uzavřené od roku 2012 by podle ministra Kalouska nebyl odpočet vůbec možný.

"Podporu bydlení bude mít dál vláda ve svých prioritách, navrhuji to však mnohem méně diskriminačně. U stávajících smouv jak na hypotéky, tak na spoření odpočet úroků omezit maximální částkou 150 tisíc korun ročně. Dnes je ten strop tři sta tisíc ročně. A u smluv uzavřených od 1.1.2012 tuto výjimku zrušit."

S tím zase nesouhlasí Věci veřejné. Podle svého ekonomického experta, poslance Michala Babáka, by chtěly alespoň částečné daňové zvýhodnění hypoték zachovat.

"To snížení na 150 tisíc si dokážeme v tuto chvíli představit. Každopádně ne to časové omezení na ty již vzniklé. To znamená, že určitě budeme podporovat tuto daňovou podporu dále, třeba i ve snížené formě."

Martin Kocourek

Ministr průmyslu za ODS Martin Kocourek naopak návrhu Miroslava Kalouska vyslovil podporu. Ocenil i to, že výběr daně se soustředí na jediné místo:

"Pokud chceme rychle zřídit jednotné inkasní místo, museli na financích, a my se s nimi ztotožňujeme, přijít na takový systém daňového základu, který by byl univerzální pro všechny druhy příjmů. A v tomto ohledu se ukázalo, že superhrubá mzda by byla komplikací, takže přechod na hrubou mzdu vítáme."

A co soudí o navrhované reformě ekonomové? Reagoval na ni například bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermaye. Podle něj jde o podstatnou změnu systému:

"Zároveň to má určité limity. Jeden z těch limitů je například to, že tato koalice trvá na zachování relativně nízké a hlavně jediné sazby daně z příjmu fyzických osob, a pak to musí dohánět různým hraním si s odečitatelnými položkami atd. Ale je to dobře míněná a na naše poměry hluboká změna daňového systému."